Zemědělský ekonom František Jonáš vzpomíná na zesnulého otce slušovického zázraku Františka Čubu (1936-2019).
Dne 23.1.1936 se narodil v Březové nedaleko Slušovic doc. Ing. František Čuba, CSc. Narodil se v zemědělském kraji, v rodině zemědělce, v obci Březové 2,5 km od Slušovic, a to předurčilo jeho život. Mladý František dostal do vínku, jak už to v tomto kraji kamení a kopců bývá, tvrdohlavost, houževnatost místních obyvatel, a navíc nebývalý intelekt spojený s neuvěřitelným organizačním talentem, s nímž pak rozvíjel skutky lásku spojenou s pokorou ke svému rodnému kraji a vlasti. A tento kraj i svou zemi svými skutky a činy napomáhal proslavit v celém světě. Říká se, že geniové formátu Františka Čuby se rodí jednou za 100 let. Pro zlínskou oblast to tak úplně neplatí, v roce 1876 se tu narodil Tomáš Baťa. Od světového krále obuvi Tomáše Bati se František Čuba pracovitostí a houževností neodlišoval, odlišoval se velkým sociálním cítěním v oblasti podnikání. K formování velkých osobností velmi přispívá doba, do které se dítě narodí, a to v jakém prostředí a v jaké rodině vyrůstá. Zatímco Tomáš Baťa se narodil v Rakousku-Uhersku, František Čuba se narodil v období 1. republiky těsně před okupací. V případě vnímavého Františka Čuby to jistojistě nemohlo zůstat bez odezvy, včetně událostí kolem okupace, vývoje po válce a nechat ho lhostejného až k únoru 1948, kdy mu bylo 12 let. Vždy hodně četl, studoval, vnímal.
Na osobnost Františka Čuby je možno nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Málokdy jsou o Františku Čubovi zveřejňovány údaje ze soukromí, o tom, že byl též manžel, bratr, rodič a děda; více je spíš znám z veřejné činnosti a jako občan své země a kraje.
Jedni ho haní, těch si myslím, že je méně a byla by to jen hrstka, nebýt často nepřátelsky působících sdělovacích prostředků, které se zabarvují podle potřeb těch, kteří vládnou. Velké osobnosti jsou často měřeny lidmi naprosto malými a nicotnými. Emoce nemívají racionální jádro. V případě hodnocení díla a života Františka Čuby vstupuje do hry často více než skutečnost právě propaganda. František Čuba ale stále je a bude osobou, které se propagandě a různým ideologiím hodí, jak už u velkých osobností bývá, tak je různými způsoby ostrakizován nebo vynášen. Jednou je mu vyčítáno členství v KSČ, jednou je mu podsouváno, že jeho podnik byl a žil z protekcionářství dřívějších vládců. Pokusím se od věcí tohoto typu oprostit a soustředím se pouze na své vnímání této osobnosti. Dovolím si říci něco o starším a zkušenějším člověku, kterého jsem poznal nejdříve z jeho knih, z časopisu Naše cesta a pak z osobních návštěv Slušovic a na setkání s jeho spolupracovníky a s ním samým. Vnímání osobnosti Františka Čuby je spojeno se Slušovicemi a s takzvaným slušovickým zázrakem této obce na Slovácku.
Slušovické JZD
JZD AK Slušovice se rodilo do své podoby od roku 1960, do největšího rozkvětu v 80. letech minulého století. Tento zázrak vznikal z malých a chudých poměrů a přerostl do gigantického agrokombinátu s obratem 7 miliard Kč. Slušovický zázrak je spojen s osobou Františka Čuby velice těsně. Byl a je dílem jeho i jeho spolupracovníků. Vynikající výsledky v zemědělské výrobě byly spojeny s metodou řízení a odvahou mladého předsedy JZD Františka Čuby. V době největšího rozmachu mohutně doplňovaného a podporovaného s přidruženou výrobou v téměř všech oblastech národohospodářské činnosti od výpočetní techniky s výrobou počítačů TNS systému, softwaru až po špičkové biotechnologie po logistiku, umělé hmoty, výrobu hnojiv, zpracování potravin, obchodem domácím i zahraničním. JZD AK Slušovice mělo 80. letech a používalo technologie, ke kterým se dostávají naše podniky a naše země až nyní po 30 letech.
František Čuba nás spolu s přáteli (např. doc. Švihlíkovou) začal v roce 2011 seznamovat s detaily řízení a s příběhy s tím spojenými. Od návštěvy v Kanadě a nákupu farmy sloužící pak k přenosu embryí skotu až po setí kukuřice na Ukrajině, doplňované systémem motivací a řízení podniku. Řadu věcí jsme měli prostudovány z literatury z dílny JZD AK Slušovice a autora doc. Ing. Františka Čuby a doc. Josefa Hurty a dalších. Poslouchali jsme a ani nedutali. Doc. Čuba nás seznamoval se svými postoji a náhledy na svět. Překvapoval nás nápady se znalostí téměř všeho s přehledem o naší zemi v celosvětovém kontextu, kdy dle jeho názoru jsme se po roce 1989 dostali do polokoloniálního postavení. Souzněl tak s doc. I. Švihlíkovou a její knihou Jak jsme se stali kolonií. S docentkou I. Švihlíkovou měl v oblasti ekonomie a politologie velmi mnoho styčných bodů. Celkově jsme měli jednotlivě i kolektivně několik desítek setkání s doc. Čubou na téma podnikání, družstevnictví, historie JZD AK Slušovic ve Slušovicích v centrální budově někdejšího JZD, nebo pak ve Zlíně na Krajském úřadě, kde působil jako radní a zastupitel. Seznamoval nás i s možností obnovit Slušovice a sálalo z něj nadšení a padaly nápady. Setkávali jsme se i na akcích Československé společnosti pro moderní zemědělství na podnicích jednotlivých členů této společnosti, na Slovensku a v Česku a zejména na jejich výročních zasedáních na zámku ve Slavkově, kde 11.7.2019 bude další zasedání již bez žijícího doc. F. Čuby.
Měli jsme možnost sledovat i jeho kandidaturu na senátora a zvolení, do čehož ho přemluvili a umluvili jeho četní přátelé. Víme, že on sám o politické funkce nestál. Víme o jeho posledních aktivitách, které směřoval na aquaponii. Často nám vyprávěl i o Baťovi a srovnával svůj a jeho způsob řízení a zejména ve spojení s motivacemi a podílu na tvorbě produktu a zapojení do soutěží a různých dalších typů motivací. Vysvětloval nám, že v podnikání nezáleží jen na soukromém vlastnictví, ale na motivaci a zapojení lidí do výrobního procesu. Srovnal nám a objasnil tvorbu zisku a fungování agrokombinátu, kde cca 10 % zisků tvořila perfektně řízená zemědělská výroba a 90 % zisku tvořily inovace vycházející z intelektualizovaných služeb a rychlá aplikace vědecko-technických poznatků a novinek se zaváděním do praxe.
Na náš dotaz, jak se odměňovalo v AK Slušovice a jak byl třeba i on osobně odměňován, nám vysvětlit, že k základní složce existovaly pohyblivé složky s plněním pěti úkolů. Úkoly pro předsedu si dělával předseda František Čuba sám a byly tak náročné, že ne vždy je splnil, sdělil nám s úsměvem. Ostatní, včetně hodnocení a úkolů, se stanovovalo v hierarchii podniku nadřízenými pro podřízené. On sám byl v odměňování tak na 200. až 250. místě.
Doc. František Čuba nám rovněž popsal, jak by fungovaly JZD AK Slušovice bez násilného poničení po roce 1989. Dle něj by nyní měly JZD AK Slušovice obrat minimálně 150 miliard Kč.
Konec slušovického zázraku
Na častou otázku, proč a jak skončily JZD AK Slušovice, odpovídal klidně a bez zášti, že jsou období, kdy se daří a kdy ne. Konstatoval, že vždy existuje cesta a východisko, ale že zdařilé východisko po roce 1989 se nenašlo. Z agrokombinátu ve Slušovicích ale vznikly stovky firem a živností a ty že fungují a prosperují.
Jeho spolupracovníci nám pak povyprávěli, že po projevu Václava Havla dne 21. 8. 1990, kdy bylo sděleno, že slušovické žilky prorůstají národním hospodářstvím, doc. Čuba odstoupil z vedení AK. Do Slušovic dorazily policejních antony a setrvávaly v oblasti Slušovic po období cca 3 měsíců s tím, že bude zatčeno celé vedení družstva. V této atmosféře strachu vznikalo i ve Slušovicích OF a vedlo k rozpadávání struktury AK. V rychlém sledu bylo podáno cca 29 trestních oznámení a následně prováděno 64 výslechů doc. Čuby. Při jednom, co trval přes 30 hodin, dostal první infarkt. Sám nám tyto věci nikdy neřekl, to sdělovali jeho nejbližší spolupracovníci. Při mém přímém dotazu na ta vyšetřování sdělil, že týden se člověk na výslech připravuje a dva týdny přemýšlí, co řekl. Což mimo jiné obnáší cca 3 roky vypětí. Zde se skrývá i odpověď těm, kteří říkají, „když to byl takový podnikatel, tak proč nepodniká jako my po tom roku 1989…“
Mezi svátky se setkávalo ve Slušovicích bývalé vedení JZD AK Slušovice v jejich bývalé budově. Na posledním, kterého jsem se měl možnost účastnit, byl přítomen MUDr. Ivan David (psychiatr a exministr zdravotnictví, nyní europoslanec). Vedle vzpomínky na ty, co odešli na věčnost, měl vystoupení Doc. František Čuba s tradiční (dle sdělení spolupracovníků) zprávou, co bude ve světě a jak se svět bude vyvíjet. MUDr. Ivan David si to natáčel s dodatečným svolením. Rozbor doc.Čuby byl neuvěřitelně hluboký se všemi možnými pohledy k celosvětovém kontextu vývoje, jeho předpoklady se naplňují. Při cestě domů mne MUDr. David překvapil otázkou, jak někdo tak hodný, jako doc. F. Čuba mohl dělat takového špičkového manažera. Na to jsem mu odpověděl, že doc. Čuba je sám za sebe je hodný, ale postaví-li si ho do čela tým, který mu věří, je nesmlouvavým generálem a stratégem, který je tvrdý sám na sebe a vyžaduje to i od druhých, a tak vyhrává řadu bitev.
Dovolím si vzpomenout na jeho příběh spojený s jeho zemřelým bratrem Josefem a cestou za Tomášem Baťou mladším do Kanady, které byly popsány ve slušovickém časopise Naše cesta. V tomto časopise následně vyšlo několik pozitivně laděných článků o Tomáši Baťovi mladším, ale i starším. Poměrně rychle následovala pro doc. Františka Čubu cesta na sekretariát OV KSČ Zlín spojená s následnou stranickou důtkou. O tom nám pak se svým typickým vlídným úsměvem doc. František Čuba řekl: „No pak se sešel rok s rokem, Tomáš Baťa přicestoval do Zlína. Já se pak přes kordon těch, co mi dali stranickou důtku k Tomáši Baťovi mladšímu ani nedostal, abych mu podal ruku“. Osobně si myslím, že to charakterizuje hodně dobu po listopadu roce 1989.
Osobní setkávání s doc. Františkem Čubou a jeho spolupracovníky bývalo pro nás svátkem a zdrojem poučení a informací.
…
Za svůj dlouhý život dostal celou řadu dobových ocenění: v roce 1962 medaile Za službu vlasti, v roce 1978 státní vyznamenání za vynikající práci, v roce 1986 Řád práce, v roce 1989 titul Hrdina socialistické práce, 28.října ocenění prezidenta Miloše Zemana, čestné občanství Slušovic, různá ocenění na mezinárodním poli. V květnu 2012 na akci Zemědělství na příštích 20 let, ho přijeli ocenit Číňané z podniku, který zakládali podle vzoru Slušovic v Číně. S velkým dojetím mu předali medaili Česko-čínského přátelství. O svých zásluhách a vyznamenáních nikdy nemluvil, a když tak na dotaz a tak, jako by vyprávěl o někom jiném.
Poslední dílko Nová Epocha, jehož byl doc. František Čuba spoluautorem, bylo předneseno loni v červenci na Československé společnosti pro moderní zemědělství již za jeho nepřítomnosti. Je stručné a věnuje se rozboru ekonomické situace světa, rozděluje země světa do 5 kategorií. Rozbor je činěn pro mezinárodní společenství i země bývalého Československa. Analyzuje také to, jak se bude vyvíjet svět při narůstající robotizaci a automatizaci a odstraňování lidí z výroby s náhledem k nutnému přežití a udržení spotřeby.
Myšlenky a dílo Františka Čuby žijí v lidech, geny v synovi Rosťovi a vnoučatech. Za nás pozůstalé a přátele můžeme jen konstatovat odchod člověka s velkým srdcem, nebývalým intelektem a silným sociálním cítěním, což bohužel od roku 1989 nebylo zužitkováno ve prospěch naší země. Do své smrti 28. června 2019 byl živoucím pomníkem našeho dříve velmi vyspělého zemědělství a aplikací vědy a vědeckotechnických poznatků do praxe. Zlínský region a země bývalého Československa mohou jen litovat, že někteří čelní představitelé udusili jeho dílo v plné síle a připravené ve výkladní skříni přímo k použití i s návodem.
Děkujeme Františkovi Čubovi za jeho vlídnost, trpělivost a shovívavost, se kterými se s námi dělil o svoje poznatky, zkušenosti a talent. A můžeme jen litovat, že mu po roce 1989 nebylo dopřáno uplatnit své znalosti a manažerskou genialitu. Nyní František Čuba nastupuje svou cestu poslední a bude žít tak dlouho, dokud bude žít jeho památka.
Upřímnou soustrast rodině! Čest jeho památce!!!