Vedoucí představitelé EU absolvují 10. a 11. března neformální zasedání ve Versailles, aby projednali ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině a její důsledky a diskutovali o tom, jak posílit evropskou suverenitu, snížit závislosti a navrhnout nový model růstu a investic.

„Evropská unie v reakci na ruskou agresi prokázala jednotu a sílu. Uvalili jsme na Rusko nejpřísnější sankce, jaké kdy byly přijaty. Evropská unie a její členské státy poskytují Ukrajině koordinovanou humanitární, politickou, finanční a materiální podporu. Členské státy rovněž projevují nesmírnou solidaritu při přijímání bezpočtu lidí prchajících před válkou,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel. A dále sdělil: „V uplynulých letech jsme se tváří v tvář četným krizím a výzvám společně podíleli na ambiciózní strategické agendě. Ve světle nedávných událostí je naléhavější než kdy jindy, abychom podnikli rozhodné kroky k budování naší suverenity, snižování naší závislosti a navrhování nového modelu růstu a investic.“

Podle Michela by se neformální setkání mělo zaměřit „na tři konkrétní otázky, a to: posílení naší obrany, snížení naší energetické závislosti, zejména na ruském plynu, ropě a uhlí, a vybudování silnější hospodářské základny“.

Macronův krizový summit

Setkání ve Versailleském paláci mělo být vrcholem půlročního francouzského předsednictví EU, ale prezident Emmanuel Macron místo toho vede krizový summit, který má být odpovědí na brutální narušení desetiletí trvající stability v Evropě ze strany ruského vůdce Vladimira Putina. Ještě před válkou bylo Macronovou ambicí pro summit v nejvýznamnějším francouzském prostředí vytyčit cestu k posílení postavení Evropy na světové scéně.  Tato otázka nabrala s ruskou válkou na východním okraji bloku na vážnosti.

Snížení strategických závislostí

EU bude usilovat o vybudování robustnější hospodářské základny, snížení strategických závislostí a posílení dodávek kritických surovin a polovodičů. Budou podporovány inovace a udržitelná výroba léků, a to financováním výzkumu a budováním výrobních kapacit pro kritické produkty. Diskuse o novém modelu růstu a investic se 11. března zúčastní prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová a předseda Euroskupiny Paschal Donohoe.

Pokud jde o opatření ECB v souvislosti s konfliktem, tak v tiskové zprávě z 10. března bylo zmíněno, že „Rada guvernérů zajistí bezproblémové podmínky likvidity a provede sankce, o nichž rozhodla Evropská unie a evropské vlády“.

Nejen energetika a finance, ale také bezpečnost EU

Kolektivní bezpečnost v Evropské unii zajišťuje především aliance NATO pod vedením USA, ale Francie, největší vojenská mocnost EU, by si přála, aby blok hrál větší roli. Od doby, kdy Rusko zahájilo válečné akce proti svému proevropskému sousedovi, schválili členové bloku obrannou pomoc Ukrajině v celkové výši půl miliardy eur. Berlín dramaticky porušil dlouholetou doktrínu, když oznámil, že do obrany země vloží 100 miliard eur.

Podle Vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella musí vedoucí představitelé EU, „pracovat ve dvou směrech: pokračovat v tlaku na Rusko, aby zastavilo tuto šílenou válku a aby zastavilo zabíjení civilistů prostřednictvím diplomatických akcí, ale také prostřednictvím sankcí“.

„Jsme jednotnější než kdy jindy. Nikdy jsem neviděl, že by členské státy byly tak jednotné, a to společně s našimi transatlantickými partnery. Putin věřil, že dobude Ukrajinu, nepodařilo se mu to. Věřil, že nás rozdělí, neuspěl. Věřil, že oslabí transatlantické vztahy, a neuspěl. Nyní musí zastavit válku,“ prohlásil Borrell.

Pokud jde o ruský plyn, tak Borrell míní, že bez něj „budeme v mnohem větším bezpečí. Musíme spotřebovávat méně plynu, abychom měli nižší spotřebu – klima si to žádá. Pro jednou jdou geopolitika a klima dohromady.“