Jan Bergman píše o tom, jak konkrétně (ne)funguje v Česku úvěrová pomoc podnikatelům, kterou vyhlásila vláda. Zkušenost je to odstrašující.
Česká vláda před nedávnem vydala opatření, kterým slibovala pomoci malým a středním firmám při zvládání současné krize. Jak ukazují zkušenosti řady podnikatelů, patrně zůstalo jen slibů a zbožných přání. Skutečná pomoc sektoru malých a středních firem je ještě stále ještě hodně daleko a je patrně dostupná jen některým velmi omezeným skupinám firem, nikoli pak všem potřebným, jak bylo deklarováno.
Pokud bychom následující popis považovali za typický, pak by vládní podpora ovšem byla dostupná jen pro firmy, které by ji konec konců asi ani nepotřebovaly. Jen patrně ony vyhovují těm velmi striktně stanoveným pravidlům, což se nemůže stát firmám, které skutečně utrpěly nějaké výraznější ztráty v souvislosti s pandemií. Anebo je to jenom pro nějaké vyvolené?
Dejme však slovo expertovi, který se zabýval hledáním pomoci pro malou firmu (50 zaměstnanců).
„Rád bych alespoň touto formou vyjádřil svůj názor – a neubráním se někdy expresivním výrazům – na způsob administrace programu COVID I. Současně uvedu i svůj názor na definování a souhrn požadavků na žadatele, které pan ministr MPO upřímně ujišťoval, že je to jednoduchý proces bez nějakých složitých požadavků na formulaci účelu poskytovaného bezúročného 3letého úvěru s ročním odkladem. Také ujišťoval, jak nenechá nikoho padnout a vláda zejména malým a středním podnikům okamžitě pomůže, neboť „kdo rychle dává, dvakrát dává!“.
Domnívám se, že vláda zde společně s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) jako administrátorem projektu sehrála s podnikateli trapnou a ostudnou frašku. To bych rád doložil přehledem alespoň párem základních faktů:
Objemná a jednoduchá pomoc?
1. Před měsícem, asi týden po vyhlášení stavu nouze, pan ministr Havlíček před novináři spolu s panem premiérem a dalšími členy vlády jako nejpodstatnější kromě ochrany zdraví před nákazou představil záchranný projekt COVID I pro SME (malé a střední podniky). Podle nich měl být objemný a v jeho rámci si podnikatelé spadající do SME budou moci požádat o tříletý bezúročný úvěr s ročním odkladem splácení. Tento nástroj bude definován velmi jednoduše a pro jeho splnění nebudou vyžadovány žádné zvláštní a složité podmínky, neboť je třeba řešit v této kategorii podniků především výpadek likvidity díky dopadům epidemiologické krize, které vláda kvůli COVID-19 byla nucena přijmout….
Administrací bude pověřena ČMZRB, která je ve státním vlastnictví a ta tuto administrativní stránku bez problémů zvládne. Věřím, že si to všichni zúčastnění ještě dobře pamatují, a pokud nikoli, pak stačí, aby si svá vystoupení znovu zhlédli a měli by se přesvědčit, že to slibovali v přímém přenosu.
2. Podnikatelská veřejnost napjatě očekávala zveřejnění snadno splnitelných podmínek pro účast v tomto projektu a po uplynutí cca dalších tří dnů se konečně projekt objevil na stránkách ČMZRB s tím, že poběží až do vyčerpání alokovaných zdrojů. Pracoval jsem pro firmu, která za více než 25 let své existence odvedla státu na daních (plus daně zaměstnanců ze závislé činnosti) a na všech odvodech více než 250 milionů korun. Byl jsem nyní touto firmou pověřen urychleně zpracovat žádost a předložit ji vedení společnosti k podání do registrace u administrátora projektu.
Po rychlém zhlédnutí požadovaných údajů a formátu zpracování informací v rámci žádosti včetně vyžadovaných příloh jsem konstatoval, že něco takového mohl vymyslet jen „absolutní idiot“, který nikdy nepodnikal a je zcela odtržen od podnikatelské reality.
Vlastně ani nic vymýšlet nepotřeboval, protože celý formát projektu je téměř identický s běžným zdlouhavým procesem žádosti o úvěr u kterékoli komerční banky umocněný tím, že dotace úroků navíc podléhá i unijním pravidlům pro poskytování obdobných dotací, s nimiž ČMZRB pracuje v dobách tak říkajíc nekoronavirových…
Nicméně ministři jsou spokojeni, protože podnikatelům slíbili rychlé a jednoduše administrovatelné zdroje, takže politický marketing zafungoval, nu a co podnikatelé…?
Některé firmy ani nebyly schopny pochopit, co že se to po nich vlastně chce za 4 roky dozadu a tři roky dopředu – a to prosím nikoliv jen simulaci výsledovky v rozumné analytické struktuře, ale i simulaci vývoje aktiv a pasiv v základní struktuře k 31.12.2020, 2021 a 2022.
Není to vůbec jednoduchá operace, kterou podle mého soudu není většinou schopen sestavit žádný majitel či šéf malého a středního podniku (on má jiné starosti, než se starat o účetnictví). Proto je nucen o sestavení těchto podkladů požádat dobrého finančního poradce, který to ale zase není schopen udělat, protože nezná dokonale podnikatelské prostředí, v němž daný subjekt operuje…
Zkrátka strukturu podkladů, které ČMZRB standardně používá pro své běžné produkty a kdy na vyřízení žádostí o dotaci úroků z poskytnutého úvěru jsou dlouhé týdny či měsíce (klasické dotování úroků pro zemědělce, které lze anticipovat a na žádosti delší dobu pracovat….). Zkrátka naprosté diletantství a neprofesionalita …
3. Nicméně jsem klientovi vyhověl a podklady jsem vypracoval během noci a předal druhý den dopoledne vedení firmy k doplnění příloh, podpisu a registraci u administrátora. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil následný večer ve večerních zprávách, že počet žadatelů, kteří podali již své žádosti na COVID I je obrovský a administrátor již zastavil příjem žádostí v důsledku tohoto velkého zájmu.
Celkem jsem nemohl pochopit, jak to tedy ti naši šikovní podnikatelé dokázali zvládnout za 24 hodin, nicméně můj klient se nakonec v průběhu dne zaregistroval, takže jsem doufal, že žádost byla alespoň přijata. Zcela standardně obdržel klient během dvou dnů potvrzení o registraci své žádosti s oznámením identifikátoru, jak jsem doufal pro pozdější případnou komunikaci s administrátorem…
Jsem přesvědčen, že při profesionálním posuzování, nikoliv při použití formalistických paušálních hodnotících standardních pseudoparametrů, byla žádost zpracována dostatečně kvalitně a ve všech požadovaných aspektech, a že tak snad naděje na zachování pracovních míst a urychlené zvládnutí dočasných výpadků cash flow byla poměrně velká. Společnost by tak mohla pokračovat i nadále ve své činnosti, zejména ve velkých po několik letech a měsících práce rozpracovaných obchodních příležitostech a bude schopna bez problémů svoji situaci zvládnout.
Odstrašující a šokující zkušenost
4. Další vývoj administrace byl naprosto odstrašující a šokující!
Spíše připomínalo v této mimořádně složité době zcela diletantský a neprofesionální model procesování. Jakoby to bylo zcela lhostejné, zda místo potřebné deklarované pomoci, se vláda stane místo zachránců malého a středního podnikatelského stavu jeho hrobařem!
Žádná komunikace s klientem, po dobu téměř jednoho měsíce přes urgence mailem – žádná odpověď! Ta na sebe dala čekat měsíc, aby se mohl žadatel dozvědět obecným mailem naformulovaným pro všechny podobné případy podepsaným náměstkem generální ředitele ČMZRB sdělující napjatému žadateli, že
„Vážený kliente,
děkuji Vám za Váš zájem o Úvěrový program COVID I. Bohužel Vás musím informovat, že Vaše žádost nesplnila programová kritéria, a proto byla zamítnuta.“
Inu, opravdu majstrštyk, jaký nám slibovali naši geniální političtí lídři? Přece není možné, pokud nepřipustím myšlenku, že ony projekty připravovali absolventi pomocné školy, aby bylo zamítnuto přes 90 % všech registrovaných žádostí!!!!!
Nebo existuje druhé vysvětlení, a to, že v ČR pravděpodobně z 90 % žijí podnikatelští idioti a neschopní manažeři! Pokud už stát chce více škodit než pomáhat, měl by trápení podnikatelských subjektů ukončit zřejmě vhodnějším způsobem a pak se postarat o jejich zaměstnání ve veřejné sféře….
Je to nejen ponižující, ale bezprecedentně nezodpovědné a hloupé z hlediska dalšího vývoje kompetencí firem, budoucí hospodářské flexibility a udržení potřebné podnikatelské aktivity, a tím i zaměstnanosti a fiskálních příjmů státu.
5. O to více překvapí sebevědomé prohlášení ministra MPO, že je třeba si uvědomit, že zatímco po regionálních povodních v minulosti žádná vláda podnikatelům v jejich těžké situaci nepomohla, tak tato vláda nabízí pro všechny úrovně podnikatelů od OSVČ přes SME až po velké podniky celou řadu nástrojů a opatření, která jim pomohou udržet zaměstnanost a budou schopna kompenzovat výpadky způsobené COVID-19.
Chystá se další projekt COVID III, který má objemem 150 mld Kč zajistit objem záruk až do úrovně 600 mld Kč, což bude nejmasívnější pomoc v historii české státnosti…
K tomu je potřeba „maličkost“. Jen velmi jednoduchým procesem si předjednat potřebný úvěr od komerčních bank a ty na základě velmi operativního poskytnutí bankovní záruky ze strany ČMZRB, pak poskytnou žadateli za přiměřených úrokových sazeb potřebný úvěr. Žadatel se v případě SME zaručí „jen do výše 90 %“ sjednaného úvěru a to tak, že ČMZRB vystaví proti zárukám žadatele na 90 % sjednaného úvěru svoji garanci (L/G).
Za toto skandální prohlášení a tuto konstrukci by měla celá vláda obdržet Nobelovu cenu za ekonomii, pokud by hodnotící porota hodnotila jen „umělecký a marketingový dojem“ tohoto slibného zázračného instrumentu!
Zkusím to vysvětlit, že své pozice podnikatele s třicetiletou zkušeností. Nejsem v této branži žádný začátečník a proto tvrdím, že snad ani nemá snad ani smysl komentovat tuto úvahu. Budou to totiž opět jen podnikatelé, kteří tzv. ve svém vlastním zájmu budou muset vést složitá a dlouhá jednání se svými bankami o výši možného financovatelného úvěrového rámce. Přitom tyto banky budou postupovat podle svých standardních hodnotících algoritmů bez ohledu na mimořádnou situaci…
Pokud si banky budou chtít navýšit svoji angažovanost tímto produktem při záruce z ČMZRB, která je pro ně kvalitnější než např. aktiva (nemovitosti) či jiný instrument žadatele, jenž již čerpá provozní či investiční úvěr, pak to budou banky akceptovat.
Dá se však očekávat, že banky pak budou tlačit na rychlejší splacení předchozích úvěrů nebo prostě odmítnou svoji angažovanost dále navyšovat… Dále budou muset podnikatelé spolknout „i bankovní úrok“ a v budoucnu jej pokrýt svými budoucími zvýšenými výnosy, které v této době nejsou vůbec jednoznačně predikovatelné.
Přitom upozorňuji, že banky můžou stanovit i jiné podmínky v rámci jednání s klientem jako např. subsidiární záruky firemními či soukromými aktivy, avalem bianco směnky, požadavkem na ručitele třetí strany atd….
Poté, co se podnikateli podaří – a já zdůrazňuji, že to nebude za výhodných podmínek – vyjednat předběžně tento úvěr, pak vyplní žádost o vystavení záruky na 90% ze strany ČMZRB. Očekávám, že ta bude s největší diletantskou opatrností – jak dokazuje předchozí zkušenost – posuzovat věrohodnost projektu a případně ještě požadovat dodatečné záruky, jinak žádost zamítne….
Tento strastiplný proces bude trvat minimálně 4 – 8 týdnů, bude vyžadovat mnoho času a kapacit na jeho realizaci, a to při riziku, že žadatel obdrží následně podobné vyjádření od ČMZRB, jako jsem uvedl výše. Vědí ti, co tom tak krásně mluví, jak by dokázali tento proces zrychlit? Jsem si jist, že nikoli.
Pokud bych mohl hodnotit vzpomenuté televizní vystoupení ministra MPO, že vláda rozdává miliardy podnikatelům, aby zachovala zaměstnanost a obnovila stabilitu SME sektoru, tak je mi k pláči nad takovou pózou!
Je přece rozdíl v sektoru služeb typu stravování, cestovní ruch či podobné služby na terciárním trhu a mezi SME působícím v segmentu průmyslu, zemědělství, stavebnictví apod., kde je případné obnovení činnosti téměř zcela nemožné, pokud nepřijde rychlá a efektivní pomoc! Prostě taková firma vypadne z trhu a nikdo na ni nebude čekat, až jí za dva měsíce někdo dá úvěr, protože její odběratel potřebuje její zboží a pokud ho nedostane, pak bude hledat jinde. To by snad mělo být každému jasné.
Jenom připomínám z logiky věci, že pokud má firma dostatek likvidity a výpadek tržeb/příjmů není fatální, pak přece ani nebude žádat o to, aby se mohla zadlužit zcela neúčelně jakkoliv dál, pokud majitel není sebevrah či zcela pomatený debil.
Hladové koze nestačí předčítat pohádky, protože když jí nedáte nažrat v době, kdy je schopna ještě dýchat a biologicky fungovat, tak jednoduše chcípne…
Závěr – ukončení podnikání
6. Závěr – můj klient akceptoval daný stav. Rozhodl se, že stejně jako v minulosti, kdy se tato, stejně jako i předchozí, vláda na podporu SME zcela vykašlala, a naopak svými politickými rozhodnutími působila velké potíže díky nejrůznějším sankcím a restrikcím v teritoriální struktuře zemí, kam lze služby či výrobky prodat, že ukončí činnost. A tak do konce června 2020 po více než 25 letech ukončí docela úspěšné podnikání, všechny zaměstnance z postupně propustí a společnost zlikviduje.
Obávám se, že podobné rozhodnutí může udělat i více firem. Bude pak na vládě a na příslušném rezortu MPO, který bude zodpovědný za tyto dopady u mnoha společností, jak dále zabezpečí rozvoj českého průmyslu a dalších navazujících odvětví. Stejně tak si bude muset poradit se zajištěním financování rostoucího počtu nezaměstnaných a samozřejmě, že i zkrácením budoucích fiskálních příjmů na krytí zákony garantované úrovně veřejných služeb. Zda to pochopí i voliči při příštích volbách, to je moje otázka?
Závěrem jen dodám, že nechci diskreditovat konání vlády a ministrů v této době epidemie, nicméně jsem po mém soudu alespoň povinen popsat stav věci tak, jak je reálně my podnikatelé vidíme.
Nevidím žádný smysl v tom adorovat nefunkční a nesystémová opatření, která jsou nejen v mnoha směrech nesmyslně nákladná a zcela neúčinná, ale navíc bohužel v mnoha směrech mají jednoznačně destruktivní efekt na budoucí hospodářský potenciál země. Přitom současná devastace výkonnosti mnoha relativně úspěšných subjektů bude po překonání této pandemie moc chybět a nebude již možné ji žádným způsobem nahradit.“
Až potud názor podnikatele. Můžeme souhlasit či nikoli, ale kdo řekne, jaká je pravda. Co asi si myslí těch 90 % odmítnutých? Nad tím se zamysleme a hlavně – vláda by neměla propadat přesvědčení, že jen ona má pravdu a ti ostatní to nějak nepochopili. Ty nejobtížnější měsíce a roky jsou totiž teprve před námi…