Období mezi roky 2015–2019 bude zřejmě zaznamenané jako nejteplejší za historii měření.
Nejnovější data Světové meteorologické organizace ukazují, že červencové teploty „se přinejmenším vyrovnaly, ne-li převýšily nejvyšší zaznamenané měsíční teploty v dějinách“, řekl Generální tajemník OSN Antonio Guterres. Dodal, že tato skutečnost „je o to závažnější, protože předchozí nejteplejší měsíc (červenec 2016) byl důsledkem historicky nejsilnějšího proudění El Niño,“ což pro letošní případ neplatí.
Poslední data o počasí, včetně otřesných teplotních rekordů od Nového Dillí a Anchorage po Paříž, Santiago, Austrálii a polární kruh, podle Guterrese naznačují, že období mezi lety 2015 a 2019 směřuje k tomu, že „bude nejteplejším zaznamenaným pětiletím vůbec“. Guterres varuje, že pokud lidstvo nepodnikne okamžité kroky k řešení změny klimatu, současné extrémní povětrnostní události „budou pouhou špičkou ledovce“.
Guterres poznamenal, že „ledovce rovněž rapidně tají,“ a dodal, že v Arktickém moři je nyní led na rekordně nízké úrovni a nedávná vlna veder v Evropě zvýšila teploty v Arktidě a v Grónsku o 10 až 15 stupňů Celsia. „Zabránit nezvratnému narušení klimatu je závodem našeho života a pro naše životy,“ řekl Guterres. „Závodem, který můžeme (a musíme) vyhrát.“
Ve snaze udržet otázku změny klimatu na vrcholu globální agendy Generální tajemník plánuje na 21. září Klimatický summit mládeže. Poté svolává Summit světových lídrů pro klimatickou akci na 23. září, den před jejich každoročním setkáním na Valném shromáždění OSN. Lídrům vlád, byznysu a občanských organizací prý řekl, že „vstupenkou (na Summit) budou robustní akce a mnohem vyšší ambice,“ nikoli „krásné proslovy“.
Záměrem Pařížské dohody o klimatu z roku 2015 je zabránit zvýšení globální teploty do konce tohoto století o více než 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím – abychom se vyvarovali nejhorších účinků změny klimatu. Guterres prohlásil, že tohoto cíle je nutno dosáhnout. Řekl, že do roku 2030 je nutno snížit o 45 % emise skleníkových plynů, jež jsou příčinou globálního oteplování, a „do roku 2050 docílit uhlíkové neutrality“. Generální tajemník je toho názoru, že to vyžaduje rapidní a pronikavou změnu toho „jak obchodujeme, jak vyrábíme energii, stavíme města a jak živíme svět“.
Poukázal na určité pozitivní zprávy, například, že solární energie a pobřežní vítr jsou nyní nejlevnějšími novými energetickými zdroji prakticky ve všech hlavních ekonomikách. Uvedl, že „mnoho zemí – od Chile po Finsko a od Velké Británie po Marshallovy ostrovy – má konkrétní a realistické plány k dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století. Mnohé další – od Etiopie po Nový Zéland, Fidži a Pákistán – vysazují milióny stromů, aby zvrátily odlesňování a odstranily oxid uhličitý z atmosféry“. Pochvalně se vyjádřil o podnicích se souhrnnou hodnotou přes 1,3 triliónu dolarů, které se připojily ke kampani Globálního kompaktu OSN omezit zvýšení globální teploty na 1,5 stupňů Celsia.