Zprávu o válečných zločinech v době jugoslávské války vypracovala mezinárodní komise pod vedeném izraelského historika na žádost Republiky srbské.
V médiích západního Balkánu byla představena zpráva o připravované studii šestičlenné mezinárodní komise o strádání Srbů v Sarajevu. Bosenská Republika srbská vzhledem k neustálému svalování viny na Srby za válečné zločiny v Bosně a Hercegovině rozhodla, že nechá prozkoumat, jaké byly naopak během konfliktu spáchány zločiny nad srbským etnikem. Začátkem roku 2019 byly ustanoveny dvě mezinárodní komise, z nichž jedna měla za úkol prošetřit strádání všech národů v oblasti Srebrenice a druhá zkoumala strádání Srbů v Sarajevu.
V úterý ve vysílání veřejnoprávní televizi Republiky srbské byla představena první fakta z práce komise zkoumající válečnou situaci v Sarajevu. Mezinárodní komise vedená historikem Raphaelem Izraelim z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě jednohlasně potvrdila, že se mezinárodní společenství dopustilo vůči Srbům nepravdy v jejich obviňování. Raphael Izraeli prohlásil: „V naší zprávě jsme se pokusili „revidovat“ fakta, což neznamená ale negaci strádání muslimů a Chorvatů a dalších účastníků války. Chceme, aby světové společenství nesvádělo vinu pouze na Srby. Nechybovala jedna strana, ale i ta druhá. Myslím, že jsme na válku v Bosně získali objektivní obraz.“
Zpráva komise má více než tisíc stran a je kolektivním dílem. Nikdo nesměl vyjádřit jen svůj osobní politický pohled a musela být zachována přísná neutralita. Jedná se o práci nad tisíci dokumenty ze všech archivů Chorvatska, Srbska a muslimské části Bosny a Hercegoviny.
Fakta o válce
Komise konstatovala určitý rozpor v pohledu na bosenskou válku. Buď se jednalo o mezinárodní konflikt vzhledem k tomu, že v té době byla bývalá území federace již samostatnými státy nebo jde o pohled na občanskou válku, kterou mezi sebou vedly členové stejné federace. Největší problém podle komise je ale v tom, že každá ze zúčastněných stran v konfliktu musela dbát na práva národnostní menšiny s jejichž mateřskou zemí byla ve válce. Skutečnost více než milionu Srbů v Chorvatsku nebo několik set tisíc Srbů v Bosně a Hercegovině určilo způsob, jak bude konflikt na jeho konci v roce 1995 vyřešen smlouvou v Daytonu. Komise ve svém vyjádření konstatovala, že účastí zahraničních mocností se navíc zkomplikovala situace. „NATO pod rouškou ´dosažení spravedlnosti´se přidalo na stranu muslimů a Chorvatů proti Srbům. Touto jasně prokázanou stranickostí dlouhodobě předurčilo nazírání pravdy,“ uvedl v televizním vysílání šéf komise Raphael Izraeli.
Důsledek
Komise dospěla mimo jiné k závěru, že k určitému obrazu o Srbech v bosenské válce přispěla také skutečnost, že USA začaly představovat Srby jako nepřátele muslimů a obvinily je za genocidu ve Srebrenici. Navíc USA představily v této válce muslimy jako světce, kteří byli napadeni.
Podle izraelského historika a vedoucího komise Izraeliho názor vnucený světu vedl k chybnému kalkulu. Západ si neuvědomil, že otevřel cestu islámskému fundamentalismu. „Srbsko bylo spojnicí mezi pravoslavným křesťanstvím… Prohlášením Bosny a Hercegoviny za muslimskou zemi, byly přerušeny vztahy mezi Ruskem, Střední Evropou, Řeckem až po Středomoří,“ řekl v srbské bosenské televizi vedoucí komise Raphael Izraeli.
Protireakce
Tím, že se izraelský historik nakonec v prohlášení komise pustil do politických úvah, lze nyní očekávat, kdy se ozve druhá strana. Již dříve při ustanovení komise se zvedla vlna kritiky. Velvyslanectví USA v Sarajevu zareagovalo vyjádřením: „Formování komise pro Srebrenici nepřispěje k hledání pravdy ani k usmíření.“ Bosenský historik Smail Čekić ze sarajevského Ústavu pro zkoumání zločinů proti lidskosti a genocidy tvrdí, že „Srbské nacionalistické elity jsou si vědomy odpovědnosti za válku v Bosně.“
Protistrana také zorganizovala mezinárodní odsouzení vytvoření komise a jednatřicet zahraničních politologů a historiků zabývajících se konfliktem v bývalé Jugoslávii sepsalo otevřený dopis, v němž uvedlo, že obě komise zřízené Republikou srbskou za účelem vyšetřování válečných zločinů ve Srebrenici a zneužívání Srbů v Sarajevu „připomínají spíše revizionismus než skutečné úsilí o zjištění pravdy“.
Mirko Raduševič
Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.