Ve střední Asii stále více platí otázka, co bude s ruskou měkkou silou v regionu, kde roste vliv nacionalismu a islámu.
Alexander Kruglov píše pro Asia Times o ruském vlivu v architektuře, jídlu, vzdělání i populární kultuře. Ale ne všichni ve střední Asii jsou z toho nadšení.
Biškek, hlavní město Kyrgyzstánu. Architektura stalinské éry, v něm obrovský kampus, do kterého míří etničtí Rusové i rusky mluvící Kyrgyzové. Jedná se o kyrgyzsko-ruskou slovanskou univerzitu, která ukazuje silné postavení Ruska ve střední Asii. Je to škola pro místní elitu, která reflektuje blízké vazby mezi Biškekem a Moskvou.
Všude je vidět Jelcinovo dědictví, který Kyrgyzstán hojně navštěvoval. Navzdory rozpadu Sovětského svazu, je tedy ruský vliv velice patrný. A nejen zde, v celé střední Asii, píše Kruglov. Otázka je ovšem, jaká je budoucnost ruského neformálního vlivu v regionu, kde roste vliv nacionalismu a islámu.
Biškek založili ruští osadníci a kozáci v 19. století. Šlo o převážně ruské město, dokud Kyrgyzstán nezískal nezávislost. Po třiceti letech je patrné, že ruská komunita je menší a kyrgyzský nacionalismus a islám jsou na vzestupu.
Stále se ale návštěvník setká s ulicemi pojmenovanými po Puškinovi a Tolstém, s ruským divadlem, památníky, cirkusem i knihovnou. Vazby nejsou zdaleka jen historické. Místní měna je navázána na ruský rubl. Obchod mezi Kyrgyzstánem a Ruskem je na vzestupu. I obchody a jejich sortiment vypadají podobně, všímá si Kruglov.
Strava v Kyrgyzstánu i Kazachstánu je podobná jako v Rusku, je to výsledek toho, jak Moskva století ovládala tyto nomádské národy. Ruský tvaroh i smetana, ovesná kaše, brambory a žitný chléb se dají sehnat všude.
Knihy jsou v ruštině, i místní vydavatelé ze 60 % vydávají v ruštině. Pod silným ruským vlivem jsou i noviny, a také novináři jsou etničtí Rusové, televizní kanály i rozhlasové vysílání je v ruštině.
Almaty, největší město Kazachstánu, je ještě víc ruské, píše Kruglov. Paneláky z Chruščovovy éry jsou všude. 30 % populace jsou Rusové, všude ruské obchody i nápisy. A ruské restaurace servírují ruské jídlo. Ruské jídlo, filmy, ruské hvězdy populární kultury opanují pole. Ale tento pohled netěší každého.
Už od rozpadu Sovětského svazu rostly snahy omezit ruský vliv v regionu. Stačí zmínit, že muslimští aktivisté zuří nad výstavbou nových ruských kostelů. Nejsou to ovšem jen extremisté, kdo chce omezit ruskou „soft power“, jsou to i úřady.
Kritickým bodem je jazyk, ruština je prostě v regionu „lingua franca“, ale místní lídři to vidí jako poškození jejich suverenity a kulturní identity. Bývalý uzbecký lídr Islam Karimov se koneckonců rozhodl přejít na latinské písmo (pozn. redakce: to platí i pro Kazachstán, kde se na přechod chystají).
Vydavatelé to nemají snadné, protože řada knih nyní vychází jak v cyrilici, tak i v latince. Podobný přechod na latinku v Kazachstánu šokoval místní etnické Rusy.
Je jasné, že pravým důvodem je zabránit separatismu. Otázka je, zda to v tak multietnické zemi jako Kazachstán může fungovat.
Pokusy zbavit se ruštiny se ovšem ukazují jako nákladné a zbytečné. Většina novin i billboardů je stále v ruštině. Jenže jde o oficiální snahu řízenou shora, což znamená, že jde o výzvu pro onen „ruskyj mir“ v celém regionu.
Ale také platí, že etničtí Rusové, kteří ještě neodešli zpět do „matky Rusi“, se čím dál více o své postavení ve střední Asii obávají.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.