Top 10: Osmým nejčtenějším článkem na !A za rok 2021 byl text Petra Druláka o vrbětické kauze a jejích souvislostech.
Politolog Petr Drulák píše k aktuální kauze výbuchu ve Vrběticích a podezření o ruském podílu na incidentu. Jaké závažné otázky kauza vyvolává?
Podezření o ruském podílu na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích téměř před sedmi lety je mimořádně závažné. Pokud by se prokázalo, šlo by o brutální narušení naší suverenity ze strany Ruska, které v období po roce 1989 nemá obdoby. Bezprecedentní je rovněž vyhoštění osmnácti pracovníků ruského velvyslanectví v Praze. Již dnes je zřejmé, že česko-ruské vztahy se načas zcela rozvrátí a dlouhodobě budou poškozeny. Vzhledem k závažnosti celého případu je třeba odstranit jakékoliv pochyby o věrohodnosti informací předložených premiérem Babišem a ministrem vnitra i zahraničí Hamáčkem.
Podle všeho je doložitelná informace o přítomnosti dvojice agentů GRU v dané době v regionu, kde leží sklad. Nicméně zbývající prvky příběhu a celkový kontext vedou k řadě otázek.
Může se podezření z ruské účasti konkrétněji prokázat? Jaké jsou další vyšetřovací verze výbuchu?
Veřejně dostupné informace zadávají důvodné podezření. Ruští agenti se v dané době zajímali o areál, ale není zřejmé, zda do něho někdy vstoupili a co tam měli dělat. Již to by mohlo být důvodem k cílené odvetě na úrovni zpravodajských služeb nikoliv však ke zrušení politických vztahů. K tomu potřebujeme vědět víc. Existuje způsob, jak se k takovým informacím dostat? Nebo jednáme jen na základě podezření, které už žádná další evidence nedoloží? Také by bylo na místě připomenout, co vlastně přineslo šest let vyšetřování výbuchu. Jaká další podezření máme, kdo další se zajímal o areál a mohl mít zájem na katastrofě? Podle prezentované verze vše souviselo s dodávkou vojenského materiálu na Ukrajinu či do Sýrie skrze bulharského překupníka, což by porušovalo české zákony. Znemožnil výbuch ilegální obchodní transakci?
Proč se informace o ruské účasti vynořila právě nyní?
Na mezinárodní scéně jsme svědky eskalace v rusko-amerických vztazích a situace na Ukrajině se blíží konfliktu. Na domácí scéně se vede boj o to, kdo bude modernizovat Dukovany. Potom, co jsme šest let o vyšetřování vrbětického výbuchu nic neslyšeli, se náhle objeví informace o ruské odpovědnosti, v jejímž důsledku se česká optika na zmíněné konflikty nutně posune protiruským směrem. (Ne)šťastná shoda okolností?
Odkud se informace vzala?
Z veřejných informací vyplývá, že s informací přišla Bezpečnostní informační služba a Národní centrála proti organizovanému zločinu. Vzhledem k závažnosti je třeba, aby se zmíněné útvary neschovávaly jako obvykle za utajované skutečnosti a rozkryly, jak se k informaci dostaly a jakou roli zde sehrály americké či další zpravodajské služby.
Jakým způsobem informace unikla do médií?
Ačkoliv se donedávna jednalo o informaci podléhající patrně nejvyššímu utajení, dostala se nějakým způsobem týdeníku Respekt. Není to poprvé. V loňském roce byla stejným způsobem několik měsíců živena dezinformace o ricinovém vrahovi. Promyšleně řízené úniky (dez)informací jsou nejen u nás nástrojem působení zpravodajských služeb na veřejné mínění a politickou scénu. Americký hluboký stát tímto způsobem ochromil hned několik Trumpových iniciativ. Ministr Hamáček hrozí trestním oznámením bývalému ministru Petříčkovi za to, že potvrdil, že již za svého úřadování informaci měl (což dnes žádnou škodu způsobit nemůže). Měl by se spíše intenzivněji zabývat soustavnými úniky selektivně vybraných utajovaných informací z českých zpravodajských služeb a především z BIS do médií, které poškozují veřejný zájem a podkopávají jakoukoliv důvěru v to, co nám tato média předkládají.
Co chtěl Hamáček vyjednávat v Moskvě?
Když cestu oznámil, byli s premiérem už nějakou dobu očividně obeznámeni se situací. Chtěl získat vakcíny od země, s níž se chystal zrušit politické vztahy? Chtěl Moskvu konfrontovat s českým podezřením? Proč nebyl schopen si věc vyjasnit se stejně informovaným premiérem a předvedli veřejnosti podivné divadlo o cestě a jejím zákazu? Zde už nejde o vyjasnění samotné kauzy ale o schopnosti našich nejvyšších představitelů jednat v situacích, kdy může být dost v sázce.
Kontrolují politici BIS nebo je tomu naopak?
Ředitel BIS na svém Twitteru ocenil „razantní akci“ premiéra a ministrů s tím, že takto se chová „hrdá a sebevědomá země“. Je zcela nemístné, aby šéf kontrarozvědky jakkoliv veřejně komentoval politická rozhodnutí, ale mnohem vážnější je, pokud jeho instituce vychýlí zahraniční politiku země, o což se dlouhodobě pokouší. Ministr Hamáček učinil přesně to, co po něm chtěla zpravodajská služba známá svojí orientací. Neměl by politický činitel být schopen ve svém rozhodování širší syntézy informací a zájmů? Ale tím se jen vracím ke schopnosti našich nejvyšších představitelů jednat v závažných situacích. Skutečnost, že za několik měsíců má premiér Babiš rozhodovat, zda ředitel BIS setrvá ve funkci, je patrně další šťastná shoda okolností. Díky ní bude Babiš moci hrdě a sebevědomě potvrdit ve funkci ředitele, který má z Washingtonu ta nejskvělejší doporučení.
Vyšlo 19. dubna 2021.