Odborník na dopravu Jan Zeman hodnotí politiku zpoplatňování silnic a dálnic v Česku i úlohu firmy Kapsch.
Základem problémů financování silnic a dálnic je (nejen v ČR) skutečnost, že údržba, opravy, modernizace a výstavba silniční a dálniční sítě stojí velké peníze. V Česku po roce 1989 její nákladnost navíc zvyšuje špatná dopravní politika, tj. hrubé zanedbávání údržby a oprav silnic a dálnic (generálky jsou pak dražší, o zvýšeném opotřebovávání vozidel na rozbitých silnicích a dálnicích nemluvě), zběsilá snaha stavět nové dálnice za každou cenu (dvojnásobná cena proti původně slibované není nic mimořádného) a také tolerování ježdění přetížených nákladních aut, čímž se zejména silnice nižších tříd mnohem rychleji opotřebovávají.
Snaha státu zpoplatňovat užívání silnic a dálnic je tudíž pochopitelná. Děje se tak vesměs mixem dvou typů zpoplatnění – nepřímo spotřební daní za pohonné hmoty a přímého zpoplatnění užívání silnic a dálnic (tzv. silniční daň, kterou platí všichni motoristé), dále dálniční kupony (platí osobní auta užívající dálnice a dříve i jim velmi podobné rychlostní silnice) a elektronické výkonové zpoplatnění – elektronické mýto, které platí nákladní vozidla užívající dálnice. Přes různé názvy jde vždy o uživatelské poplatky.
Významnější ekonomické vazby zde ale nehledejme, po roce 1989 (zřejmě ale i před tímto rokem) bylo přímé zpoplatnění silnic a dálnic vesměs mnohem nižší než náklady na silniční a dálniční síť a výnos spotřební daně za pohonné hmoty placené silniční dopravou zdaleka nepokrýval ani součet 10 skupin ekonomických škod, způsobovaných silniční dopravou na veřejném zdraví a životním prostředí, které se mně podařilo vyčíslit. Zpoplatnění užívání silnic a dálnic v ČR v letech 1993–2019 ukazuje tabulka:
Tabulka: Základní parametry zpoplatnění silnic v ČR za období 1993–2018 v mil. Kč
Náklady na výběr silniční daně ministerstvo financí údajně nesleduje, takže chybí.
Zlevnění nákladů na výrobu a distribuci dálničních kuponů jejich elektronizací se v roce 2019 ještě nemohlo projevit.
Systém silniční daně a dálničních kuponů má tu vadu, že motorista platí za užívání silnic a dálnic po určitou časovou jednotku, nejčastěji za rok, nezávisle na míře skutečného využívání silnic a dálnic. Tato skutečnost a rychlý rozvoj telematiky vedly k realizaci myšlenky, kdy motoristé platí podle počtu ujetých kilometrů, samozřejmě tak jako dosud (diferencovaně) podle jednotlivých kategorií vozidel.
Z tabulky je zřejmé, že náklady na elektronické výkonové zpoplatnění jsou velmi vysoké a významně se podílí na výnosech z tohoto zpoplatnění. Nepřekvapuje tudíž, že zvolený systém elektronického výkonového zpoplatnění byl od počátku terčem rozsáhlé kritiky, a to nejen ze strany motorizované veřejnosti.
Na otázku, proč se tak stalo, se musíme vrátit do let 2002 až 2006, kdy byl ministrem dopravy Milan Šimonovský z KDU-ČSL. K zavádění elektronického výkonového zpoplatnění vedly jak problémy s financováním dopravní infrastruktury z veřejných rozpočtů, tak zahraniční vzory. Jistým problémem byla skutečnost, že ty vzory tehdy byly v zásadě tři:
a) Systém mýtnic, známý např. z Francie. Dálnice 2 x 2 pruhy se náhle rozšíří na 2 x 10 pruhů, u každého je závora, kde se vybírá mýto. Po té se 2 x 10 pruhů zase stáhne na 2 x 2 (může být i více) pruhy. Tento systém je nejen urbanisticky příšerný, ale také drahý a citelně brzdící dopravu. Je dobře, že si ho ČR nezvolila.
b) Systém mýtných bran, tzv. mikrovlnná technologie. Fungoval v té době například v Německu. Problém je, že jde o systém velmi drahý a neadaptabilní na celou silniční síť. Smutné je, že i při té enormní ceně a omezených možnostech uzavřená smlouva o elektronickém výkonovém zpoplatnění pomocí mýtních bran neumožňuje pomocí mýtných bran sledovat a následně pokutovat četné delikty typu jízdy vozidel v rozporu s pravidly silničního provozu po dálnici.
c) Systém družicový, kdy vozidla jezdící po dálnicích a silnicích musí mít, podobně jako u systému mýtních bran, namontováno zařízení na dálkovou identifikaci. Pohyb vozidel po dálnicích a silnicích sledují družice. Zjištěné údaje neprodleně předávají do ústředí ke zpracování, na jejímž základě se vyměřuje výše elektronického výkonového zpoplatnění vlastníkům jednotlivých silničních vozidel. Úspěšně jej zavedlo Rakousko a poté také Slovensko.
Přestože v době výběrového řízení na zavedení elektronického výkonového zpoplatnění jeho družicová podoba v sousedním Rakousku fungovala bez problémů a na Slovensku se zaváděla, nadiktovalo vedení ministerstva dopravy (údajně sám ministr Šimonovský) velmi přísné technické podmínky pro mýtné, které předem vyloučily firmy, nabízející družicový systém elektronického výkonového zpoplatnění. Byla to hrubá diskriminace, bylo to terčem rozsáhlé kritiky, spekulovalo se o korupci na ministerstvu dopravy, ale Šimonovskému to prošlo v ČR i v EU. Zvítězila nepřekvapivě německá firma Kapsch.
Přínos firmy Kapsch pro Českou republiku asi nejlépe charakterizuje přiložená tabulka. I když je systém funkční, trval v ČR tlak na zavedení moderní, adaptabilní družicové metody elektronického výkonového zpoplatnění, po předpokládaném vypršení smlouvy s firmou Kapsch. Neschopnost (podle některých zkorumpovanost, příslušné části ministerstva dopravy) způsobila, že se smlouva s firmou Kapsch dvakrát prodlužovala, aniž by se její podmínky výrazněji zlepšily ve prospěch České republiky. Tedy, policie nevyšetřila na ministerstvu dopravy v této souvislosti nic podstatného.
Bylo vyhlášeno výběrové řízení bez větších technologických omezení. Brzdily ho různé námitky, či spíše obstrukce ze strany firmy Kapsch. Ve výběrovém řízení zvítězilo konsorcium firem CzechToll a SkyToll patřící do skupiny PPF Petra Kellnera. Odvolání firmy Kapsch definitivně zamítl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Skončil tak nekonečný příběh se soutěží na výběrčího mýtného, ve kterém stát na dlouho zaspal a musel opakovaně prodlužovat bez soutěže smlouvu s Kapschem. SkyToll a CzechToll nabídly za desetiletý provoz družicového elektronického systémů výběru mýta 10,75 miliard Kč, stát přitom stanovil hodnotu zakázky téměř třikrát vyšší. Oproti nynějšímu stavu, kdy je využívána mikrovlnná technologie, by měl nově kamiony kasírovat satelit.
K 1. lednu 2020 převzalo konsorcium firem CzechToll a SkyToll provozování elektronického výkonového zpoplatnění. Tvrzení firmy Kapsch, že konkurence není s to realizovat družicový systém, se nepotvrdilo. Družicový systém je i v ČR plně funkční a v zásadě (po menších korekcích) rozšiřitelný i pro celou silniční síť ČR.