Ruská válka na Ukrajině přiměla několik evropských zemí, například Francii, Německo a Švédsko, aby přehodnotily své obranné rozpočty.
Zatímco geopolitické vyhlídky zůstávají nejisté, obranné a letecké společnosti jako Thales by mohly zaznamenat zvýšení tržeb. Podle několika analytiků vzrostly akcie v tomto roce o 65 % a je zde prostor pro další růst, informoval portál Barron’s.
Analytik Deutsche Bank Christophe Menard říká, že „okolnosti jsou pro Thales i nadále příznivé, všechny divize vykazují vzestup ze současných úrovní“ a akcie obranného průmyslu budou po léta dosahovat lepších výsledků.
Kromě vojenských výdajů vidí analytička Chloe Lemarieová z Jefferies pro společnost Thales celou řadu potenciálních výhod. Patří mezi ně vývoz stíhaček Dassault Rafale do Spojených arabských emirátů a dalších šest pro Řecko. Společnost Thales by také měla těžit z oznámené zakázky s kanadským satelitním operátorem Telesat na výrobu 298 satelitů pro širokopásmovou síť na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Thales, kterou z 25 % vlastní francouzský stát a z 24 % obranná skupina Dassault, je největší evropskou společností v oblasti obranné elektroniky s hodnotou 26 miliard eur. Její systémy sahají od radarů přes železniční systémy a biometrické senzory až po satelity.
Více národních investic
Podle webu Politico je belgický premiér Alexander De Croo rovněž zastáncem „silnějšího zbrojního průmyslu, který by absorboval nové národní investice do tanků, letadel a raket“.
„Musíme vybudovat silnější evropský obranný průmysl, který bude schopen konkurovat ostatním světovým hráčům,“ zdůraznil De Croo. „Pokud zvyšujeme naše obranné rozpočty a investice do vojenských technologií, ať jsou to technologie evropské. Vyvinuté v Evropě, vyrobené v Evropě. S evropskou návratností investic.“
De Croo vyzval k větší koordinaci uvnitř evropského obranného průmyslu. „USA mají čtyři typy válečných lodí, Evropa jich má 30,“ řekl. „Totéž platí pro tanky a letadla. Tato roztříštěnost oslabuje naše obranné rozpočty, takže to musíme změnit.“ Uvedl také, že by se měla rozšířit vojenská partnerství mezi členskými zeměmi EU i NATO, a jako příklad uvedl úzkou integraci nizozemského a belgického námořnictva a letectva.
Psali jsme:
- Světové vojenské výdaje poprvé překročily 2 biliony dolarů
- Německo zvažuje zřízení nového protiraketového obranného systému
- Polsko chce zdvojnásobit počet vojáků
- Militarizace EU: Posun od civilních priorit k vojenským (1. část)
- Militarizace EU: Jakou roli hrají lobbisté a zbrojní průmysl v plíživé militarizaci EU? (2. část)
- Militarizace EU: Soustavný tlak ze strany zbrojního průmyslu dosáhl svého (3. část)
- Militarizace EU aneb Poradce Evropské komise lobbistou zbrojního průmyslu (4. část)
- Militarizace EU: Ekonomický narativ zbrojení (5. část)
- EU mění zahraniční politiku a bude prodávat zbraně třetím zemím
- „Digitální mozek“ má španělské armádě zajistit kontrolu nad bojištěm
- Evropská unie musí posílit svoji obranu a zvýšit obranné výdaje, shodl se summit EU
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.