Jaromír Janda píše o tom, že model financování a výkupu elektřiny z nového dukovanského bloku připomíná „solární tunel“ a hazarduje s veřejnými zdroji.
Vraťme se nejdříve do minulosti konkrétně roku 2014, kdy bylo zastaveno původní výběrové řízení na výstavbu dvou jaderných bloků v lokalitě Temelín, protože to byl okamžik, kdy jsme byli v přípravě výstavby nových jaderných bloků, které potřebujeme, zatím nejdál a dnes by již s největší pravděpodobností probíhala výstavba. Rozhodnutí energetické společnosti ČEZ zrušit tendr na dostavbu dvou bloků temelínské jaderné elektrárny následovalo poté, co vláda v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem financí Andrejem Babišem rozhodla, že neposkytne firmě státní garance na rozvoj jaderné energetiky. Vláda sice vyjádřila zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky v České republice, ale bez zapojení jakéhokoliv typu státní záruky. „My si nemůžeme dovolit garantovat ceny elektřiny,“ řekl po jednání vlády Andrej Babiš. Mimochodem zrušené výběrové řízení vyšlo dle dostupných informací na cca 2,5 mld. Kč.
Dnes po šesti letech vláda tentokrát v čele s premiérem Andrejem Babišem pochopila, že bez podpory státu se nehneme z místa, nezajistíme dostatek zdrojů a energetickou soběstačnost a rozhodla o poskytnutí bezúročného úvěru při výstavbě jaderného bloku v lokalitě Dukovany a později po uvedení do provozu předpokládá úrok ve výši 2 %, přičemž celkově by se stát měl na stavbě podílet ze 70 % a zbytek má zaplatit skupina ČEZ. Je to samozřejmě dobrá zpráva a řešení po kterém volali odborníci již od roku 2014 od zrušeného tendru na jaderné bloky v Temelíně. Řešení, které umožní dosáhnout na nejnižší možné úrokové náklady a tím snížit celkovou cenu investice, a tedy i budoucí cenu elektrické energie. Ale proč to muselo trvat 6 let při tom všem makání netuší zřejmě nikdo. Ještě zbývá, aby tento model prošel také u Evropské komise, což vzhledem k bezúročnému období do uvedení bloku do provozu může být označeno jako přílišné zvýhodnění, a tedy jako problém. Je pak otázkou, zda by přímá výstavba státem nebyla nakonec jednodušší volbou bez komplikovaných smluv a garancí.
K samotné garantované ceně výkupu elektrické energie z nového jaderného zdroje v Dukovanech. Nelze než souhlasit s názory, že jakékoli odhady nedávají smysl a dokazuje to například sám ředitel společnosti ČEZ pan Beneš, který 7. února 2016 v pořadu České televize Otázky Václava Moravce v čase 13:18 (12. minutě druhé části pořadu) předpovídal na základě analýz a matematických modelů, že ceny elektrické energie budou kolem roku 2035 přibližně 18 EUR/MWh a kolem roku 2055 dokonce na 0 EUR/MWh a trh se zhroutí.
Vše se mění, zelený je strom života a dnes nás ministr průmyslu a obchodu pan Havlíček ujišťuje, že ceny elektrické energie se budou pohybovat v roce 2030 na úrovni 90 EUR/MWh a že spotřebitelé s největší pravděpodobností na garantování cen vydělají. Sice nechápu, proč nechce vydělat sám ČEZ, ale v případě plánované výstavby nových jaderných bloků, a záměrně uvádím množné číslo, nejsou důležité spekulace, jaká bude v budoucnu cena elektrické energie (ostatně odhady v uvedeném rozptylu nemá smysl brát vážně), důležité je zajistit dostatečné zdroje elektrické energie pro firmy, domácnosti a investory, protože pokud bude elektrické energie nedostatek, tak bude drahá docela určitě. Máme odstavovat 6 MW instalované kapacity, některé zdroje uvádějí dokonce 10 MW, dosluhujících především uhelných elektráren a je otázkou, jak dlouho budeme schopni provozovat stávají jaderné bloky v Dukovanech. Je zcela iluzorní se domnívat že tento chybějící výkon lze nahradit jinak než výstavbou nových jaderných bloků; opět v množném čísle, pokud chceme jít cestou rozvoje bezemisních zdrojů. Zavírání energetických zdrojů a snížení produkce elektřiny může bez odpovídající náhrady ohrozit dostupnost a cenu elektřiny pro náš průmysl a obyvatelstvo. V Česku je životní úroveň značně závislá na průmyslu a případné zhoršení dostupnosti elektřiny a významné zvýšení její ceny by mohlo mít i dramatické sociální dopady. Je rolí a jednou ze základních funkcí státu zajistit dostatečné zdroje energie, říká se tomu energetická bezpečnost a soběstačnost a jak ostatně říkal francouzský prezident Charles de Gaulle „Každý stát by se měl snažit o nezávislost energetickou, potravinovou a vojenskou“. Výstavba by měla být tedy dána především cílem pokrytí spotřeby energie pro průmysl, firmy a domácnosti a nikoli spekulacemi o cenách. Role státu je neoddiskutovatelná a nelze zapomínat ani na pozitivní dopady na hospodářství, které výstavba tak významného projetu bude znamenat se současným rozvoje špičkového technického oboru a možností domácích firem se podílet nejen na výstavbě doma, ale také na projektech ve světě. To vše má významné dopady na rozvoj hospodářství a tuto roli nemůže převzít nikdo jiný než právě stát sám.
Bohužel navrhovaný model výkupu elektřiny připomíná solární tunel a hospodářské konotace ponechává zcela na polostátní/polosoukromé společnosti, která neponese téměř žádné riziko a jejímž cílem je z podstaty zisk a nikoli řešit rozvoj hospodářství a odborného školství. Jde tak o hazard s veřejnou podporou, kterou zatím připravovaná výstavba nových jaderných zdrojů u nás má. Je také k zamyšlení nakolik je reálné, aby společnost s tržní kapitalizací cca 250 mld. s ukazatelem celkového dluhu/celkového kapitálu dlouhodobě na úrovni 50 % (tedy cca 150 mld.) realizovala projekt v hodnotě 160 až 200 mld. (což dosahuje úrovně samotné kapitalizace) bez přinejmenším zhoršení ratingu, pokud je to vůbec možné???
V každém případě je třeba závěrem uvést, že poskytnutí financování státem je jednoznačně dobrou zprávou a řeší jeden z klíčových problémů výstavby nových jaderných zdrojů. Umožňuje realizaci dalších kroků k zajištění výstavby. Otázkou však zůstává, zda namísto spekulací o cenách a garancí zisku společnosti ČEZ, by role státu neměla být významnější, resp. jestli by výstavbu neměl realizovat přímo stát. Stát totiž může v kalkulaci zohlednit také pozitivní hospodářské dopady výstavby a potenciál rozvoje průmyslu maximálním zapojením domácích firem. Může tímto způsobem také podpořit rozvoj odborného školství a postarat se o to, aby obrovské investiční prostředky, které nás jako spotřebitele bude výstavba v každém případě stát, zůstaly doma a neodtekly podobně jako zisky bank!!!