Ekonom Jaroslav Ungerman uvádí na pravou míru první výsledky elektrické evidence tržeb na výběr daní a na státní rozpočet.

Vnitropolitická krize a problémy vládní koalice zcela překryly výsledky plnění státního rozpočtu za čtyři měsíce letošního roku.

Určitě to není tak atraktivní téma, na kterém by bylo možné ukázat, že něco na Ministerstvu financí zase není dobře a že ministr Andrej Babiš to dělá špatně. Ono je to totiž přímo naopak. A to se do stávající atmosféry honu na Babiše vůbec nehodí.

Výběr klíčové daně pro státní rozpočet a nakonec i pro rozpočty samosprávných celků – daně z přidané hodnoty – je za první čtyři měsíce roku mimořádně dobrý a přesahuje očekávání.

Pár čísel. Celostátní inkaso DPH za první čtyři měsíce letošního roku přesáhlo 122 mld – přesně 122,1 mld Kč. Oproti stejným čtyřem měsícům minulého roku je to o 12 mld více. V procentech je to o 10,9 % více.

Právě toto číslo – vzestup inkasa daně o téměř 11 % ukazuje, že opatření k výběru DPH – konkrétně spuštění EET  – začala působit tak, jak se očekávalo. A to je k tomu nutno ještě dodat, že se zavedením EET v sektoru stravování od 1. 12. 2016 se sazba DPH snížila, a tedy průměrná sazba DPH je dnes nižší – sice o poměrně malou částku, ale je nižší.

Dva důvody dopadu EET

Proč z těchto čísel vyvozovat, že EET začala působit?

Jsou k tomu dva důvody. První – i při růstu ekonomiky resp. hrubého domácího produktu v běžných cenách zhruba o pět procent za první čtvrtletí, je růst inkasa DPH zhruba dvojnásobný, a proto nesporně musela vzrůst efektivnost jejího výběru. Prostě musela vzrůst schopnost vybrat více daní z daného objemu produkce a nevyhnutelně musela klesnout míra daňových úniků.

Za druhé. V dubnu byl termín pro tzv. čtvrtletní plátce DPH, což jsou většinou malé provozovny typu hospod a restaurací. Jestliže při placení DPH v lednu ještě mohly všelijak manipulovat s čtvrtletní platbou DPH, protože ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku tam byly ještě dva měsíce bez EET, pak v letošním prvním čtvrtletí už tam žádný velký prostor pro krácení DPH nebyl. Tím nechci říci, že tam nebylo možné DPH, resp. tržby někde malou částí „ošidit“ z placení DPH.

Růst tržeb a cen ve stravování

Efekt EET si lze demonstrovat ještě na dalších číslech. Za letošní první čtvrtletí podle oficiální statistiky vzrostly tržby v sektoru stravování meziročně o 21,3 %. V předchozím roce – opět první čtvrtletí ve vztahu k prvnímu čtvrtletí 2015 byl růst 6,1 %.

Můžeme namítnout, že v sektoru stravování došlo k pohybu cen, což je celkem známý fakt. Podle statistických sledování byl vzestup cen v tomto sektoru za první čtvrtletí 5,2 %. V přepočtu na ceny minulého roku – tedy bez cenového vzestupu – tržby v sektoru stravování za první čtvrtletí vzrostly o 11,4 %, tedy o celých deset bodů méně než v běžných cenách.

Z poměru těchto dvou čísel – růstu tržeb o 21,3 % a vzestupu výkonů bez vlivu cen o 11,4 % – lze jednoznačně usuzovat, že se pomocí EET podařilo významně zvýšit objem tržeb, z nichž je odváděna DPH. Kdybychom to vyjádřili číselně, pak jsou tržby v tomto sektoru vlivem zavedení EET vyšší zhruba o 4 procentní body (přičemž sazba DPH se zde snížila). Přitom celkový efekt pro státní rozpočet bude vyšší, neboť vyšší přiznané tržby se projeví  – ale opožděně – i v inkasu zdravotního pojištění a nesporně i v dani ze zisku.

Možná ještě malý dodatek k této úvaze. Jen pro zajímavost, jak asi někde působí EET. Počet přenocování v penzionech se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 29 % oproti minulému roku, což je vůbec nejvyšší růst z celého sektoru, kde počet hostů vzrostl jen o 9 %. Můžeme se jen dohadovat, jaké jsou příčiny…

Vzestup tržeb v sektoru služeb a samozřejmě i v dalších měsících i v sektoru obchodu bude mít ještě další nepřímý efekt.

Data o produkci služeb bezpochyby zvýší i celková data o růstu hrubého domácího produktu v letošním roce, kde tyto služby mají také svoji určitou váhu. Lze očekávat, že právě tento nepřímý efekt EET povede i k určitému vzestupu celkového HDP – samozřejmě, že za jinak stejných podmínek.

Tento efekt se pravděpodobně projevuje již na zrychlení růstu HDP, který avizují první propočty ČSÚ, i když oddělit vliv rychlejšího vzestupu sektoru služeb vlivem EET od jeho autonomního vývoje – bez vlivu EET je velmi obtížné.

Upevnění finanční disciplíny a politika

Elektronická evidence tržeb stejně jako kontrolní hlášení bezesporu přispěly k upevnění finanční disciplíny v české ekonomice. Bohužel až nyní, kdy ministr financí Babiš dokázal přes odpor velké částí politické scény (a v podstatě i svých koaličních partnerů) tato opatření prosadit.

Přitom zákon k potlačení úniku DPH byl připravován v letech 2002 až 2003. Tehdy byl připraven zákon o registračních pokladnách, který měl v podstatě fungovat stejně. Byla to ovšem tehdejší koaliční vláda vedená sociální demokracií, která nebyla schopna tento zákon uvést do života.

Vždycky totiž sociální demokraté jako největší vládní strana ustupovali svým koaličním partnerům, kterým se tento zákon vůbec nelíbil. Tak se podařilo tehdejšímu předsedovi KDU/ČSL Miroslavu Kalouskovi dohodnout se sociálními demokraty odklad zavedení registračních pokladen zprvu na rok 2007, aby nakonec byl termín jejich zavedení posunut až na rok 2008. To už pak byla jiná vláda a byl to její ministr financí Kalousek, který tento zákon navrhl definitivně zrušit.

Bohužel ti, kdo svojí minulou neochotou či neschopností zavinili těchto promarněných deset let, kdy zde mohl fungovat systém potlačení daňových úniků na DPH, dnes nejvíce křičí proti současnému ministru financí a tvůrci systému EET. Jak výmluvné…