Většina populace si pravděpodobně nemůže a nebude moci dovolit platit za dobré zpravodajské služby. To je hlavní problém demokracie na celém světě, upozorňuje nová zpráva.
Institut agentury Reuters každoročně přináší přehled využívání zpravodajských médií po celém světě a úroveň důvěry jejich uživatelů. Kromě způsobu, jakým lidé získávají informace (nárůst u sociálních sítí), autoři zprávy poukazují na obecný trend zhoršování důvěry v média, zatímco zprávy, které dominují roku 2020 vyžadují více než kdy jindy přístup ke spolehlivým faktům a informacím.
Analýza Institutu Reuters za rok 2019 poukazuje na fenomén, kdy se lidé úmyslně vyhýbají zprávám, dochází také k nárůstu používání chytrých telefonů v oblasti zpravodajství, stoupá obliba podcastů… V poslední době se ovšem zvyšuje množství informací za „platebními zdmi“ (paywally), což přispívá k nerovnosti, protože mnozí lidé nejsou ochotní (či si nemohou dovolit) za kvalitní informace zaplatit.
Důvěra v média a vyhýbání se zprávám
Na úrovni zemí nacházíme výrazné rozdíly. Média zůstávají obecně důvěryhodná ve Finsku (59 %), Portugalsku (58 %) a Dánsku (57 %), zatímco necelá třetina tvrdí, že mají důvěru ve zprávy v Maďarsku (28 %), Řecku (27 %), nebo Koreji (22 %) – v ČR to je 33 %, viz graf na straně 21. V mnoha z těchto zemí nejsou média považována za dostatečně nezávislá na politických nebo podnikatelských elitách.
Oproti stavu před dvěma lety přibylo lidí, kteří se zprávám aktivně vyhýbají (32 %). Vyhýbání vzrostlo celkově o 6 procentních bodů a ve Velké Británii o 11 bodů, což je způsobeno nezájmem, hněvem nebo smutkem nad brexitem. Lidé říkají, že se zprávám vyhýbají, protože mají negativní vliv na jejich náladu (58 %) nebo proto, že se cítí bezmocní, protože nemohou události změnit.
Vyhýbání se zprávám je nejvyšší v Chorvatsku (56 %), Turecku (55 %) a Řecku (54 %). Nejnižší je v Japonsku (11 %), kde je čtení zpráv často považováno za povinnost. ČR je mezi těmito dvěma extrémy na hodnotě 25 % – viz infografika na straně 26.
Smartphony a zpravodajství, vzestup podcastů
Význam smartphonů pro sektor zpravodajství stále roste, přičemž dvě třetiny (66 %) nyní používají zařízení pro přístup ke zprávám každý týden. Agregátory mobilních zpráv, jako jsou Apple News a Upday, získávají na významu. Apple News ve Spojených státech nyní oslovuje více uživatelů iPhonů (27 %) než Washington Post (23 %).
Růst užívání smartphonů také zvyšuje popularitu podcastů, zejména u mladých. Více než třetina našeho kombinovaného vzorku (36 %) uvedla, že za poslední měsíc vyslechla alespoň jeden podcast, ale u osob mladších 35 let to stoupá na polovinu (50 %). Nejčastěji používaným zařízením pro poslech podcastu je mobilní telefon (55 %).
Paywally: placený přístup
“Většina populace si pravděpodobně nemůže a nebude moci dovolit platit za dobré zpravodajské služby.“ To je hlavní problém demokracie na celém světě.” Muž, 34 let, Velká Británie
Náš výzkum naznačuje, že může existovat nesoulad mezi současnými strategiemi vydavatelů prodeje jednotlivých titulů (za relativně vysokou cenu) a touhou spotřebitelů po snadném přístupu k více zdrojům. Téměř polovina těch, kteří se zajímají o zprávy (49 %), každý týden využívá více než čtyři různé online prameny – což je číslo, které výrazně stoupá u uživatelů do 35 let.
Jako alternativa k paywallům byly navrženy modely na bázi darů, jako je tomu u deníku Guardian a některých lokálních zpravodajských organizací ve Spojených státech, které však stále tvoří malé procento trhu. V loňském roce pouze 3 % ve Spojených státech poskytla peníze zpravodajské organizaci, 2 % ve Španělsku a 1 % ve Velké Británii. Další alternativou může být sdružování a agregace.
Londýnské The Times nabízí bezplatný přístup k webu Wall Street Journal, zatímco Washington Post přináší levnější přístup přes Amazon Prime. The New York Times nabízí společné předplatné se společností Scribd, zatímco švédská Dagens Nyheter spolupracuje s BookBeat v oblasti audia a elektronických knih.
Tyto balíčky s přidanou hodnotou mohou nabývat na důležitosti, protože trhy budou nasyceny a udržení zákazníků se stane palčivým problémem. Růst je ve Spojených státech těžší, 40 % nových předplatitelů v New York Times se nyní připojilo k vaření a křížovkám.
Paywally a informační nerovnost
Únava z předplatného a širší limity platebních modelů pro zprávy budou i nadále představovat pro zpravodajský průmysl vážnou výzvu. Ostatní se obávají, že pokračující růst platebních modelů vytvoří nerovné zpravodajské prostředí, kde ti, kteří jsou ochotni za zprávy platit, získají kvalitní informace, a ti, kteří tak nečiní, si vystačí se zprávami určenými k upoutání pozornosti lidí.
Česká republika
Stavu médií v ČR se věnuje článek Václava Štětky na stranách 78 a 79, kde uvádí:
„Český mediální trh zažil další koncentraci vlastnictví s přesunem kontroly směrem k domácím magnátům, kteří expandovali také do zahraničí. České digitální platformy zvyšují produkci původního obsahu, zatímco narůstají obavy z politické nezávislosti médií veřejné služby.”
Dále se dočteme, že „tržní podíly pěti předních vydavatelů (přičemž první tři ovládají 85 % trhu denního tisku) zůstaly prakticky beze změny.“ Je zmíněno zakoupení společnosti Bauer Media v roce 2018 mediálním domem Mafra (spadá pod Agrofert Andreje Babiše) a transakce společnosti Czech Media Invest (CMI), která patří Danielu Křetínskému. Jak se dozvíme z tiskové zprávy z roku 2019, „CMI dokončila převzetí francouzských časopisů mediální skupiny Lagardère“, kam spadá např. časopis Elle. Václav Štětka zmiňuje také založení Deníku N roku 2018, „rostoucí online televizní trh“ (např. Mall.tv nebo Stream.cz) a stoupající oblibu podcastů.
Informace o stavu médií v době pandemie přineseme v nejbližších dnech.
Psali jsme:
- Svoboda tisku: Česko se propadlo za pět let o 27 příček
- Jak zachránit novinařinu v éře vzteku sociálních sítí?
- Rychlé odumírání české žurnalistiky
- Faktory, které negativně ovlivňují mainstreamová média
- Média, autorita a důvěra – labutí píseň hlavního proudu?
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.