Pavel Gavlas ve svém článku podrobně rozebírá novou ruskou Strategii národní bezpečnosti. Jaké jsou bezpečnostní priority Ruské federace a jak vidí svět?

Nová Strategie národní bezpečnosti Ruské federace (dále jen SNB) z 2. července 2021 je na první pohled standardním dokumentem. Snad i proto byl v rámci jiných důležitějších událostí současného světa odsunut na „druhou kolej“ a nebyla mu (zatím) věnována větší pozornost. Neprávem, jak dokládají události Afghánistánu v polovině srpna 2021.

Předkládaná analýza tohoto dokumentu není ani vyčerpávající, ani úplná. Jejím smyslem je přiblížit pohled Ruské federace na svět, na nás (Západ) a také na místo RF ve světě. Pochopení myšlení protivníka (a Česká republika se k RF jako k protivníkovi a místy nepříteli, chová), je základem k poznání a porozumění jeho praktických kroků a k určité připravenosti předvídat budoucí činnost. Tato dílčí analýza je však pouhým střípkem do mozaiky poznání Ruska, či spíše jeho pohledu na svět.

Nová SNB má pět kapitol a 103 článků. Kromě kap. I. a V. – Všeobecná ustanovení a Organizační základy, má kapitolu II. Rusko v současném světě – tendence a možnosti, kap. III. Národní zájmy RF a strategické národní priority, a kap. IV. Zabezpečení národní bezpečnosti, která je logicky nejrozsáhlejší.

II. Rusko v současném světě – tendence a možnosti

Dokument, jako každý text tohoto typu, začíná hodnocením situace ve světě a místě Ruské federace v něm. Toto hodnocení je poněkud jiné než to, které obvykle slýcháme. Je však skutečností, že je to hodnocení, ze kterého vychází SNB RF a veškerá další reálná činnost dnes i v blízké budoucnosti.

Strategie hodnotí současný stav takto:

• Svět je ve fázi transformace, vznikají nová střediska ekonomického rozvoje a moci, dochází ke změně struktury světového řádu, formování nové architektury, pravidel a principů.
• Snaha Západu udržet svoji hegemonii, krize současných modelů a nástrojů ekonomického rozvoje, zvyšování nerovností, síla a vliv nadnárodních korporací a potlačování role státu, vedou ke snížení efektivnosti systému globální bezpečnosti.
• Zesilující se nestabilita světa, radikalizace, mohou vést k řešení mezinárodních sporů hledáním vnitřního i vnějšího nepřítele, k narušení ekonomiky a tradičních hodnot, ignoraci základních práv a svobod člověka.
• RF musí v této situaci napomáhat zvýšení spolehlivosti systému mezinárodních vztahů s centrální úlohou OSN a její Rady bezpečnosti.

Hodnocení Ruské federace a její role v současném světě:

• RF chce hrát roli jednoho z vlivných center současného světa.
• Upevňuje se jednota ruské společnosti, roste poznání nezbytnosti chránit duševně-morální hodnoty společnosti.
• RF ukázala svoji ekonomickou stabilitu a schopnost čelit vnějším sankcím, snižuje se závislost na dovozech, zvýšila se úroveň potravinové a energetické bezpečnosti.
• V podmínkách stagnace a recese vedoucích ekonomik světa a snížení spolehlivosti světového finančního systému se rozšiřuje nekalá konkurence, protekcionismus a sankce. Řada států v této souvislosti otevřeně uplatňuje tlak na RF, včetně v oblasti finanční a obchodu.
• Růst geopolitické nestability, zesilování mezistátních sporů, vede ke zvyšování hrozby použití vojenské síly. Oslabování role všeobecně uznávaných norem a mezinárodního práva, systémů kontroly zbraní, vedou k zostřování vojensko-politické situace, včetně v blízkosti státních hranic RF. Řada států označuje RF jako hrozbu, někteří jako protivníka.
• Stále aktuálnější se ukazuje problém morálního vedení a vytvoření přitažlivého ideového základu budoucího uspořádání světa. V důsledku krize západního liberálního modelu se řada států cílevědomě pokouší oslabovat tradiční hodnoty, překrucovat světovou historii, přehodnocovat úlohu a místo RF v ní, rehabilitovat fašismus, vyvolávat mezinárodní a mezikonfesní konflikty. Omezuje se používání ruského jazyka, zakazuje se činnost ruských prostředků hromadné informace a užívání ruských informačních zdrojů, zavádějí se sankce proti ruským sportovcům. RF se neodůvodněně obviňuje z porušování mezinárodních závazků, z kybernetických útoků, vměšování se do vnitřních záležitostí cizích států. Ruští občané a krajané žijící za hranicemi jsou diskriminováni a pronásledováni.
• Ne-přátelské země se snaží využívat sociálně ekonomické problémy k narušování vnitřní jednoty, k vyvolávání protestních hnutí a dlouhodobé nestability.

III. Národní zájmy Ruské federace a strategické národní priority

Nová SNB má podobné členění jako strategie minulá, ale má některé zvláštnosti. Definuje například takové pojmy, jako jsou národní bezpečnost, národní zájmy, strategické národní priority, hrozby národní bezpečnost a další.

Národní zájmy pro toto nastávající období definuje jako (a) ochranu ruského národa, (b) zabezpečení ústavního pořádku, suverenity, nezávislosti, teritoriální celistvosti a obrany, (c) udržení občanského smíru a jednoty v zemi, (d) rozvoj bezpečného informačního prostředí, (e) stabilní rozvoj ruské ekonomiky na nové technologické bázi, (f) ochrana životního prostředí a přírodního bohatství, (g) upevnění tradičních ruských duševně mravních hodnot, udržení kulturního a historického odkazu ruského národa, (h) udržení strategické stability, upevnění míru a bezpečnosti, právních základů mezinárodních vztahů.

Jsou to opět standardní národní zájmy, obsah některých, zejména (e), (g) a (h), je však velmi zajímavý: ukazuje další směrování RF, které s Evropou příliš nepočítá.

Strategické národní zájmy a jejich podrobnější rozpracování představují více než 75 % obsahu dokumentu. Jedná se o devět oblastí ve IV. kapitole: (1) „Zachování Ruského národa a rozvoj lidského potenciálu“, (2) „Obrana státu“, (3) „Státní a občanská bezpečnost“, (4) „Informační bezpečnost“, (5) „Ekonomická bezpečnost“, (6) „Vědecko-technický rozvoj“, (7) „Ekologická bezpečnost a racionální využití přírody“, (8) „Uchování tradičních Ruských duchovních a mravních hodnot“ a (9) „Strategická stabilita a vzájemně výhodná spolupráce“.

IV. Zajištění národní bezpečnosti

Národní bezpečnost je zajišťována dosažením cílů a splněním úkolů stanovených v devíti strategických národních prioritách (volně vybráno a interpretováno autorem):

1. Zachování ruského národa a rozvoj lidského potenciálu

Národ je nositelem suverenity Ruské federace, duchově mravních ideálů a kulturně historických hodnot, a je základem pro další rozvoj země.  Vycházeje z toho, jsou pro další období kladeny cíle a úkoly, které budou podporovat rodinu, porodnost, rodiny s více dětmi, ale i starší generaci a důstojný život. Předpokládá se zvýšení reálných příjmů a snížení nerovností, zkvalitňování služeb a jejich dostupnosti, zvýšení věku dožití a rozvoj všech oblastí služeb od zdravotnictví, přes bydlení, vzdělávání, až po kulturu.

2. Obrana státu

SNB RF hodnotí současnou vojensko-politickou situaci ve světě, kde vznikají nová centra moci a vlivu, a zostřuje se boj mezi nimi o sféry vlivu, jako období růstu významu vojenské síly coby nástroje k dosažení geopolitických cílů. Pokusy silového nátlaku, včetně příprav na použití velkých vojenských uskupení, počítaje v to i jaderné zbraně, představují vojenské nebezpečí a hrozbu Ruské federaci. Spojené státy posilují svoji globální protiraketovou obranu a cílevědomě se vzdávají závazků kontroly zbraní. To představuje hrozbu strategické stabilitě a mezinárodní bezpečnosti.

Vojenská politika Ruské federace je založena na strategickém zadržování a předcházení vojenským konfliktům, vysoké připravenosti ozbrojených sil, zvýšení mobilizační připravenosti k přechodu na válečný stav a připravenosti sil a prostředků civilní obrany. K důležitým úkolům zajistit vojenskou bezpečnost státu patří obrana národních zájmů a občanů Ruské federace v zahraničí, zkvalitňování systému velení a udržení jaderného potenciálu na potřebné úrovni zadržování. Významná úloha je připisována vysoké úrovni vojensko-vlastenecké výchovy a morálně politické a psychologické připravenosti občanů k vojenské službě. Konkrétní úkoly obrany státu a ozbrojených sil řeší Vojenská strategie RF.

3. Státní a občanská bezpečnost

Vnitřní bezpečnost Ruské federace je hodnocena poměrně kriticky. Přetrvává vysoká zločinnost v některých oblastech (např. finanční sféra, životní prostředí, bytové služby). Přetrvávají hrozby přírodního a technogenního charakteru. Za zvláště závažnou hrozbu je považováno, že destruktivní síly za hranicemi i uvnitř státu využívají objektivních sociálně ekonomických těžkostí k vyvolávání negativních sociálních procesů a povzbuzování k nim. Mezinárodní teroristické a extremistické organizace verbují ruské občany a snaží se do této protiprávní činnosti angažovat ruskou mládež.

Vzhledem k tomuto hodnocení situace pak nemůže překvapit, že jako první úkol k naplnění strategie je uvedeno: nedovolit vměšování do vnitřních záležitostí Ruska, zamezit činnosti zahraničních zpravodajských organizací a speciálních služeb, včetně vyvolávání „barevných revolucí“. Takových úkolů je uváděna celá řada (více než 20), a samozřejmě mezi ně patří boj proti terorismu a extremismu, zločinnosti v ekonomické sféře, proti korupci, obchodování se zbraněmi a narkotiky a také proti nezákonné migraci. Jedním z úkolů je také ochrana státní hranice, včetně kontinentálního šelfu v Arktidě.

4. Informační bezpečnost

Situace v tomto segmentu bezpečnosti je analyzována poměrně podrobně. Uvádí, že se globálně rozšiřuje využívání informačně komunikačních technologií k vměšování do vnitřních záležitostí států, což je hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost. Zvyšuje se počet kybernetických útoků a některé státy se snaží dominovat v informačním prostoru. Speciální služby aktivizují svoji činnost v ruském informačním prostoru. Rozšiřují se nevěrohodné a lživé informace o hrozbě teroristických útoků. Na internetové síti se zveřejňují materiály, které vyzývají k masovým nepokojům, návody na teroristické akce, používání narkotik a další, přičemž to vše je cíleno především na mládež.

Tomu chce Ruská federace čelit zejména technickými a organizačními opatřeními, které budou realizaci hrozeb předcházet a likvidovat je. Nová SNB ukládá zvýšit stabilnost a zabezpečení jednotné sítě ruské části internetu a dalších objektů informačně komunikačních segmentů, a nedovolit, aby kontrolu jejich fungování převzaly zahraniční subjekty. S tím souvisí i úkol používat v informační infrastruktuře prioritně ruské informační technologie a vybavení.

5. Ekonomická bezpečnost

Ekonomické bezpečnosti je věnována velká pozornost i prostor. V hodnocení ekonomické situace se uvádí, že svět je v hluboké recesi, mezinárodní finanční systém je nestabilní, vznikají velké disproporce mezi reálnou a virtuální ekonomikou. Za této situace roste úloha národních států. Přechodu ke stabilnímu rozvoji překáží neefektivnost dříve přijatých instrumentů stimulace ekonomiky. V souvislosti se strukturální přestavbou světové ekonomiky vznikají nová střediska ekonomického vlivu, mění se úloha a role jednotlivých států.

Ruská ekonomika má vynikající přírodní podmínky a zdroje, což pomůže plánovaným strukturálním změnám. Hospodářský růst Ruska se má opírat o vnitřní potenciál země a samostatné řešení úkolů při zachování otevřené vzájemně výhodné spolupráce s jinými zeměmi a subjekty. K základním úkolům se řadí překonání kritické závislosti ruské ekonomiky na dovozu technologií a zařízení urychleným zaváděním pokročilých ruských technologických systémů a lokalizací výroby na území RF. Strategie požaduje uchování a upevnění postavení ruské ekonomiky jako vedoucí v oblasti letecké výroby, výstavbě lodí, raketo-kosmického průmyslu, výroby motorů, jaderné energetiky a informačně komunikačních technologií.

Nová SNB požaduje přednostní používání domácí produkce při modernizaci ekonomiky, a to včetně výrobní základny obranně průmyslového komplexu (OPK) tak, aby se zvýšil objem výroby špičkových technologií pro občanské i dvojí použití.

Ruská federace hodlá upevnit vlastní finanční systém a jeho suverenitu, rozvíjet národní infrastrukturu finančních trhů, včetně infrastruktury platební, překonat závislost této sféry na třetích stranách. Úkolem zůstává omezit vyvádění aktiv do zahraničí. Obdobně trvají požadavky snížit používání amerického dolaru v zahraničním obchodě Ruska a zesílit kontrolu zahraničních investic do strategicky významných sektorů ekonomiky. Nová SNB zdůrazňuje potřebu vytvořit strategické rezervy minerálních surovin pro potřeby mobilizace.

6. Vědecko-technologický rozvoj

Vědecko-technologický rozvoj je limitován přechodem světové ekonomiky na nový technologický základ. Zavádění nových technologií doprovázejí změny ve výrobě i užití, vznik nových trhů, transformace charakteru existujících oblastí ekonomiky a technologických standardů. Vznikají nové profese a zvyšují se nároky na kvalifikaci. Nové technologie dovolují vytvářet nové typy a druhy zbraní a techniky s dříve nemyslitelnými charakteristikami. Silové soupeření mezi státy se přenáší do nových sfér.

Strategie definuje řadu úkolů, které mají naplnit hlavní cíl vědecko-technického rozvoje – národní bezpečnost Ruské federace. Patří mezi ně např. dosažení vědecko-technologické nezávislosti a konkurenceschopnosti země, zvýšení zainteresovanosti business sféry do rozvoje vědecké, vědecko-technické a inovativní činnosti státu. Nová SNB také požaduje vytvoření sítě vědeckých zařízení typu „mega věda“ – infrastrukturu velkých výzkumných a vědeckých pracovišť v celé RF. Do toho procesu mají být zapojeni nejen vědci světové úrovně, ale zejména mladí vědci a výzkumníci. Cílem je, aby Rusko dosáhlo vedoucí pozice ve světě v oblasti fyzikálně-matematických, chemických, biologických, lékařských, farmaceutických a technických věd. Jedním z přetrvávajících úkolů je také zajištění předávání informací a technologií mezi sektorem průmyslu civilního a obranného.

7. Ekologická bezpečnost a racionální využívání přírody

Ruská federace dobře vnímá současný intenzivní růst výroby a spotřeby (konzumní společnosti), vytvářející nárůst antropogenního zatížení okolního prostředí a s tím spojených změn světového klimatu. Rozvoj „zelené“ a nízkouhlíkové ekonomiky se stává hlavní otázkou na mezinárodní scéně. Vzrůstající konkurence při získávání přístupu k přírodním zdrojům se stává jedním z důvodů zesilování mezinárodního napětí.

Ruská federace považuje své teritorium, jeho povrch (krajinu) a biologickou různorodost, unikátní ekologický a přírodní potenciál za národní hodnotu, kterou je nezbytné zachovat pro budoucí pokolení. Úkoly vytyčené k dosažení tohoto strategického cíle SNB (je jich mj. 18), jsou standardní, od ekologického růstu ekonomiky a monitoringu stavu, přes předcházení znečištění povrchových vod, degradaci půdy a dalších, až ke zvýšení úrovně ekologického vzdělávání a ekologické kultury občanů.

8. Uchování tradičních ruských duchovních a mravních hodnot, kultury a historické paměti.

Změny, které probíhají v současném světě, nezahrnují pouze mezinárodní a mezistátní vztahy, ale i všeobecné lidské hodnoty. Lidstvo je postaveno před hrozbu ztráty tradičních duchovně mravních zásad, kulturních norem a pevných morálních principů. Je zpochybňován institut rodiny a manželství. Absolutizuje se svoboda osobnosti, vede se aktivní propaganda, že vše je dovoleno a „nic není svaté“, roste egoismus, kult násilí, spotřeby a rozkoše (zážitků), legalizují se narkotika. Problémy mezi národy a mezi konfesemi se stávají předmětem geopolitických her. Tradiční ruské duchovní a mravní hodnoty čelí aktivním útokům USA a jejich spojenců, transnacionálních korporací, zahraničních neziskových nevládních, religiózních extremistických a teroristických organizací. Informačně-psychologická diverze a westernizace kultury zesilují hrozbu ztráty kulturní suverenity Ruska. Falšování historie a překrucování pravdy oslabuje státotvorný národ RF.

V nové SNB byl proto vymezen strategický cíl, který má být uskutečňován plněním řady úkolů odpovídajících hodnocení situace v této oblasti. Mimo jiné mezi ně patří upevnění všeobecné ruské občanské identity, udržení svébytnosti mnohonárodnostního ruského národa, obrana historické pravdy a potlačování falzifikace historie. Dokument také zdůrazňuje upevnění institutu rodiny a tradičních rodinných hodnot, rozvoj systému vzdělávání, výuky a výchovy k sociálně odpovědné osobnosti. SNB také zmiňuje upevnění kulturní suverenity RF a udržení jejího jediného kulturního prostředí, včetně podpory tradičních náboženství. Jako úkol uvádí podporovat literaturu a umění, kinematografii, divadlo, televizi a internetovou produkci zaměřenou na udržení tradičních ruských duchovně mravních hodnot, podpořit ruský jazyk jako státní jazyk a zamezit používání hovorového jazyka (nespisovného) v hromadných sdělovacích prostředcích. S tím vším souvisí cíl uchránit ruskou společnost před expanzí zahraničních hodnot a vnějšího destruktivně informačního a psychologického vlivu.

9. Strategická stabilita a vzájemně výhodná spolupráce

Kromě úvodního hodnocení mezinárodní situace, můžeme tuto stať, pojednávající především o zahraniční politice RF, doplnit o změny v potenciálu rozvoje států, formování nové architektury pravidel a principů světového uspořádání. To vše je spojeno s nárůstem geopolitické nestability a chaosu. Státy, které ztrácejí svoje dříve nezpochybnitelné prvenství (vedení), se pokoušejí diktovat jiným zemím svá pravidla, a to včetně použití nekalé konkurence a sankcí, snaží se vměšovat do vnitřních záležitostí jiných států.

Ruská federace pokládá za legitimní přijímat symetrická i asymetrická rozhodnutí k zamezení takových ne-přátelských činností. Uskutečnění tohoto strategického cíle vyžaduje splnit řadu úkolů, mezi něž patří: posilování stability mezinárodně právního systému a norem mezinárodního práva, dodržování Charty OSN k předejití globální války s rizikem použití jaderných zbraní, zkvalitňování mechanismů zajištění kolektivní bezpečnosti, ale také ochrana práv občanů Ruské federace v zahraničí, ekonomická diplomacie v celém rozsahu a další.

Spolupráce a angažovanost v mezinárodním prostředí je zaměřena:

• Na formování v postsovětském prostoru vzájemně výhodného přístupu (pro RF i zainteresované státy) k účasti na činnosti regionálních mezinárodních organizací, realizaci vzájemné ekonomické pomoci, řešení sociálních a humanitárních otázek spojených s rozvojem nových technologií. Na podporu spojenců a partnerů Ruska při řešení otázek spojených se zabezpečením obrany a bezpečnosti a pokusů z vnějšku vměšovat se do jejich vnitřních záležitostí.
• Na prohlubování spolupráce se státy členy SNS, Republikou Abcházie a Republikou Jižní Osetie na dvoustranném základě; v rámci integračních svazů, spolupracovat především s Euroasijským ekonomickým svazem, Organizací smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), a Svazovým státem; napomáhat cílevědomému rozvoji mnohostranné spolupráce v rámci Velkého Euroasijského prostoru.
• Na rozvoj vztahů všestranného partnerství a strategické spolupráce s Čínskou lidovou republikou, zvlášť privilegovaného strategického partnerství s Republikou Indie, včetně cíle vytvořit v asijsko-tichooceánském prostoru mechanismy regionální stability a bezpečnosti na neblokovém základě.
• Na rozvoj mnohostranné spolupráce ve formátu Šanghajské organizace spolupráce, ve formátu BRICS a na upevnění spolupráce v rámci RIK (Rusko, Indie, Čína), na rozvoj regionální a subregionální integrace v rámci mnohostranných mezinárodních institucí, dialogových platforem, regionálních svazů v asijsko-tichooceánském prostoru, Latinské Americe a Africe.
• Na podporu rovnoprávného a vzájemně výhodného dialogu se všemi zainteresovanými státy s cílem rozvíjet obchodně ekonomickou spolupráci, kooperaci, upevňovat mezinárodní a regionální stabilitu.

Stručné shrnutí

• Ruská federace vnímá svět jako svět, který se mění – vedle současného hegemona vznikají a formují se nová centra moci ekonomické, vojenské i politické; ta relativizují postavení a moc hegemona. Pro nová centra moci vznikají možnosti a příležitosti prosazovat vlastní zájmy.
• Dosavadní hegemon (Západ v čele s USA) se snaží udržet své postavení a moc mnoha způsoby. Vytváří chaos, globalizace oslabuje úlohu národního státu, vytváří se obraz vnitřního i vnějšího nepřítele, proti němuž lze použít téměř cokoliv. Systém mezinárodních vztahů eroduje a mezinárodní bezpečnost je oslabována.
• Jako hlavní protivník jsou vykresleny USA a jejich západní spojenci, kteří proti RF nejvíce působí, a to ve všech oblastech – politické, vojenské, ekonomické, v kybernetickém prostoru, i v ideologické a ideo-diverzní oblasti.
• Ruská federace v této nepříznivé situaci obstála a překonala embarga a sankce a dále se rozvíjí. V dalším období se chce odpoutat od finančního systému Západu, tedy zejména od systému USA. Bude pokračovat v úsilí vytvořit vlastní finanční systém, včetně systému platebního (swift, platební karty), který částečně již má. Zpřísní také dohled nad zahraničním kapitálem. Rusko postupně odchází od dolaru jako rezervní měny a mezinárodního platidla a preferuje platby v národních měnách svých partnerů.
• Ruská ekonomika se i vlivem sankcí a embarg postupně osamostatňuje od závislosti na zahraničních technologiích. RF chce svoji ekonomiku rozvíjet pomocí vlastních technologií a dosáhnout vědecko-technologické nezávislosti. Současně ji mění z ekonomiky závislé na vývozu surovin, na ekonomiku technologicky rozvinutou. Ruská federace sází na mladé vědce a techniky. Dosáhla významných výsledků v potravinové a energetické bezpečnosti. Jak uvedl L. Rogozin v článku pro Al Džazíru „Rusko je v roce 2021 nesrovnatelně bezpečnější, pohodlnější, zámožnější a modernější zemí, než bylo v roce 1991“ (viz článek !Argumentu „Rusko je dnes nejvíce modernizované a pozápadněné za sto let“).

Ruská federace je ve své podstatě značně konzervativní společnost. Lpí na zachování tradičních ruských hodnot  jako jsou rodina, mravnost, láska k vlasti a další. Pro jejich zachování hodlá nedopustit vměšování do její vnitřních záležitostí jak zahraničními sdělovacími prostředky a internetem, tak speciálními službami, či NGO, které se snaží ovlivnit a povzbudit proti režimu zejména mládež.

Ruská federace posiluje své obranné schopnosti nejen zaváděním zbraní na nové technologické úrovni a masovým zaváděním moderních vysoce přesných zbraní do armády, ale i zvyšováním mobilizační připravenosti státu a jeho ekonomiky. Posiluje vojensko-vlasteneckou výchovu, lásku k vlasti a k odpovědnosti za její osud.

Jako ohrožení svých národních zájmů Ruská federace vnímá zejména:

• Růst geopolitické nestability a mezinárodních sporů vedoucích k použití vojenské síly.
• Porušování a rušení mezinárodních smluv a dohod, zejména v oblasti kontroly zbraní.
• Zostřování vojenskopolitické situace, zejména v blízkosti hranic Ruské federace a snahu některých států iniciovat ve státech SNS dezintegrační procesy vedoucí k roztržce s Ruskem.
• Vytváření a posilování vojenské infrastruktury NATO v blízkosti hranic Ruské federace, aktivizace průzkumné činnosti a příprava velkých uskupení a jaderných zbraní k použití proti RF.
• Plánované rozmístění amerických raket středního a krátkého doletu v Evropě a asijsko-tichooceánském prostoru.
• Snahu izolovat Rusko na mezinárodní scéně a používání dvojích standardů k ostrakizaci RF.
• Diskriminace ruských firem v zahraničí, omezení vstupu na některé trhy, embarga, sankce, snaha kontrolovat některé mezinárodní dopravní cesty, i bránění v osvojování Arktidy.
• Překrucování a falzifikaci světové historie, přehodnocování role Ruska v ní, rehabilitace fašismu, informační kampaně formující nepřátelský obraz Ruska
• Omezování používání ruského jazyka, zákazy činnosti ruských sdělovacích prostředků, diskriminaci a pronásledování občanů Ruské federace v zahraničí. Neopodstatněné obviňování Ruska z porušování mezinárodních závazků, provádění kybernetických útoků, vměšování se do vnitřních záležitostí RF.
• Pokusy využívat sociálně ekonomických problémů v Ruské federaci k narušování vnitřní jednoty – inspirovat k radikalizaci, nepokojům, protestům, včetně inspirace k „barevným revolucím“.

V zahraniční politice nová SNB staví úkoly spolupráce s ostatními subjekty mezinárodního společenství v zajímavém pořadí:

1. Postsovětský prostor (nejbližší sousedé) – vzájemná ekonomická pomoc, řešení sociálních a humanitárních otázek spojených s rozvojem nových technologií.
2. Podpora spojenců a partnerů RF při řešení otázek spojených se zabezpečením obrany a bezpečnosti a pokusů z vnějšku vměšovat se do jejich vnitřních záležitostí.

• • Nejbližší smluvní partneři a organizace – Prohlubovat spolupráci se státy členy SNS, Republikou Abcházie a Republikou Jižní Osetie, s EvrAzES, ODKB a Svazovým státem (Bělorusko); napomáhat cílevědomému rozvoji mnohostranné spolupráce v rámci velkého Euroasijského prostoru.
  • Strategičtí partneři – Rozvíjet vztahy všeobjímajícího partnerství a strategické spolupráce s Čínskou lidovou republikou, zvlášť privilegovaného strategického partnerství s Republikou Indie, včetně cíle vytvořit v asijsko-tichooceánském prostoru mechanismy regionální stability a bezpečnosti na neblokovém základě.

3. Globální spolupráce

• • Rozvíjet mnohostrannou spolupráci ve formátu ŠOS, BRICS a na upevnění spolupráce v rámci RIK (Rusko, Indie, Čína),
  • Rozvíjet regionální a subregionální integrace v rámci mnohostranných mezinárodních institucí, dialogových platforem a regionálních svazů v asijsko-tichooceánském prostoru, Latinské Americe a Africe.

4. Ostatní – Podpora rovnoprávného a vzájemně výhodného dialogu se všemi zainteresovanými státy s cílem rozvíjet obchodně ekonomickou spolupráci, kooperaci, upevňovat mezinárodní a regionální stabilitu.

Odklon Ruska od Evropy směrem k asijsko-tichooceánskému prostoru

Jak je zřejmé, Evropa, EU, NATO i USA spadají mezi „Ostatní“ a zdá se, že Rusko se od Evropy odklání směrem k asijsko-tichooceánskému prostoru – tedy k Číně. Bližší vztahy spolupráce má Rusko s Německem, druhým největším obchodním partnerem po ČLR, a naopak, chladné vztahy např. s Velkou Británií nebo Českou republikou, takové preference zahraniční politiky jen potvrzují.

O transformaci ekonomiky se Ruská federace snaží již delší dobu, a to jen s dílčím úspěchem. Pokud se podaří splnit všechny úkoly, které nová SNB vytyčila, může vývoj Ruska směřovat jak ke spolupráci s Evropou (a méně s USA) – samozřejmě za předpokladu, že se politika Evropy alespoň trochu změní –, tak se může ještě více přiklonit k Číně. Nicméně v obou případech bude velmi pravděpodobně směřovat k vytváření regionálních center moci a vlivu, (ať už evropsko-ruského, nebo rusko-čínského), a současný stav globální hegemonie jednoho subjektu skončí.