Přečetli jsme: S Tureckem, či bez něj, méně členů, či více – vyděšená ze šoku Brexitu dumá EU o své budoucnosti. Nápadů na reformu je mnoho – před zvláštním summitem příští týden. A předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si je jistý: EU poroste.
Tagesschau ARD. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker neočekává po Brexitu žádné další odchody z EU, ale spíše rozšíření Unie. „Na příkladu Velké Británie všichni uvidí, že odcházet se nevyplatí“, řekl Lucemburčan Bildu am Sonntag. Naopak se Juncker domnívá, že: „Ostatní země se znovu do sebe zamilují a obnoví slib manželství s EU.“
25. března oslaví Unie 60 let svého trvání. Při své zvláštním summitu v Římě si chtějí země EU – už jen 27 bez Británie – stanovit nové cíle. Diskutuje se o různých reformních nápadech a materiálu ke krizím a konfliktům je nepřeberně. Například bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt zašel dokonce tak daleko, že uvedl, že EU nefunguje. „Ve skutečnosti EU vůbec neexistuje – na papíře to ano, ale v reálu ne,“ řekl v interview pro zpravodajskou agenturu dpa.
Všichni stejně nebo různé rychlosti?
Vyhlášení výročí by mělo poctít výdobytky EU a formulovat výzvy na dalších deset let, tzv. Římskou agendu. V návrzích je ujištění o úzké spolupráci a úsilí o „efektivní a transparentní rozhodovací proces.“
Především jedna naplánovaná pasáž už vyvolala neklid. V ní se říká, že „někteří z nás se v určitých oblastech politiky mohou pohybovat úžeji, dále a rychleji, a přitom držet dveře otevřené pro každého, kdo se bude chtít později připojit.“ To je koncept vícerychlostní Evropy. Uvnitř společenství se mohou vytvářet skupiny k určitému tématu. Menší státy se obávají, že přitom budou záviset na větších.
Je Turecko ještě partnerem k rozhovoru?
A dalším citlivým tématem jsou přístupová jednání s Tureckem. De facto jsou přístupová jednání s Tureckem dávno mimo hru, říká k tomu lucemburský ministr zahraničí Jean Asselbron. Mezi EU a Tureckem teď není spojnice, která by nás mohla přiblížit, která by nás mohla spojit. Nejde jen o verbální útoky z Turecka, ale především o to, že je v Turecku po puči pošlapáván právní stát.
A dohoda o uprchlících s Tureckem by mohla vybouchnout kvůli rozdílům. Vláda pod prezidentem Erdoganem hrozí, že nechá každý týden vycestovat 15 000 uprchlíků do Evropy. Asselborn se domnívá, že turecká vláda není schopná každý týden vykázat 15 000 uprchlíků. To jsou neférové výhrůžky.
Erdoganův požadavek na turecký parlament, aby byl znovu zaveden trest smrti, vykope příkopy ještě hlouběji. Jak EU, tak spolková vláda opakovaně důrazně Turecko varovaly, že by to znamenalo ukončení jednání o přístupu.
Apel na všechny Evropany
„Evropa dělá mnohé dobře, ale také mnohé špatně,“ říká v rozhovoru Juncker. Má pochopení pro ty, kteří jsou se stavem EU nespokojeni. „Apeluji na všechny přesvědčené Evropany, aby se konečně dali do pohybu. Když zůstanou sedět na gauči, zatímco pravicoví populisté běží, tak oni pak budou mít pořád náskok.“
A také Verhofstadt je plný naděje: „Když něco nefunguje, dají se udělat dvě věci. Buď to vzdáte, nebo to změníte. Já chci reformovat. A nejsem sám.“