Podle Putinova návrhu se má jednat o prezidentský poradní orgán, který nebude mít samostatného předsedu, což bylo vnímáno jako cesta k dvojvládí.
Ruský prezident Vladimir Putin předložil 14.října ruské Dumě zákon, který zřizuje Státní radu jako ústavní orgán. Návrh je součástí druhého balíčku zákonů, který realizuje ústavní změny v Rusku. Prezidentský návrh určuje základy fungování Rady a také její status i činnost. Návrh by měl být projednán na podzimním zasedání ruského parlamentu.
Státní rada formálně existuje od roku 2000 jako mimoústavní orgán, který vznikl prezidentským dekretem. Jejím smyslem byla doposud především poradní role při vykonávání prezidentské funkce.
Putinův současný návrh definuje Státní radu jako ústavní instituci. V jejím čele bude prezident, vedle něj do Rady budou patřit také předseda vlády, předsedové obou komor parlamentu, šéf prezidentské administrativy a gubernátoři, tj. představitelé regionů. Kromě toho zde budou mít svoje místo také lídři politických stran, které mají frakce v Dumě, představitelé místní samosprávy a další. Státní rada bude mít prezidium komise, vedle toho v rámci rady mohou vzniknout i pracovní skupiny.
Jaké jsou zvláštnosti Státní rady podle hodnocení expertů ruského Centra pro politické technologie?
V Putinově návrhu je Státní rada prezidentský orgán a nepočítá se s tím, že by měla samostatného předsedu. Tato konstrukce byla jasná v okamžiku, kdy prezident Putin v březnovém projevu odmítl „dvojvládí“, tj. i proti tomu, že by se stal hlavou Státní rady po svém odchodu z úřadu prezidenta.
Nejde o politbyro, protože ten představuje orgán, který se může sejít za jedním stole. Státní rada počítá s účastí gubernátorů (těch je přes 80), což takovou množnost neumožňuje. Půjde o orgán s určitým „regionálním akcentem“, i když v něm nebudou jen představitelé ruských regionů.
Státní rada bude poradním orgánem s dost širokým okruhem otázek. Bude z iniciativy prezidenta projednávat například návrhy zákonů a prezidentských dekretů (ukaz) s „celospolečenským významem“. Na rozdíl od zákonodárné moci ale Státní rada nemá mít rozhodovací pravomoci. Může jednat například o základních parametrech rozpočtové politiky nebo kádrové politiky, aniž by měl výkonnou moc, tj. například nějakého úředníka jmenovala. Tímto způsobem bude do rozhodovacího procesu více vtažen regionální faktor a bude se brát ohled na místní specifika. Nicméně nedojde k nějaké zásadní změně rozhodovacího procesu v Rusku.
Návrh je spíše rámcový, než že by se detailně věnoval přesnému fungování a stanovení oblasti odpovědnosti Státní rady. V tomto pojetí zůstane nový ústavní orgán jen poradní institucí. Nicméně je zcela možné, že myšlenka dodat Státní radě větší politickou váhu nikam nezmizela a stane se jednou z možných variant dalšího vývoje. V daný moment je ale ruská diskuze o tom sledovat v přechodu moci kazachstánský scénář uložena k ledu. V březnu letošního roku Vladimir Putin odmítl možnost, že by se postavil do čela Státní rady po odchodu z úřadu prezidenta. Putin to viděl jako cestu k dvojvládí v zemi.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.