Je EU ochotna stát se velmocenským hráčem, nebo bude jen hřištěm pro ambice USA, Číny a Ruska?
Carl Bildt píše pro Financial Times o řadě strategických hrozeb – od nepředvídatelných Spojených států, posilující Číny a revanšistického Ruska.
Jakmile bude složena nová Evropská komise, nabádá Bildt, je potřeba, aby EU čelila geopolitické realitě. USA, Čína a Rusko jsou silnými aktéry, je EU ochotna stát se také velmocenským hráčem? Nebo bude jen hřištěm pro ambice těchto tří aktérů?
Posledních pět let bylo pro EU velice těžkých, od arabského jara, po konflikt na Ukrajině a volbu Trumpa americkým prezidentem. Brexit bude znamenat slabší EU, která ale bude čelit mnohem méně bezpečnému světu.
I v „okolí“ jsou problémy, Turecko se změnilo, z Libye se stala katastrofa. Konflikt na Ukrajině je spíš otevřený, než zamrzlý, tvrdí Bildt a EU nehraje žádnou roli v jeho vyřešení. Přístup balkánských zemí do EU je ve hvězdách. A co se syrské války týká, pak EU hrála roli dodavatele humanitární pomoci. Brusel je nedůležitý pozorovatel, to jiní formují region, tvrdí Bildt.
Podobně smutně vypadá i příběh s vypovězením íránské jaderné dohody USA. EU tím byla zbavena suverenity v zahraniční politice.
Jsou tu ale i pozitiva, tvrdí Bildt. Například byla EU schopna uzavřít celou škálu dohod o volném obchodu, což znamená, že tvoří hráz proti protekcionismu. Zlepšuje se i spolupráce s NATO a roste vědomí, že je nutné zformulovat strategickou spolupráci s Afrikou, která se nebude omezovat jen na migraci.
Nové vedení Bruselu ale musí zajistit, aby EU nesklouzávala dál do globální bezvýznamnosti. EU musí naformulovat svou zahraniční politiku, která zajistí její strategickou suverenitu. Lepší časy hned tak nebudou, tvrdí Bildt. Nelze vyloučit, že Trump obhájí druhý mandát, což by transatlantické vztahy dále zhoršilo.
V Rusku poroste nestabilita s tím, jak se bude blížit odchod Vladimira Putina (2024), Čína naopak těžko změní své směřování, určitě ne, dokud bude u moci Si Ťin-pching. Na Blízkém východě se rýsuje více konfliktů, a ne méně. Válka mezi USA a Íránem a to, že jsou Palestinci zbavováni svých práv, to jsou klíčové evropské zájmy.
I další velká témata potřebují silný tah na branku, například oblast digitalizace.
EU nemá na výběr, musí se stát velkým aktérem světové politiky v této nové mocenské hře. Nebo riskuje bezvýznamnost.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.