Průměrný roční pokles počtu obyvatel Číny v produktivním věku o 1,73 % vytváří předpoklady pro mnohem nižší hospodářský růst, pokud se rychle nezvýší produktivita.

Po čtyřech výjimečných desetiletích, kdy se počet obyvatel Číny zvýšil z 660 milionů na 1,4 miliardy, však letos poprvé od velkého hladomoru v letech 1959–1961 dojde k poklesu počtu obyvatel.

Podle nejnovějších údajů čínského Národního statistického úřadu vzrostl počet obyvatel Číny z 1,41212 miliardy na pouhých 1,41260 miliardy v roce 2021, což je rekordně nízký nárůst o pouhých 480 000, je to jen zlomek ročního přírůstku, který byl před deseti lety běžný na úrovni přibližně osmi milionů. Ke zpomalení porodnosti sice mohla přispět neochota mít děti tváří v tvář přísným proticovidovým opatřením, ale ta přicházela již několik let, napsala Xiujian Pengová pro The Conversation.

Úhrnná plodnost v Číně (počet narozených dětí na jednu ženu) byla koncem 80. let 20. století 2,6 – což je mnohem více než 2,1, které jsou nutné k nahrazení úmrtí. Od roku 1994 se pohybuje mezi 1,6 a 1,7 a v roce 2020 sklouzla na 1,3 a v roce 2021 na pouhých 1,15. Pro srovnání: v Austrálii a Spojených státech je úhrnná plodnost 1,6 porodů na jednu ženu. Ve stárnoucím Japonsku je to 1,3. Stalo se tak navzdory tomu, že Čína v roce 2016 opustila politiku jednoho dítěte a loni zavedla politiku tří dětí, podpořenou daňovými a jinými pobídkami.

Teorie o tom, proč se čínské ženy navzdory státním pobídkám stále zdráhají mít děti, se různí. Jedna z nich se týká zvyku mít malé rodiny, druhá rostoucích životních nákladů, další prodlužování věku pro vstup do manželství, které oddaluje porody a tlumí touhu mít děti.

Kromě toho je v Číně méně žen v plodném věku, než by se dalo očekávat. Mnoho párů, které si od roku 1980 mohly pořídit pouze jedno dítě, se rozhodlo pro chlapce, čímž se poměr pohlaví při narození ze 106 chlapců na 100 dívek (poměr ve většině ostatních zemí světa) zvýšil na 120 a v některých provinciích až na 130.

Snižování za rozumných předpokladů

Celkový počet obyvatel Číny se v loňském roce zvýšil na nejnižší hodnotu po krizi, a to o pouhých 0,34 na 1 000 obyvatel. Podle prognóz vypracovaných týmem Šanghajské akademie sociálních věd se letos poprvé po hladomoru sníží o 0,49 na tisíc obyvatel. Zlom nastal o deset let dříve, než se očekávalo. Ještě v roce 2019 očekávala Čínská akademie společenských věd, že počet obyvatel dosáhne vrcholu v roce 2029, a to 1,44 miliardy. Zpráva OSN o populačních prognózách z roku 2019 očekávala vrchol ještě později, v letech 2031–32, na úrovni 1,46 miliardy.

Tým Šanghajské akademie sociálních věd předpovídá, že po roce 2021 bude průměrný roční úbytek činit 1,1 %, čímž se počet obyvatel Číny v roce 2100 sníží na 587 milionů, což je méně než polovina současného stavu. Tato předpověď vychází z rozumného předpokladu, že úhrnná plodnost v Číně klesne od současnosti do roku 2030 z 1,15 na 1,1 a na této úrovni zůstane až do roku 2100. Tento rychlý pokles bude mít na čínskou ekonomiku zásadní dopad.

Počet obyvatel Číny v produktivním věku dosáhl vrcholu v roce 2014 a podle prognóz se do roku 2100 sníží na méně než třetinu tohoto vrcholu. Očekává se, že počet starších obyvatel Číny (ve věku 65 let a více) bude po většinu této doby nadále stoupat a kolem roku 2080 předstihne počet obyvatel Číny v produktivním věku.

To znamená, že zatímco v současné době je k dispozici 100 lidí v produktivním věku, kteří mohou podporovat každých 20 starších lidí, v roce 2100 bude muset 100 Číňanů v produktivním věku podporovat až 120 starších Číňanů. Průměrný roční pokles počtu obyvatel Číny v produktivním věku o 1,73 % vytváří předpoklady pro mnohem nižší hospodářský růst, pokud se rychle nezvýší produktivita.

Vyšší náklady na pracovní sílu způsobené rychle se snižujícím počtem pracovních sil budou vytlačovat nízkomaržovou výrobu s vysokým podílem lidské práce z Číny do zemí s dostatkem pracovních sil, jako je Vietnam, Bangladéš a Indie. Již nyní jsou výrobní náklady na pracovní sílu v Číně dvakrát vyšší než ve Vietnamu.

Více péče, méně výroby

Zároveň bude Čína muset více svých výrobních zdrojů zaměřit na poskytování zdravotnických a lékařských služeb a služeb péče o seniory, aby uspokojila požadavky stále staršího obyvatelstva. Podle modelů Centra politických studií při Victoria University vzrostou bez změn v čínském důchodovém systému platby na důchody pětinásobně ze 4 % HDP v roce 2020 na 20 % HDP v roce 2100.

Pro země vyvážející suroviny, jako je Austrálie, budou tyto změny pravděpodobně vyžadovat přeorientování vývozu na výrobce mimo Čínu. U dovozců zboží, včetně Spojených států, se zdroj zboží postupně přesune do nových a vznikajících výrobních center.

Navzdory prognózám, že toto století bude „čínským stoletím“, tyto populační prognózy naznačují, že by se vliv mohl přesunout jinam – včetně sousední Indie, jejíž populace by měla v nadcházejícím desetiletí předstihnout Čínu.

 

O autorce: Xiujian Pengová (je vedoucí výzkumnou pracovnicí Centra politických studií na Victoria University. Před nástupem na VU zastávala pozice vedoucí výzkumné pracovnice na University of Adelaide a vedoucí lektorky na Institute of Population Research na Renmin University of China. Doktorský titul získala na Monash University a magisterský a bakalářský titul v oboru ekonomie na Renmin University of China).

Zdroj: The Conversation, „China’s population is about to shrink for the first time since the great famine struck 60 years ago. Here’s what it means for the world“ (29.05.2022)

 

Psali jsme:

• Nastává konec přirozeného růstu populace?
• Politika jednoho dítěte bude v Číně minulostí
• National Interest: Čínu čeká na konci století kolaps
• Číně docházejí lidé zrovna v době, kdy pracovní místa přebírají roboti

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.