„Smrtnost“ a „promořování“

Ivo Šebestík píše o tom, jak koronavirus „obohatil“ český jazyk o nejméně dvěma novotvary, které jaksi budí hrůzu.

V souvislosti s pandemií COVID19 se český jazyk „obohatil“ o dva pojmy, jaké se doposud, alespoň v obecné míře mimo ryze odborné kruhy, nepoužívaly. Pokud se statisticky sledovala mortalita v důsledku nějakých nemocí či epidemií nebo způsobená jinak, vystačila čeština s pojmy úmrtnost či smrtelnost, které jsou víceméně ekvivalentní latinskému slovu mortalitas.

Takto byla řeč například o dětské úmrtnosti. Proč byl tento pojem opuštěn a nahrazen slovem budícím hrůzu už pouhou svoji neobvyklostí, netuším. Zda byla „smrtnost“ zavedena do odborné terminologie nebo patří k profesnímu slangu, vědí možná jen ti, kteří toto slovo exportovali do politického a mediálního slovníku. Každopádně je to slovo již svým zvukem vskutku zvukomalebné. Jak by k nám přicházelo s ostře nabroušenou kosou. Osobně bych se přimlouval za návrat pojmu úmrtnost, neboť tím, že slovo v jazyce už dávno zdomácnělo, budí hrůzu přiměřenou momentální statistice.

V případě, že COVID19 v důsledku „promoření“ obyvatelstva započne vskutku vítězné tažení po českých luzích a hájích i moravských nížinách a vinicích, pak ovšem ani „smrtnost“ k vyjádření hrůzy nepostačí a bude třeba sáhnout k těžšímu kalibru. Což tak „numerus mortifer“, tedy smrtonosné číslo?!

A máme ještě další slovo, při jehož vyslovení běhá populaci mráz po zádech, ačkoliv paralelně s ním odpovědná místa dojem apokalypsy snaživě popírají. Promoření populace! Co tak nahradit toto slovo opět starším pojmem známého významu, tedy „odborně řízené zamoření populace“ či, jak se dnes s oblibou říká „chytré nebo-li smart zamoření obyvatelstva“?

Popravdě řečeno, jedná se více méně o rezignaci na nějaký systematický a ekonomicky nevýhodný zápas se všudypřítomným virem, ovšem s vědomím, že jeho řádění nebude zase tak fatální. Většina populace se ubrání díky schopnosti zdravého imunitního systému. A ti, jejichž zdraví není dostatečně rezistentní nebo jejichž věk z nich již učinil neproduktivní a inovace nechápající brzdu hospodářského růstu, prostě padnou na poli blahobytu pro ostatní.

Příroda se také nemaže dokonce ani s kdysi statným, krásným a obávaným lvem, králem zvířat. Když lev zestárne, je mladším samcem vyhnán z harému, jenž ho živil lovem, vypadnou mu zuby a hyne v houští dobíjen zvířaty, která se v časech jeho slávy k němu neodvažovala přiblížit ani na sto metrů. To je život a to je příroda. Také kapitalismus je vlastně jen implantací džungle do světa lidí.

Pojem promořování ovšem budí dojem, že samotný virus je v tomto procesu vlastně jen pouhým objektem, se kterým se „promořuje“ obyvatelstvo. Virus sám zamořuje, ovšem je to společnost, která „promořuje“. Na to, aby virus sám od sebe promořoval, k tomu se mu nedostává racionálního plánu. Virus se ze své podstaty pouze „šíří“, čímž dané území zamořuje, nikoliv promořuje. V pojmu promořování je prostě přítomen plán, což užití tohoto pojmu činí obzvláště nelibozvučným.

No ať je to tak či onak, čeština má ve svém slovníku dvě nová a hodně nehezká slova. Tak například angličtina má pro pojem úmrtnosti dvě synonyma: mortalitydeath rate; němčina právě tak SterblichkeitMortalität; no a francouzština se svojí lexikální úsporností vystačí se slovem jedním: taux de mortalité (právě tak i italské mortalità). Naproti tomu výraz „promoření“ se zdá být českým lexikálním vynálezem. Zmíněné tři jazyky znají pouze obdobu slova zamoření, jímž jsou prostě variace na podstatná jména odvozená z latinského slovesa contaminare, jehož původním významem bylo něco zašpinit či poskvrnit. V angličtině i ve francouzštině se tak setkáme se slovem contamination. Němčina si v tomto ohledu vzala za základ jiné latinské slovo, a to pestis, které znamená nákazu či přímo mor. Odtud německé sloveso verpesten. Zde se asi promítla neblahá vzpomínka na morové epidemie středověku i novověku, které z nákazy a moru učinily jeden pojem. Ostatně i český výraz zamoření je téhož původu a ve slovním základu obsahuje výraz pro mor.

Je samozřejmě možné, že původcem zmíněných novotvarů v češtině jsou překlady některých specifických lékařských termínů nebo medicínský slang. Ale domnívám se, že tradiční slovní zásoba češtiny, která užívá pojmů jako „úmrtnost“ nebo „zamoření“ by postačila. V případě slova zamoření by asi bylo vhodné užít některého upřesňujícího přívlastku. Pojem „promořování“ budí až příliš mnoho nevhodných asociací.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.