Ilona Švihlíková ve své glose reagující na aktuální vývoj na ropném trhu shrnuje tři scénáře vývoje po výpadku saúdské ropy.
Útoky drony na saúdská ropná zařízení se postaraly o pořádný rozruch. Není divu, ve světové ekonomice to zrovna nekypí pozitivními zprávami a vyřazení asi 5,7 milionů barelů (za den) z trhu je dosti významné. Jaké scénáře dalšího vývoje jsou ve hře?
Klíčovým faktorem je samozřejmě čas – za jak dlouho dokáží Saúdové dostat zpět na trh 5 % světové poptávky. Je třeba zdůraznit, že celkově vzato se jedná o velký výpadek – komentátoři situaci srovnávají s napadením Kuvajtu Irákem v roce 1990. Natvrdo a na rovinu, žádná jednotlivá země nedokáže navýšit těžbu o 5,7 milionů barelů za den. Klíčovou zemí je (v případném) dlouhodobém horizontu Írán, který je nyní kvůli sankcím do značné míry vyřazen z ropného trhu a který je schopen rychle těžbu obnovit. Znamenalo by to ovšem zrušení sankcí plus pomoc dalších producentů (těžbu dokáže navýšit Rusko i některé další země arabského poloostrova).
Varianta a – krátkodobá
Obnova ropných zařízení Abkajk proběhne rychle a hladce v krátkém časovém horizontu, maximálně do šesti týdnů. V takovém případě by cena ropy nemusela jít příliš nahoru, zejména pokud bude patrný progres a na trhu budou postupně přibývat saúdské barely. Nesázela bych moc na to, že rozpouštění strategických zásob by nějak extra „uklidnilo trhy“, větší zásah do strategických rezerv spíš může vzbuzovat obavy, „co všechno ještě přijde“.
V tomto případě by se ceny pohybovaly v rozmezí cca 65-75 dolarů za barel Brentu.
Jak je tato varianta pravděpodobná? Neznáme situaci přímo z terénu a i zprávy z odborných serverů si často odporují. Noviny Financial Times například přinesly zprávu, že situace je horší, než se očekávalo, a že plné obnovení saúdské těžby bude trvat měsíce.
Varianta b – obnova potrvá měsíce
Situace bude podstatně komplikovanější, obnova potrvá řada měsíců. To je podstatně dramatičtější varianta. Klíčovou roli v této variantě hrají samozřejmě masivní strategické zásoby ropy, kterými disponuje nejen Saúdská Arábie, ale i Spojené státy. Zásobníky navíc mají nejen státy, ale i soukromé firmy. V takové situaci by cena ropy mohla směřovat ke sto dolarům za barel a byla by velice citlivá na jakoukoliv další špatnou zprávu. Evropské země by možná začaly znovu intenzivněji probírat sankce na Írán, resp. hledat způsob, jak dostat Írán zpět na ropný trh – opakuji, že bez íránské těžební kapacity nelze výpadek Saúdů nikým vykompenzovat.
Geopolitické napětí by se na cenách navíc odrazilo na delší dobu v tzv. rizikové prémii.
Varianta c – obnova bude snadná, ale konsekvence dlouhodobé
V takovém případě se sice podaří obnovit Abkajk a znovu nastolit jakous takous rovnováhu na trhu, nicméně útok drony nezůstane bez reakce. Zvýšení, nedej bože militarizace napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem, resp. USA a Íránem by mohlo destabilizovat celou klíčovou oblast Arabského poloostrova a Perského zálivu. Přidáme-li k tomu další pokusy Húsiů vést asymetrickou válku či snahy zablokovat Hormuzský průliv, pak bychom mohli zažít další ropný šok.
Co dalšího nám (zřejmě) jemenský útok na saúdská zařízení říká?
Vidíme další důsledek katastrofální války v Jemenu, která jde (nepřekvapivě) opět za korunním princem Salmánem.
Útok drony na ropná zařízení cosi nelichotivého vypovídá o obranných schopnostech Saúdské Arábie. Připomeňme, že globálně tato země patří mezi ty, které mají největší výdaje na zbrojení (k radosti amerických zbrojovek tímto způsobem částečně „recyklují“ své petrodolary), a přitom není schopna se ubránit útoku dronů na svá ropná zařízení.
Výměna zdatného a známého saúdského ministra energetiky Chálida al-Falíha byla opravdu špatně načasovaná. Na jeho místo korunní princ Salmán dosadil svého bratra, prince Abdulazíze. Je to faktor, který přispívá k destabilizaci, protože není jasné, jakým způsobem bude princ Abdulazíz schopen vést jednání v rámci OPEC (zejména s Íránem).