Konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménii by mohl vést k válce mezi Tureckem a Ruskem, případně i k užití jaderných sil, varoval vojenský odborník.
Noviny Rosbalt hovořily s ruským vojenským expertem Pavlem Felgengauzerem o vojenském cvičení Turecka s Ázerbájdžánem a o situaci kolem územního sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Z rozhovoru vybíráme hlavní body, jeho celou verzi si můžete přečíst zde (v ruském jazyce).
Felgengauzer míní, že vojenské cvičení Turecka na území Ázerbájdžánu není otázkou morální podpory Baku. Vzhledem k výrokům tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a dalších tureckých politiků se má jednat o vyjádření ochoty jít za Ázerbájdžán do boje, pokud bude třeba. Nejde o novou věc. Vzniká zde ale řada problémů například ohledně statusu ázerbájdžánského území Nachičevan (více zde), který je organizován dohodou mezi Tureckem a sovětským Ruskem z roku 1921. Turecko si osobuje právo vměšovat se.
Tento vývoj hrozí válečným střetem s Ruskem, protože Rusko bude Arménii proti Turecku bránit, za tím účelem má na arménském území vlastní vojenskou základu.
Význam Organizace Dohody o kolektivní obraně je fiktivní, její členové jako Kyrgyzstán, Bělorusko, Kazachstán nebo Tádžikistán nebudou bojovat v Zakavkazsku, tato organizace není NATO, říká ruský expert. Například v běloruské ústavě je pro běloruskou armádu ukotven zákaz bojovat za hranicemi země. Problém se tak v podstatě týká pouze Ruska a Arménie.
Felgengauzer upozorňuje, že na ruské vojenské základně v Arménii je 90 % vojáků z řad místních obyvatel, odpovídá to staré imperiální tradici minulosti, kdy se najímali místní vojáci. Je to také levnější. Na základně je podle experta umístěna motostřelecká brigáda, asi 4 tisíce vojáků, vojenské letectvo s letadly MiG-29 a protiraketové komplexy, jedná se tedy o „dost symbolickou“ vojenskou sílu. Naproti tomu na hranici Turecka s Ázerbájdžánem stojí celá 3. polní armáda Turecka.
Rusko má omezené možnosti: dostat vojenské posily do Arménie je možné pouze tranzitem přes území Gruzie, která ho ale nepovolí. Tankové a motostřelecké brigády se přesouvají letecky jen velmi složitě, vysvětluje dále Felgengauzer. Turecko má navíc velmi moderní letecké síly.
V případě, že by došlo k vojenskému střetu, Turecko by arménské i ruské vojenské síly rozneslo na kopytech. To by ovšem znamenalo válku s Ruskem, Moskva by v reakci mohla přistoupit k nasazení sil jaderného zadržování podle ruské vojenské doktríny.
Rusko by mohlo jít cestou tak riskantního kroku například jaderným úderem v neobydlené horské oblasti či úderem na nějakou základnu v Anatolii. Moskva by tak ukázala, že je připravena tyto síly použít. To by už ale na druhou stanu byla válka s NATO.
Felgengauzer míní, že dnešní situace je dost vážná. K eskalaci došlo velmi rychle. Přechod turecké armády na území Ázerbájdžánu a její účast na vojenských manévrech v zemi je velmi závažnou eskalací, která by v nejhorším případě potenciálně mohla znamenat jadernou válku.
Pokud ale k velkému konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií nedojde, nebude se Turecko vměšovat, míní expert.
Psali jsme: