Přečetli jsme: Evropa musí na nový, ambiciózní projekt Číny odpovídajícím způsobem reagovat jako velmoc. Ve hře je nová forma globálního propojení, ve kterém by mohly všechny cesty vést do Pekingu.
Financial Times. Peking využívá zákon ekonomické přitažlivosti, aby formoval globální ekonomiku, konstatují ve svém článku k čínskému projektu britské noviny Financial Times.
Čína v minulých dnech pořádala velkolepý summit ke své Hedvábné stezce – jeden pás, jedna stezka. Jedná se o odvážný pokus o ekonomickou integraci, která by spojila euroasijský kontinent. I když jsou zde problémy, Financial Times uvádějí např. aktuálně spíše klesající čínské investice, nazval čínský prezident Si Ťin-pching Hedvábnou stezku „projektem století.“
FT se domnívají, že hlavním účelem summitu bylo vybudovat síť podpory pro projekt a také zajistit spolufinancování od partnerů, kteří se mají na Hedvábné stezce podílet. Je proto žádoucí, uvádí dále FT, aby Čína a její potenciální partneři uvedli, co od projektu očekávat.
Finanční výnosnost asi nebude tím hlavním faktorem. Ano. Infrastruktura jistě zvyšuje produktivitu, ale je dost těžké tyto výnosy přeměnit v peníze. O něco snazší je to u přístavů či ropovodů, ale i čínské rozvojové instituce pravidelně očekávají, že na řadě těchto projektů budou ztrácet.
Zákony ekonomické přitažlivosti
Standardní argumentace je, že Čína potřebuje dobrou infrastrukturu, aby se mohla „lépe zbavit“ svého nadbytečného zboží. To by ovšem nebylo dost ambiciózní, domnívají se Financial Times. Je přeci jasné, že dává smysl zatížit cestu oběma směry, nejen tím jedním.
FT rovněž píší, že Čína chápe zákony ekonomické přitažlivosti a fyziky a snaží se je maximálně využít tak, aby formovala globální ekonomiku podle svých preferencí.
Metafora s přitažlivostí je známá z ekonomických modelů, které jsou založeny na velikosti obchodních partnerů a vzdálenosti mezi nimi. Navzdory globalizaci, vzdálenost stále hraje velice důležitou roli. FT uvádějí příklad: obchod se zbožím padá o půlku s tím, jak se dvojnásobně zvyšuje vzdálenost. Může být překvapivé, že je tomu tak i u obchodu službami.
Tzv. globální řetězce v minulých desetiletích silně vzrostly, ale ty nejkomplexnější z nich jsou spíše regionální než globální. I proto se někdy hovoří o „továrně Evropa“, „továrně Asie“, „výrobně Severní America.“
Překážky obchodu stále existují, nejde jen o ty fyzické, když nemá nějaká země přístup k moři. Ale jde také o regulaci, kulturní odlišnosti i další administrativní překážky. Podle FT tyto obchodní překážky nadále zůstávají vysoké.
Všechny cesty vedou do Pekingu
Na rozdíl od Velké Británie, která si podle FT neúměrně slibuje od vzdáleného, roztříštěného Commonwealthu, Čína konceptu gravitace dobře rozumí. Hlavním cílem má být, aby zkrátka všechny cesty vedly do Pekingu.
Nejde tedy zdaleka jen o to, že se Čína „zbaví exportem“ svého zboží. Ne. Jde o propojení té obrovské euroasijské masy, a také jistě částí Afriky a Pacifiku, v komplexní hodnotové řetězce. Ty se od těch současných ale budou lišit, zdůrazňují Financial Times. Jednak budou podstatně globálnější než ty současné, které zůstávají spíše regionální. A tím pádem pro ně nebude existovat rival. A všechny budou mít jedno společné centrum: Čínu.
FT znovu připomínají oblíbené západní téma „rivality mezi Čínou a Ruskem“, i když uvádějí, že infrastrukturní investice mohou Rusku velice pomoci. Jde ovšem o to, jestli by Hedvábná stezka skutečně vedla ke koncentraci globální ekonomické síly v čínských rukou.
Jak zareaguje Evropa?
Důležité proto bude, jak na tento projekt zareagují ostatní, hlavně Evropa. Je důležité, aby Evropa měla strategii, jak se na euroasijském kontinentu chovat jako velmoc.
Jednak by měla mít Evropa svůj vlastní ambiciózní program na infrastrukturu. To by totiž mohlo přispět k tomu, aby sama Evropa byla tím atraktivním gravitačním centrem. Pak by se možná země východní Evropy neorientovaly v očekáváních na Čínu, která je zatáhne do svých hodnotových řetězců.
Ještě důležitější ale je, píší konečně FT, aby si Evropa uchovala vliv nad tím, jak jsou tvořena pravidla na obchod zboží a službami. Podle FT je nutné, aby k této roli EU prosazovala „osvícenou hlubokou ekonomickou globalizaci.“ Právě Evropané by přeci měli vědět, že k šíření římského impéria byly důležité nejen ty silnice, ale také římské právo.
Názory publikované v sekci Přečetli jsme se nemusejí shodovat s názorem redakce.