Julian Assange již více než deset let bojuje proti nejmocnějším institucím na světě.
Italský deník Corriere della Sera publikoval rozhovor se Stellou Morisovou, přítelkyní Juliana Assange. Přinášíme z něj krátkou ukázku.
***
Na otázku, co by se muselo stát, aby byl Julian opět volný, Morisová odpověděla: „Země, která se snaží o jeho vydání (Spojené státy), ho plánovala mimosoudně zabít (bližší informace zde). Klíč k Julianovu propuštění je jednoduchý: existující zákony by se měly respektovat, a ne podkopávat. Za druhé, americká vláda by měla bránit svobodu tisku na celém světě a neschvalovat pronásledování a věznění novinářů, disidentů a veřejných intelektuálů. To však k osvobození Juliana nestačí. Osoby odpovědné za nezákonné akce CIA proti Julianovi, zaměstnancům WikiLeaks a právníkům, a to i na evropské půdě, musí být obviněny. Je třeba zahájit vyšetřování, aby se přišlo na kloub tomu, jak daleko pokus o Julianovo zabití zašel: co britské úřady věděly o plánech CIA a jak daleko byly ochotny s nimi souhlasit? Kolik toho Austrálie a Ekvádor věděly? Koho dalšího chtěli zabít?“
Evropa nekonala
Podle Morisové Evropa neodvedla svůj díl práce a okomentovala to slovy: „Evropa není pasivním pozorovatelem. Evropa je účastníkem jednak jako příjemce Julianových zveřejnění, jednak jako jurisdikce, která má povinnost chránit občanská a politická práva všech jednotlivců. Evropa má prospěch z publikací WikiLeaks, které odhalily špehování evropských představitelů a také ekonomickou špionáž proti Evropské centrální bance, pronikání CIA do politických stran, podvracení soudních řízení v Německu, Španělsku, Holandsku, Dánsku a Švédsku. Platforma WikiLeaks také odhalila odposlechy italského premiéra a jeho poradců. Důrazně se ozvalo Německo, kde politici z různých oblastí vytvořili parlamentní skupinu požadující Julianovo propuštění, a také Anglie a Francie. Na jeho stranu se postavily i evropské tiskové asociace. V Radě Evropy pak probíhají iniciativy, které žádají Julianovo propuštění. V Evropském parlamentu má silnou podporu, ale celkově by Evropská unie mohla postupovat lépe, zejména s ohledem na to, že je zainteresovanou stranou a že případ proti Julianovi je útokem na svobodu tisku a obecněji na suverenitu Evropy.“
***
Proč chtějí Assange zničit?
Kniha Stefanie Mauriziové, která vyšla letos pod názvem Il potere segreto: Perché vogliono distruggere Julian Assange e WikiLeaks (Tajná moc: Proč chtějí zničit Juliana Assange a WikiLeaks) přináší dosud nepublikované dokumenty. Je to příběh o neuvěřitelném spiknutí v podání novinářky, která zveřejnila hlavní sólokapry z tajných dokumentů WikiLeaks a svým pátráním rozhodujícím způsobem přispívá k boji za záchranu Juliana Assange a jeho novinářů.
Stefania Mauriziová je jedinou novinářkou, která od počátku pracovala na všech tajných dokumentech WikiLeaks pro své noviny, byla v úzkém kontaktu s Julianem Assangem a mnohokrát se s ním setkala. Rozhodujícím způsobem přispěla k hledání pravdy, když zažalovala čtyři vlády – Spojených států, Velké Británie, Švédska a Austrálie – o přístup k dokumentům. Zneužití a nesrovnalosti, které vyplynuly z této vyšetřovací práce, se staly součástí probíhající právní bitvy o propuštění zakladatele WikiLeaks.
„Tato kniha by vás měla velmi rozčílit. Pokud věříme, že žijeme v demokracii, měli bychom si tuto knihu přečíst,“ uvedl v předmluvě filmař Ken Loach.
Anotace: „V cele jedné z nejznámějších věznic s maximální ostrahou ve Velké Británii bojuje muž proti nejmocnějším institucím na světě, které ho chtějí zničit už více než deset let. Není to zločinec, je to novinář. Jmenuje se Julian Assange a založil WikiLeaks, organizaci, která zásadně změnila způsob, jakým se v 21. století získávají informace, využívá zdrojů internetu a systematicky porušuje státní tajemství, když se nepoužívá k ochraně bezpečnosti a ochrany občanů, ale k zakrývání zločinů a zaručuje beztrestnost mocných. Nemohlo mu to projít, musel být potrestán a především musel být zastaven. Je možné, že v určitém okamžiku bude propuštěn, nebo zůstane ve vězení, kde bude čekat na vydání do Spojených států a pak bude navždy pohřben v americkém vězení. Spolu s ním jsou ohroženi všichni novináři v jeho organizaci. Cílem je zničit je, a to nehorázným způsobem.“
***
Svévolné zadržování Juliana Assange?
Již v roce 2015 přijala Pracovní skupina pro svévolné zadržování (WGAD – Working Group on Arbitrary Detention) stanovisko č. 54/2015, v němž konstatovala, že Julian Assange byl svévolně zadržován vládami Švédska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. V tomto stanovisku pracovní skupina uznala, že Assange má právo na svobodu pohybu a na odškodnění. Žádost byla pracovní skupině podána v září 2014. Stanovisko 54/2015 bylo zasláno vládám Švédska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska dne 22. ledna 2016 v souladu s metodami práce pracovní skupiny.
***
Tip redakce: Záznam diskuse s novinářkou Stefanií Mauriziovou (Koncem července 2009 se Julian Assange a jeho organizace poprvé obrátili na Stefanii Mauriziovou: měli dokument o Itálii a chtěli pomoc novinářky, která by ověřila jeho pravost a veřejný zájem. V tomto díle pořadu Think Tally Talk se Stefanií Mauriziovou jsme hovořili o plánu CIA unést Juliana Assange, o odkazu WikiLeaks a o tom, co se stalo a stane s mužem, který hacknul mediální systém 21. století. Záznam z diskuse můžete zhlédnout v italštině zde.)
***
Podle posledních informací chce americký Výbor Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby získat informace o zprávě Yahoo News, podle níž představitelé CIA v roce 2017 plánovali únos Juliana Assange. „Nyní o tom hledáme informace,“ řekl předseda výboru, demokratický poslanec Adam Schiff.
Psali jsme:
Ilustrační foto: Ricardo Patiño, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.