Rating spokojenosti s prací prezidenta se naopak drží na vysoké úrovni. Jak tento rozpor vysvětlit?
Nový lednový výzkum společnosti Levada ukazuje, že důvěra veřejnosti v prezidenta Vladimira Putina klesá. Nyní prezidentovi důvěřuje 35 % dotázaných, od září 2019 se jedná o snížení o 4 %, informují Vědomosti.
Za poslední dva roky se přitom rating důvěry Vladimira Putina snížil o 24 %, ještě v listopadu 2017 Putinovi důvěřovalo 59 % dotázaných.
Na druhou stranu lednový výzkum ukázal nárůst důvěry pro ministra obrany Sergeje Šojgu (ze 13 na 19 %) a ministra zahraničí Sergeje Lavrova (ze 14 na 17 %). Obvykle přitom ratingy klíčových ministrů padají nebo rostou spolu s ratingem prezidenta.
Bývalý premiér Dmitrij Medveděv zaznamenal v lednovém výzkumu pokles důvěry z 9 % na 5 %. Poprvé hodnocený nový premiér země Michail Mišustin budil důvěru u 3 % dotázaných, 4 % mu nedůvěřují a celkem 39 % nedůvěřuje nikomu, nebo nechtělo odpovědět.
Levada centrum provádí průzkum následujícím způsobem: respondenti sami jmenují politiky, kterým (ne)důvěřují.
V analogickém výzkumu veřejného mínění centra VCIOM ze 7. února má Putin rating důvěry 30 % (v prosinci 2019 to bylo 29,8 %, poprvé se ocitl pod 30 %). VCIOM přestal vydávat týdenní ratingy důvěry a vydává je nyní jen jednou za měsíc. Začal ale zveřejňovat výsledky týdenního tajného hlasování, ve kterém se naopak ptá na konkrétní politiky, a podle posledního výsledku v takto koncipovaném průzkumu Putinovi důvěřuje 73,1 % Rusů.
Podle Lva Gudkova z Levada Centra je snížení důvěry v prezidenta dlouhodobým trendem, na který prezidentova vystoupení (například projev z ledna 2020) nemají výraznější (a udržitelný) vliv. Snížení důvěry o 24 % během dvou let vidí Gudkov jako významné, důvodem je podráždění a únava z prezidenta. Podle Gudkova má sociální rétorika Vladimira Putina jen dočasný dopad.
Nicméně ukazatele spokojenosti s prací prezidenta zůstávají na vysoké úrovni mezi 67 až 70 % v posledním půl roce. Podle Gudkova se tento rozpor dá vysvětlit tím, že celková spokojenost s prezidentem hodnotí zahraniční politiku a rétoriku „vlastenecké péče“, zatímco důvěra v prezidenta je spojená spíše se stavem sociální sféry. Rating důvěry tak hodnotí prezidentovu vnitřní politiku, rating spokojenosti s prací prezidenta pak zahraniční politiku. Gudkov tedy vidí nárůst důvěry v Šojgu i Lavrova v souvislosti s lednovým vývojem v zahraničí politice (zvláště vztahy Írán-USA).