Kostas Tsivos zhodnotil výsledky nedělních parlamentních voleb v Řecku, které vidí jako „návrat“ k řecké politické normalitě.
Předčasné parlamentní volby v Řecku, které proběhly minulou neděli, potvrdily návrat Řecka do tzv. „předkrizové normality“. Potvrdily též návrat známých politických dynastií (Mitsotakisové, Karamanlisové, Papandreovci), které dominovaly v poválečné historii Řecka.
Podle očekávání volby vyhrála pravicová strana Nová demokracie pod vedením padesátiletého Kyriakose Mitsotakise, která získala 40 % hlasů a bude mít 158 poslanců v 300členném řeckém parlamentu. Toto vítězství umožní Mitsotakisovi sestavit jednobarevnou vládu, první nekoaliční vládu od roku 2012.
Dalším znakem těchto voleb je též návrat k předkrizovému bipolárnímu politickému systému, přičemž druhým pilířem řecké politické scény bude levicová strana SYRIZA pod vedením dosavadního premiéra Alexise Tsiprase (44), jehož pozice ve vedení strany zůstává i přes volební porážku nezpochybnitelná. Poprvé od roku 2009, kdy Řecko vstoupilo do vleklé krize, budou dvě nejsilnější politické strany zastupovat dohromady přes 70 % řeckého elektorátu.
Návratu do „normality“ napovídá též volební neúspěch neonacistické strany Zlatý úsvit, který nepřekročil tříprocentní limit a strana tak poprvé od roku 2012 nebude zastoupena v řeckém parlamentu. Vyloučení této xenofobní a zločinecké politické formace z řeckého parlamentu ocenili jako vítězství řecké demokracie političtí představitelé všech politických stran.
Předvolební průzkumy jasný náskok konzervativců před SYRIZOU předvídaly ještě před konáním voleb do Evropského parlamentu. Nikdo však tehdy neočekával tak výrazné vítězství Nové demokracie pod vedením Kyriakose Mitsotakise. Padesátiletý předseda je synem Konstantina Mitsotakise, který byl vůdcem Nové demokracie v devadesátých letech a premiérem země v období 1990–1993. Jeho sestra Dora Bakojanni byla dlouhá léta ministryní zahraničních věcí a primátorkou Athén a bude dál sloužit v řeckém parlamentu. Je také příznačné, že novým primátorem Athén je Konstantinos Bakojannis, syn Dory a synovec Kyriakose Mitsotakise.
Očekávaný comeback rodiny Mitsotakisů a vůbec triumf konzervativců v místních a v europarlamentních volbách, a nově i v národních volbách, se vysvětluje značným rozčarováním levicových voličů nad způsobem vládnutí SYRIZY, která v roce 2015 podepsala s unijními představiteli a Mezinárodním měnovým fondem tzv. třetí memorandum, jež přineslo řadu nových škrtů a dalších bolestných opatření. Levicové vládě pod vedením Alexise Tsiprase se sice podařilo minulý rok v srpnu ukončit tento osmiletý stav bezprostředního „opatrovnictví“ země ze strany unijních mechanismů a do velké míry stabilizovat řeckou ekonomiku, tyto výsledky se však zatím nestačily promítnout do každodenního života řeckých občanů.
Nový premiér Kyriakos Mitsotakis získal preference velké části řeckých voličů právě příslibem snížení obrovských daní a podporou investic do řecké ekonomiky. Sám vystupuje jako velmi umírněný, je však otázkou nakolik během své vlády dokáže usměrnit radikální exponenty jeho strany, kteří vystupují s tvrdými nacionalistickými hesly a s revanšistickými náladami.
Mitsotakis podle všeho hodlá bilancovat jak se stoupenci radikální pravice, tak i se středopravicovými stoupenci politického klanu Karamanlisů. Podle všeho počátkem příštího roku do funkce prezidenta Řecka pravděpodobně zamíří právě Kostas Karamanlis, premiér země z období 2004–2009, jemuž oponenti přičítají, že přivedl Řecko do vleklé krize. Karamanlis dokonce během předvolební kampaně přerušil své deset let trvající mlčení a s vidinou obsazení lukrativní funkce se aktivně angažoval po boku Kyriakose Mitsotakise.
Levicová strana SYRIZA přes citelné ztráty preferencí v eurovolbách dokázala během uplynulého měsíce snížit náskok konzervativců a díky obavám z hrozícího návratu neoliberalistické pravice spojit velkou část levicových voličů. SYRIZA byla v minulých letech donucena přijmout program hospodářských reforem, který jí byl diktován z Bruselu. Na druhou stranu však také dokázala zmírnit katastrofické dopady desetileté krize na řeckou společnost.
Alexis Tsipras posunul svůj program k méně radikálním cílům a dokázal absorbovat největší část bývalých voličů socialistické strany PASOK, která se pod názvem KINAL v těchto volbách s osmiprocentním ziskem stala třetí nejsilnější politickou formací Řecka. V novém parlamentu bude tradičně zastoupená i KS Řecka, která dostala pět procent hlasů.
Minulé „desetiletí krize“ radikálně přepsalo politickou mapu Řecka, což se projevilo ztrátou dominance dvou tradičních politických formací, středolevicového PASOKu a středopravicové Nové demokracie. Místo nich se na řecké politické scéně prosadily nové, vesměs antisystémové strany, jako právě ultrapravicový Zlatý úsvit, anebo další uskupení, která většinou vedli bizarní politici, jako populistická strana Nezávislých Řeků – ANEL, centristická strana Svaz středu nebo strana Potami („řeka“).
Tato uskupení se z řecké politické scény již vytratila. Částečně je nahradily nové strany, jako například ultrapravicové hnutí „Řecké řešení“ (3,7%) pod vedením Kyriakose Velopoulose, nebo levicová strana DiEM25 (3,5%) pod vedením Janise Varoufakise, ministra financí v první vládě Alexise Tsiprase.