Bývalý šéf Evropské komise kritizoval EU za nejasnou reakci na „uchvácení moci“ v Maďarsku a za eskalaci sporu mezi severem a jihem. Na pandemii však podle něj EU reagovala rychle.
Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Junker řekl v rozhovoru pro Politico, že EU by měla rázněji reagovat na kroky Maďarska ohledně neomezeného vládnutí pomocí dekretů a nazývat věci pravými jmény. Kritizoval také nedostatečnou solidaritu mezi severem a jihem EU v kontextu koronavirové krize.
Juncker vidí evropskou reakci na vývoj v Maďarsku kriticky. Podle něj jednají Maďaři „mimo jakoukoliv rozumnou oblast“. Očekával jasnou reakci ze strany vlád a Evropské komise – k ničemu takovému se ale vlády ani Komise neodhodlaly, vyjádřily jen obavy o situaci v Maďarsku s ohledem na právní stát. „Pokud jde o standard právního státu, počítá se jasný jazyk, a ne nejasné mluvení kolem,“ řekl dále Juncker, který měl v minulosti s Budapeští opakované střety. Jako předseda Komise dokonce přivítal Viktora Orbána na jednání EU v roce 2015 jako „diktátora“. I když soukromě pak naznačil, že se jednalo o vtip a že maďarského premiéra vidí jako „hrdinu“.
Podle Junckera se v EU znovu rozhořely rozdíly mezi severem a jihem. „Nic jsme se nenaučili,“ řekl bývalý předseda Evropské komise s ohledem na to, konflikt na ose sever a jih se znovu otevřel. Odmítl se vyjádřit k dostatečnosti současného ekonomického balíčku pomoci boje proti koronavirové krizi, ale kritizoval nizozemské postoje k Itálii. Podle Junckera bude nutné navýšit rozpočet EU na roky 2021 až 2027. Juncker odmítl koronabondy jako nástroj na řešení dnešní krize, ale zároveň řekl, že v budoucnu (v časech budoucí krize) bude takový nástroj potřeba, protože to není „šílený“ nápad.
Bývalý šéf Evropské komise si chválil rychlost, s jakou Evropská unie i jeho nástupkyně v úřadě Ursula von der Leyenová na pandemii reagovaly: „Rozhodnutí byla přijata během měsíce…To je rychlá reakce. Kritizovat von der Leyenovou je laciné. Dělá dobrou práci.“