V západoafrické Nigérii se množí případy zabíjení nevinných lidí. Nedávný útok na desítky věřících v katolickém kostele v jihozápadní Nigérii není zdaleka ojedinělým činem.
Nigérie je země s více než 200 miliony obyvatel a rovněž největší producent ropy a zemního plynu v celé Africe. O zemi se ovšem poslední dobou píše spíše v souvislosti s řadou incidentů proti křesťanskému obyvatelstvu, které se odehrály v posledním roce. Nigerijské sdružení Christian Association of Nigeria, známé pod zkratkou CAN, zastřešuje věřící křesťany v Nigérii a jeho cílem je podporovat a zachovat křesťanské náboženství. Mluvčí sdružení Adebayo Oladeji ale rozhořčeně uvádí, že útoky na církve a křesťany prudce narůstají. „Situace se stává bezvýchodnou a je to odsouzeníhodné.“
Organizace Armed Conflict Location and Event Data Project (ACLED) shromažďující informace o násilnostech po celém světě zaznamenala již 23 útoků na církevní prostory a osoby s nimi spojené v tomto roce. Za rok 2021 jich bylo 31 a v roce 2020 pak 18. V kostele ve státě Ondo na jihozápadě země bylo letošního 5. června zabito kolem 40 věřících. Množí se i případy únosů duchovních. Vůdce metodistické církve Samuel Kanu Uche byl unesen 29. května, dva katoličtí kněží předtím 25. května. Cílem únosů jsou často také ženy a politické osobnosti.
Náboženské útoky nejsou v Nigérii nic nového, již v průběhu druhého desetiletí 21. století mnoho útoků provedla militantní islamistická skupina Boko Haram. Kdo tedy nejpravděpodobněji provádí útoky z nedávné doby? Nigerijské úřady mají za to, že útok ze dne 5. června provedla militantní skupina napojená na síť Islámského státu. Nejen křesťané jsou ale v Nigérii oběťmi. Boko Haram a další islamistické skupiny útočí i proti muslimským komunitám, které nedodržují přísný výklad islámu. Napadány bývají například školy, které vzdělávají muslimské dívky.
Kromě islamistů řádí v Nigérii i bandité, kteří nejsou spojeni s žádnou konkrétní skupinou a zkrátka jen kradou dobytek nebo majetek. Sucho a desertifikace degradovaly nigérijské pastviny a vedly k vysychání vodních zdrojů na severu země, což způsobilo začátek neutuchajícího konfliktu o půdu a zdroje. Muslimští pastevci byli kvůli suchu nuceni migrovat na jih, kde se střetli s křesťanskými farmářskými komunitami a nastaly líté boje a ničení. Podle vyjádření ACLED by tedy problém měl být vnímán v kontextu všeobecného vzestupu násilí proti všem civilistům bez ohledu na jejich náboženské vyznání.
Na případech této nekonečné řady násilností pracuje nigérijská policie, ale křesťanské skupiny s prací výkonného aparátu spokojeny nejsou. Ze zhoršení situace viní vládu a její politiku. Své vyjádření poskytl i Prezident Muhammadu Buhari, který obvinil z útoků “ty, kteří mají v úmyslu vytvořit politickou nestabilitu a podporovat rozbroje mezi Nigerijci.”