Válka Ruska na Ukrajině se projeví v celé světové ekonomice, zejména v nejchudších zemích, uvedla šéfka Mezinárodního měnového fondu.
Ačkoli ceny obilí klesly z rekordních hodnot dosažených bezprostředně po ruském útoku, nejistota spojená s vývozem z Ruska a Ukrajiny udržuje ceny pšenice o dvě třetiny vyšší než před rokem. Prudké nárůsty cen potravin úzce souvisejí se sociální nestabilitou. Potravinová krize v letech 2007-2008 způsobená suchem v klíčových zemích produkujících pšenici a rýži a prudkým nárůstem cen energií vedla k nepokojům ve více než 40 zemích světa. Mezinárodní fond OSN pro zemědělský rozvoj uvedl, že dopad rostoucích cen potravin a nedostatku úrody se již projevil na Blízkém východě a v severní Africe.
Ještě před ukrajinskou krizí se Libanon ocitl ve finanční krizi; jeho měna ztratila od roku 2019 více než 90 procent své hodnoty. Vzhledem k tomu, že více než 70 % jeho dovozu pšenice pochází z Ukrajiny, dostali spotřebitelé další ránu. Situace v Libanonu může být kvůli ochromující hospodářské krizi v zemi ještě nejistější než jinde v arabském světě. V celém regionu jsou však obilí a rostlinný olej z Ukrajiny a Ruska klíčové pro národní stravování a válka podnítila obavy o potravinovou bezpečnost a politickou stabilitu.
Například Egypt zakázal vývoz pšenice, aby ochránil své zásoby obilí, které byly ohroženy ruskou invazí na Ukrajinu. Egypt s více než 100 miliony obyvatel je jedním z největších dovozců pšenice na světě a obvykle odebírá 80 % pšenice z Ruska a Ukrajiny. Válka přiměla úřady jednat, dne 12. března egyptská vláda zakázala vývoz zelené pšenice a také oleje na vaření a kukuřice.
Podle ekonomů budou rozpočty dovozců obilí a energií, jako jsou Egypt, Tunisko a Maroko, pod větším tlakem, protože budou vydávat více na dovoz a dotace. Kristalina Georgieva, výkonná ředitelka MMF, začátkem měsíce varovala, že země na Blízkém východě a v severní Africe, které jsou závislé na dovozu energií a potravin, pocítí dopady války „poměrně silně“. „Mám obavy o Egypt,“ řekla o dopadu vysokých cen potravin a energií na tuto zemi, když byla dotázána na válku na Ukrajině a reakci MMF. „S Egyptem již vedeme diskusi o tom, jak se zaměřit na zranitelné obyvatelstvo a zranitelné podniky,“ dodala.
Egypt se snaží diverzifikovat zdroje svých dodávek a letos plánuje nakoupit od místních zemědělců 6 milionů tun pšenice, což odpovídá 60 % očekávané sklizně a oproti roku 2021 je to nárůst o více než 50 %. Jako pobídku vláda zvýšila cenu, kterou zemědělcům platí, a stanovila minimální množství zrna, které musí pěstitelé státu prodat.
S tím, jak se útok na Ukrajinu protahuje, budou dopady na schopnost této země produkovat množství obchodovatelných komodit, na kterých je světový trh závislý, stále výraznější. Podstatná část nejproduktivnější ukrajinské zemědělské půdy se nachází ve východních oblastech, tedy právě v těch, které jsou vůči ruským útokům nejzranitelnější.
Probíhající válka pravděpodobně povede nejen ke snížení osevních ploch, ale pravděpodobně také změní skladbu plodin, které se budou sázet a sklízet. Vzhledem k většímu důrazu na výživu ukrajinského lidu je pravděpodobné, že zemědělci budou motivováni k pěstování a sklizni obilovin určených pro místní spotřebu, nikoliv kukuřice, slunečnice a řepky na vývoz. Jak uvedla agentura Reuters, Denys Marčuk, zástupce vedoucího ukrajinské agrární rady, řekl místní televizi: „Důraz bude kladen na jarní plodiny, které se budou sklízet v létě, protože nevíme, jaká bude situace (do budoucna). Pro plnohodnotnou výživu svého obyvatelstva a ozbrojených sil bude větší důraz kladen na pohanku, hrách, na ty druhy plodin, které umožní sklízet tak, aby byla Ukrajina plně zásobena potravinami.“
Psali jsme: