Deflace by znamenala další navýšení již nyní vysokých dluhů korporací i států.
Ekonomové se bojí propadu poptávky, informovaly noviny Financial Times.
Květnová inflace ukázala 0,1 %, což je pro eurozónu nejnižší hodnota za poslední čtyři roky. Ve 12 z 19 ekonomik, které mají euro, byla navíc inflace záporná. Očekává se proto, že Evropská centrální banka (ECB) přijde s dalšími monetárními stimuly.
Deflace, tj. absolutní meziroční pokles cenové hladiny, by znamenala další navýšení již nyní vysokých dluhů korporací i států. Nízká inflace a pokles ekonomické aktivity vyvolávají podle guvernéra italské národní banky nutnost zásadní akce. Ekonomové se obávají deflační spirály, která by přes pokles cen vedla až k poklesu agregátní poptávky.
Deflaci zaznamenaly Španělsko a Itálie, velmi nízký nárůst cenové hladiny pak zaznamenalo Německo či Francie. Hlavním důvodem poklesu inflace byl pokles energetických cen. Na druhou stranu vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku.
Za duben poklesla spotřeba francouzských domácností o 20 %, což je rekord. Ekonomové tvrdí, že návrat na úroveň před pandemií bude trvat mnoho let, takže se dá očekávat, že ECB bude „v dohledné budoucnosti“ držet velmi uvolněnou monetární politiku. ECB potvrdila, že soukromé banky na její politiku reagují. Významně vzrostla peněžní zásoba, půjčky v dubnu vzrostly o 73 mld. euro, a to je další rekord. Nabídka peněz se velmi rychle zvýšila na úroveň nevídanou od dob finanční krize před 12 lety. Rychle vzrostlo i množství peněz v oběhu, napsaly dále britské noviny.
ECB bude příští týden aktualizovat svůj ekonomický výhled. Je jasné, že zejména střednědobá inflace bude ekonomy velice zajímat.
Jeden z analytiků varuje, že „jednoho dne“ se projeví kombinace řady faktorů – nízkého růstu produktivity, vysokých vládních deficitů a tisku peněz ECB. Jednoho dne to prý vyděsí dluhopisové trhy, ale rozhodně to nebude letos.