Agresivní expanze evropských nadnárodních firem s evropskými dotacemi porušuje vlastní principy EU, jako je rozvoj v Africe či zastavení migračních toků.
Emmet Livingstone píše pro server Politico, že evropské nadnárodní firmy vyváží na trhy, na kterých místní nemohou konkurovat.
Evropské nadnárodní firmy využívají nízkých cen mléka a agresivně expandují do západní Afriky. Za posledních pět let se jejich exporty ztrojnásobily. Dodávají do západní Afriky sušené mléko, které je silně dotováno v EU.
Není divu, že tento případ se znovu stará o obvinění, že chudé země platí za společnou zemědělskou politiku. EU byla roky kritizována Kofi Annanem, který sám pocházel z Ghany. EU tím porušuje své vlastní principy, jako je rozvoj v Africe či zastavení migračních toků.
Evropský mléčný tlak má svůj původ v roce 2015, kdy byly zrušeny mléčné kvóty. K tomu přišlo ruské embargo na evropské potraviny. Najednou tu byl obrovský nadbytek mléka, cena historicky nízko a tím pádem nutnost najít nové trhy.
Západní Afrika se zdála být skvělou příležitostí: rostoucí populace a chuť na mléčné produkty. Tuny sušeného mléka směřují do Senegalu či Ghany. Působí tu globální firmy (jako třeba Danone) a zemědělci v západní Africe se dostávají do velkých těžkostí. Nedokáží konkurovat evropskému mléku. Zhoršuje se tím i bezpečnostní situace v Sahelu. Tak snadno vznikají džihádisté, varuje Politico.
Obvinění jsou pro Brusel nepříjemná. Na jedné straně tlačí zemědělce k větší konkurenci, ale zároveň také chtějí, aby evropské firmy investovaly odpovědně. Zástupce Komise pro Politico uvedl, že evropské mléko zas tak velkou část trhu nezabírá a pokud by evropské firmy z trhu odešly, zaplní ho někdo jiný.
Evropské firmy ovšem tvrdí, že musejí vyvážet, jinak nepřežijí. Západní Afrika jako celek působí chudě, ale na druhou stranu některé ekonomiky rostou velmi rychle. Například Ghana či Pobřeží slonoviny.
Firmy jako Nestlé či FrieslandCampina v zemích investovaly. Nízké ceny v Evropě jsou dány primárně obrovskou nadprodukcí. Největším zájemcem je samozřejmě globálně Čína, ale i západní Afrika je zajímavý trh.
Zástupci evropských odvětví navíc tvrdí, že západní Afrika je kvůli klimatu k produkci mléka nevhodná a že i z toho důvodu bude čistým importérem. Mléko vyrobené v Senegalu stojí asi dolar za litr, tvrdí FAO. Ale mléko vyrobené ze sušeného mléka stojí jen polovinu.
FAO doporučuje zemím západní Afriky investovat do zemědělské infrastruktury, ale zároveň i zvážit ochranu proti „nekalé konkurenci“. FAO také tvrdí, že dovozní clo ve výši 5 % je příliš nízké ve srovnání s dotacemi západních výrobců. Také dodává, že konkurenceschopnost evropského mléka je dána dotační politikou.
Brusel ovšem tvrdí, že dotace nejsou téma. Zástupci Komise se brání tím, že EU jen „reaguje na africkou poptávku a že evropské firmy spolupracují s místními zemědělci“.
Afričtí zástupci odvětví hovoří přímo: takhle je potřeba se dívat na celou EU. Přišli, aby tu dělali kšefty, ne aby pomohli zemědělcům.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.