Revoluční změny v dopravě, od elektromobilů po sdílení jízd, by mohly zpomalit globální oteplování – pokud budou provedeny správně, tvrdí IPCC.

Na celém světě probíhají v dopravě revoluční změny. Na silnicích jezdí stále více elektromobilů, lidé využívají služeb sdílené mobility, jako jsou Uber a Lyft, a nárůst práce na dálku během pandemie covid-19 změnil způsob, jakým lidé přemýšlejí o dojíždění, napsal Alan Jenn pro The Conversation.

Doprava je stále větším zdrojem globálních emisí skleníkových plynů, které jsou příčinou změny klimatu, a v roce 2019 představovala 23 % celosvětových emisí oxidu uhličitého souvisejících s energií a 29 % všech emisí skleníkových plynů v USA.Probíhající systémové změny v odvětví dopravy by mohly tuto emisní stopu začít snižovat. Sníží však emise dostatečně?

V nové zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), která byla zveřejněna 4. dubna 2022, vědci zkoumali nejnovější výzkumy týkající se úsilí o zmírnění změny klimatu. Zpráva dochází k závěru, že klesající náklady na obnovitelné zdroje energie a baterie pro elektromobily vedle politických změn zpomalily v posledním desetiletí růst klimatických změn, ale že je nutné provést hluboké a okamžité snížení. Zpráva uvádí, že emise budou muset dosáhnout vrcholu do roku 2025, aby se globální oteplování udrželo pod 1,5 stupně Celsia, což je cíl Pařížské dohody.

Kapitola o dopravě, na níž jsem se podílel, se zaměřila na transformace v dopravě – některé právě začínají a jiné se rozšiřují –, které by v případě nejagresivnějších scénářů mohly do roku 2050 snížit globální emise skleníkových plynů z dopravy o 80 až 90 % oproti současným úrovním. Takové drastické snížení by vyžadovalo zásadní a rychlé přehodnocení způsobu, jakým se lidé na celém světě pohybují.

Budoucnost elektromobilů

Od doby, kdy před více než deseti lety přišly na trh Tesla Roadster a Nissan Leaf, se po popularitě hybridů výrazně rozšířil počet plně elektrických vozidel. Jen v roce 2021 se celosvětově zdvojnásobil prodej osobních elektromobilů, včetně plug-in hybridů, na 6,6 milionu, což představuje přibližně 9 % všech prodejů automobilů v tomto roce.

Výrobu elektromobilů podpořila silná regulační opatření, včetně kalifornského nařízení o vozidlech s nulovými emisemi, které výrobcům automobilů ukládá povinnost vyrábět určitý počet vozidel s nulovými emisemi v závislosti na celkovém počtu prodaných vozidel v Kalifornii; norem Evropské unie pro emise CO2 u nových vozidel a čínské politiky pro nová energetická vozidla, které přispěly k rozšíření elektromobilů do dnešní podoby.

Kromě osobních vozidel je elektrifikováno i mnoho mikromobilních prostředků, jako jsou autorikši, skútry a kola, a také autobusy. S klesající cenou lithium-iontových baterií budou tyto možnosti dopravy stále dostupnější a dále podpoří prodej vozidel na baterie, která tradičně jezdí na fosilní paliva.

Důležitým aspektem elektrifikace dopravního systému je, že její schopnost snížit emise skleníkových plynů závisí na tom, jak čistá je elektrická síť. Čína například usiluje o to, aby do roku 2025 bylo 20 % jejích vozidel elektrických, ale její elektrická síť je stále silně závislá na uhlí.

Vzhledem k celosvětovým trendům směřujícím k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie budou tato vozidla časem spojena s menším množstvím emisí uhlíku. Existuje také mnoho rozvíjejících se a potenciálně slibných vedlejších přínosů elektromobility ve spojení s energetickým systémem. Baterie v elektromobilech mají potenciál fungovat jako akumulační zařízení pro rozvodnou síť, což může kromě mnoha dalších přínosů pomoci stabilizovat nepravidelnost obnovitelných zdrojů v energetice.

V jiných oblastech dopravy je elektrifikace náročnější. Větší a těžší vozidla obecně nejsou pro elektrifikaci tak vhodná, protože velikost a hmotnost potřebných baterií se rychle stává neúnosnou.

U některých těžkých nákladních vozidel, lodí a letadel se zkoumají alternativní paliva, jako je vodík, pokročilá biopaliva a syntetická paliva, která by mohla nahradit fosilní paliva. Většina z nich zatím není ekonomicky proveditelná a je stále zapotřebí značného technologického pokroku, aby se zajistilo, že budou mít nízké nebo nulové emise uhlíku.

Další způsoby snižování emisí z dopravy

Ačkoli se jako řešení dekarbonizace často zdůrazňují nové technologie pro pohonné hmoty a vozidla, k dosažení výrazného snížení emisí skleníkových plynů v tomto odvětví bude zapotřebí také behaviorálních a dalších systémových změn. Tyto změny již probíhají.

Práce na dálku: Během pandemie covid-19 se díky rozmachu práce na dálku a videokonferencí snížilo cestování a s ním i emise spojené s dojížděním. I když se některé z nich obnoví, práce na dálku bude pravděpodobně pokračovat v mnoha odvětvích ekonomiky.

Sdílená mobilita: Některé možnosti sdílené mobility, jako jsou programy sdílení kol a koloběžek, mohou dostat více lidí mimo vozidla. Služby sdílení automobilů a služby na vyžádání, jako jsou Uber a Lyft, mají také potenciál snížit emise, pokud využívají vozidla s vysokou účinností nebo bez emisí nebo pokud se jejich služby více přiklánějí ke sdílení automobilů, kdy každý řidič vyzvedává více cestujících. Bohužel existuje značná nejistota ohledně dopadu těchto služeb. Mohly by také zvýšit používání vozidel a s tím i emise skleníkových plynů. Nové politiky, jako je kalifornský standard čistých kilometrů, pomáhají tlačit společnosti jako Uber a Lyft k používání ekologičtějších vozidel a zvyšování počtu cestujících, i když se teprve ukáže, zda podobné politiky přijmou i další regiony.

Města příznivá pro veřejnou dopravu: Další systémová změna se týká městského plánování a designu. Doprava v městských oblastech je zodpovědná za přibližně 8 % celosvětových emisí oxidu uhličitého. Efektivní plánování měst a využívání území může snížit poptávku po cestování a přesunout způsoby dopravy z automobilů na veřejnou dopravu prostřednictvím strategií, které zamezují rozrůstání měst a demotivují k používání osobních automobilů. Tato zlepšení nejenže snižují emise skleníkových plynů, ale mohou snížit dopravní zácpy, znečištění ovzduší a hluk a zároveň zlepšit bezpečnost dopravních systémů.

Jak se tyto pokroky projeví na snížení emisí?

Velká část nejistoty ohledně vlivu technologických změn a dalších systémových změn v dopravě na globální oteplování souvisí s rychlostí přechodu.

Nová zpráva IPCC obsahuje několik možných scénářů, jak moc se díky zlepšením v dopravě podaří snížit emise. V průměru scénáře ukazují, že uhlíkovou náročnost odvětví dopravy by bylo třeba do roku 2050 snížit přibližně o 50 % a v kombinaci s čistší elektrickou sítí až o 91 % do roku 2100, aby se nepřekročilo cílové oteplení o 1,5 stupně Celsia.

Toto snížení by vyžadovalo úplný obrat současných trendů zvyšování emisí v odvětví dopravy, ale nedávný pokrok v dopravě poskytuje mnoho příležitostí, jak tento úkol splnit.

O autorovi: Alan Jenn (odborný asistent v oblasti dopravy, Kalifornská univerzita)

Zdroj: The Conversation, „Revolutionary changes in transportation, from electric vehicles to ride sharing, could slow global warming – if they’re done right, IPCC says“ (05.04.2022)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.