Obchodní válka má svoje „háčky“. Například ten, že Čína si může najít jiné dodavatele. Pro USA to bude těžší, protože čínské zboží je obvykle to nejlevnější.
George Koo píše, že obchodní války vyhrát nejdou. A obzvláště nejde vyhrát tu Trumpovu s Čínou.
Prezident Donald Trump si dokonce myslí, že cla z čínských dovozů jsou peníze „navíc“, které jen tak plynou do amerického ministerstva financí. I jeho poradci vědí, že je to nesmysl. Cla platí dovozce a pokud může, přenese je na konečného zákazníka. Koo udává příklad zkapalnělého zemního plynu, který mohl najít odbytiště v Číně, ale současná cla ho vyřazují z trhu.
Teoreticky vzato, cla uvalená na zboží z Číny dopadnou více na Čínu, protože Čína do USA prodává mnohem více zboží. Na druhou stranu to ale znamená, že Čína není tak závislá na nákupech z USA.
Čína si může najít jiné dodavatele, pro USA to bude těžší, protože čínské zboží je obvykle to nejlevnější.
Navíc je potřeba vzít v úvahu, že asi polovina importů z Číny je vyrobena americkými firmami, které v Číně působí, takže americké firmy budou platit cla, aby si dovezly své vlastní zboží.
Poškozeny budou obě strany celní války, takže se nabízí otázka, kdo problémy bude snášet lépe.
Trump zároveň dává najevo, že chce Čínu zastavit jakkoliv, že nepůjde jen o cla na zboží. Trump si očividně myslí, že může vnutit Číně svou vůli, ale žádný národ by takovou urážku nepřijal, tvrdí Koo.
Koo připomíná, že je na majiteli, aby si svou technologii ohlídal a spory řešil případ od případu. Nikdy nešlo o to, aby jedna země obviňovala druhou. Američané ovšem dávají najevo, že čínské firmy „kradou“ na základě čínské národní politiky.
Trump se také snaží zastavit Huawei a zabránit této firmě v přístupu na trhy. Může donutit americké firmy, ale jinde to fungovat nebude, tvrdí Koo. Samozřejmě Bolton i Pompeo Huawei pomlouvají, kde mohou, ale žádné důkazy, že zařízení Huawei přináší bezpečnostní rizika, nedodali. Prostě tvrdí, že produkty Huawei nikdo nesmí kupovat, protože to říká Bílý dům.
Koo píše natvrdo, že svět bude rozdělen na ty, kteří budou používat technologii Huawei, a na ty, kteří se budou držet „nohavic strýčka Sama“ a zaostávat s pomalým internetem.
I geopoliticky to vypadá podobně. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo jezdí po světě a varuje země, aby se nepřidávaly k Jednomu pásu a jedné stezce. Prý kvůli tomu, že Čína třetím zemím nabízí „predátorské financování“.
Jenže minulý měsíc se konalo Fórum Jednoho pásu a jedné stezky, zúčastnilo se 37 hlav států a zástupci 130 zemí. Tyto země mají očividně zájem o spolupráci v rámci infrastruktury, která je klíčovým faktorem ekonomického růstu. Je tu také Asijská investiční a infrastrukturní banka, která pomáhá tyto projekty financovat. V současnosti má tato banka 70 členů, k hlavním podílníkům patří velké evropské země. Chybí ovšem USA a Japonsko.
Strategické cesty Spojených států (prosazování moci, vojenské základny) a Číny (hospodářská spolupráce, Jeden pás, jedna stezka) se rozcházejí.
Pokud dojde ke konfliktu, země, které budou stát při USA, tak učiní ze strachu. Ty, které budou stát při Číně, se tak rozhodnou na základě společných ekonomických zájmů.
A počet členů druhé skupiny bude narůstat, je přesvědčen Koo.
Rusko se stalo důležitým čínským partnerem, píše Koo. Obě země hrají klíčovou roli v Šanghajské organizaci spolupráce. Pořádají se společná vojenská cvičení. Koo si myslí, že v případě americké vojenské intervence se bude moci Čína o Šanghajskou organizaci opřít.
John Bolton a Pompeo spřádají plány na útok na Írán, ale Trump ještě má trochu zdravého rozumu, tvrdí Koo. Nechce vést válku, jen aby potěšil své „klienty“, Izrael a Saúdskou Arábii. Navíc, Rusko a Čína budou stát za Íránem. Jestli si Pompeo myslí, že může diktovat Rusku a Číně, tak má halucinace.
Pokud tedy necháme Írán stranou, může se Trump zabývat čínským dilematem. Může ustoupit, nebo může rozšířit cla na 300 mld. dolarů. Pokud se rozhodne rozšířit cla, Čína mu to nemůže oplatit, protože dováží z USA mnohem méně zboží. Ale může například přestat do USA vyvážet své vzácné zeminy. Tyto vzácné prvky jsou zásadní pro elektroniku i obranu. To by mohl být pro USA velký úder, myslí si Koo.
Čína také může snížit své nákupy amerických vládních dluhopisů. To by mohlo vytvořit nestabilitu na finančních trzích. Čína je i největším a nejvýnosnějším trhem pro americké automobilky, takže odvetou by mohlo být, že Čína pro ně uzavře svůj trh.
Trump stále tvrdí, že obchodní válku je „snadné vyhrát“. Jakýkoliv z čínských odvetných kroků by ale destabilizoval globální ekonomiku a ohrozil jádro Trumpových příznivců. Čína má možnosti, jak zajistit, že výsledek bude na obou stranách stejný, prohra – prohra.
Válka mezi USA a Čínou má prý civilizační povahu, zní z amerického ministerstva zahraničí. Na rozdíl od USA se Čína nevměšuje do vnitřních záležitostí jiných zemí, nechce ovládat ani okupovat jiné země a nenutí nikomu svůj systém vlády.
Kdyby USA přestaly vést válku, kterou nemohou vyhrát, a kdyby přestaly chtít, aby byla Čína jako USA, pak by si obě strany mohly porozumět a najít řešení výhodné pro obě země.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.