Keller bez cenzury: Jan Keller dnes píše o otaznících kolem „zvládneme to“ Miloše Zemana.
Před mnoha lety mi prezident Miloš Zeman řekl, že se nebrání kritice, pokud to bude kritika inteligentní. Už tehdy jsem o takové možnosti vnitřně zapochyboval. Vždyť nesouhlasit inteligentně s čímkoliv, co udělá či prohlásí Miloš Zeman, je přece přímo výstavní případ logického sporu zvaného contradictio in adjecto.
Proto bych si v žádném případě nedovolil tvrdit, že s jeho výroky pronesenými v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes ve čtvrtek 7. dubna nesouhlasím. Jistých pochybností se však přece jen zbavit nemohu. Na otázku, co si počít, když v Česku může být brzy půl milionu uprchlíků, pan prezident odpověděl, že „migrační vlnu můžete překonat tím, že integrujete do české společnosti ty Ukrajince, kteří si budou přát zde zůstat“. Zmíněné médium okamžitě zvolilo název článku: Půlmilion běženců? To zvládneme.
U čtenáře tím vzniká dojem, že pan prezident neumí počítat. Vždyť když se Angela Merkelová proslavila v roce 2015 výrokem Wir schaffen das, jednalo se o přijetí jednoho milionu nově příchozích do země, která má více než 80 milionů obyvatel. Zatímco jeden uprchlík tehdy připadal na 80 Němců, dnes by podle tvrzení sugerovaného názvem článku připadal jeden uprchlík na 20 Čechů. Ani pan prezident se jistě nedomnívá, že Česko je čtyřikrát ekonomicky silnější a výkonnější než Německo.
Jako jediný číselný orientační ukazatel Miloš Zeman uvedl, že na trhu práce je u nás volných o sto tisíc pracovních míst více, než kolik je uchazečů o práci. Zároveň konstatoval, že mezi migranty převládají ženy, takže se nabízí možnost jejich uplatnění ve zdravotnictví, ve školství a v sociálních službách.
Zde již nejde o svévolný titulek, v tomto případě pan prezident patrně zažertoval. Jak lze zjistit z dostupných statistik, k 28. únoru 2022 byla struktura volných pracovních míst následující: jednoznačně převažovaly požadavky na uchazeče se základním vzděláním (71,14 %), na druhém místě byli požadováni uchazeči s výučním listem (9,55 %). Pro uplatnění ve zdravotnictví, školství a sociálních službách je v naší zemi vesměs požadováno vyšší odborné vzdělání, bakalářské vzdělání, vysokoškolské vzdělání či doktorské vzdělání. Mezi aktuálně volnými pracovními místy je pro tyto čtyři kvalifikace dohromady k dispozici pouze 4,42 % požadavků.
Co by z toho mělo nejen pro ekonoma plynout? Pokud mají uprchlíci z Ukrajiny pouze základní vzdělání, není možno je umístit v sektorech, kde by je rád viděl pan prezident. Pokud mají vyšší vzdělání než vyučen s maturitou, budou buď neumístitelní, anebo najdou práci jen za cenu své profesní dekvalifikace, a tedy nižší mzdy a vysoké míry frustrace.
Ponechme zatím stranou otázku, jakým způsobem si tito lidé při nízkých mzdách opatří bydlení, jestliže český mladý pár s vysokoškolským vzděláním a s příjmem vysokoškoláků se zadlužuje hypotékou na byt 2+kk ve větším městě na minimálně třicet let, tedy prakticky až do důchodu. Snad pan prezident naznačí řešení tohoto problému ve svém příštím interview.