Důvodem jsou podle vlivného německého ekonoma roky nízkých investic, na které si Německo má nyní půjčit.
Nyní Christian Kastrop tvrdí, že je potřeba zákon změnit – kvůli rokům podinvestovanosti. Kastrop je autorem německé dluhové brzdy. Ale nyní tvrdí, že je potřeba brzdu změnit, země si musí půjčit, aby mohla provést investice – zlepšit chátrající infrastrukturu, ale i investovat do boje proti klimatické změně a do nových technologií.
Ten, kdo stál za ústavním německým zákonem, nyní pléduje za jeho změnu. Je prý potřeba napravit roky podinvestovanosti německé ekonomiky a také připravit zemi na budoucí výzvy. Německo sice má přebytky rozpočtu, ale zároveň chabý stav infrastruktury – té fyzické, i digitální, píší Financial Times.
Kastrop se nyní připojuje k řadě ekonomů i zástupců podnikatelské sféry, kteří volají po tom, aby stát „uvolnil otěže“. Kastrop nyní navrhuje multimiliardovou investiční agenturu, která by byla schopna vybrat zdroje na kapitálových trzích a modernizovat Německo. Kastrop jako i jiní argumentuje nízkými náklady na půjčky. Navazuje tím na odcházejícího guvernéra ECB, Mario Draghiho, který opakovaně vyzýval země jako Německo, aby uvolnily fiskální disciplínu.
Kastrop se domnívá, že investiční fond by mohl být smíšeně soukromý i státem vlastněný. Zapojení státu by znamenalo nízké náklady na půjčky. Aktuálně jsou totiž výnosy z německých desetiletých dluhopisů záporné.
Objevují se i další návrhy. Někteří ekonomové chtějí, aby existoval zvláštní rozpočet pro kapitálové výdaje, které se běžně budou financovat dluhem. Jiné návrhy zase počítají s nominální vazbou, tedy propojením veřejných výdajů s výkonem ekonomiky. Vlády by zároveň ve středním období musely mít kladné čisté investice.
Vláda Angely Merkelové šla přitom dál, než je ukotveno v ústavním zákoně a prosazovala politiku „černé nuly“, tj. vyrovnaného rozpočtu.
Německo má tedy ohromný fiskální prostor a je otázka, jak bude využit. 48 % ekonomů je přitom podle výzkumu proti politice „schwarze Null“.
Kastrop navrhuje, aby se nyní vazba změnila na poměr dluhu k HDP. Tento poměr v Německu klesal, aktuálně se pohybuje kolem 60 % HDP.
Jenže na to je potřeba změna ústavního zákona, což je velmi komplikovaný proces.