Šanghajská organizace pro spolupráci patří mezi největší regionální organizace na světě, jejíž členové představují přibližně třetinu světového HDP, přibližně 40 % světové populace a téměř dvě třetiny euroasijské pevniny.
22. summit vedoucích představitelů Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), který se uskuteční 15. a 16. září, bude prvním osobním setkáním tohoto středoasijského uskupení od roku 2019. Tento summit pravděpodobně poskytne Si Ťin-pchingovi a Vladimiru Putinovi první osobní setkání od ruské invaze na Ukrajinu a loňského vyhlášení „partnerství na věčné časy“.
V minulosti byla ŠOS jako asijské kontinentální centrum ze strany západních vědců a analytiků přehlížena. To se může v aktuálním geopolitickém kontextu změnit. V poslední době dodává tomuto uskupení energii větší sbližování ruských a čínských zájmů a také rostoucí význam Střední Asie.
Rozšíření o Írán
„Jedním z hlavních cílů summitu v Samarkandu je bezpochyby otázka dalšího rozšíření rodiny ŠOS. „V rámci zasedání Rady hlav států se očekává podpis memoranda o závazku Íránské islámské republiky získat status člena,“ upozornil Anvar Nasirov z Mezinárodního institutu pro Střední Asii.
Očekává se, že na summitu budou podepsány dokumenty o navázání spolupráce mezi ŠOS a různými mezinárodními a regionálními organizacemi. Kromě toho bude připraven k přijetí další důležitý dokument, kterým je Komplexní plán provádění Smlouvy o dobrém sousedství, přátelství a dlouhodobé spolupráci ŠOS na období 2023-2027. Hlavní důraz je kladen na rozvoj obchodních a hospodářských vztahů. Proto byla stanovena konkrétní opatření k dalšímu posílení průmyslové spolupráce, investičního partnerství, energetiky, dopravy, informací a telekomunikací, zemědělství, cel atd.
Kromě výše uvedených oblastí se ŠOS zaměřuje rovněž na bezpečnostní spolupráci.
Pokusy o zajištění vlastní bezpečnosti na úkor jiných zemí jsou nepřijatelné
Dne 24. srpna 2022 se v Taškentu konalo zasedání ministrů obrany. Ministři si vyměnili názory na aktuální otázky mezinárodní a regionální bezpečnosti. Také nastínili další kroky k posílení obranné a bezpečnostní spolupráce.
Účastníci konstatovali, že pokusy o zajištění vlastní bezpečnosti na úkor jiných zemí jsou nepřijatelné. Vývoj, který se v současnosti odehrává ve světě, ukazuje, že vznik spravedlivého multipolárního světového řádu založeného na všeobecně uznávaných zásadách mezinárodního práva, multilateralismu, jakož i rovné, sdílené, nedělitelné, inkluzivní a udržitelné bezpečnosti nelze zvrátit.
Ministři ocenili vysokou úroveň vzájemného porozumění mezi členskými státy ŠOS a dohodli se, že budou pokračovat ve spolupráci s cílem zlepšit bezpečnost a stabilitu v celém prostoru ŠOS, mimo jiné pokud jde o překonání negativních důsledků pandemie Covid-19.
Ministři obrany se domnívají, že neprodlené urovnání situace v Afghánistánu je jedním z klíčových faktorů zachování a posílení bezpečnosti a stability v rámci prostoru ŠOS.
Ministři se dohodli, že budou i nadále usilovat o posílení přátelských a sousedských vztahů mezi členskými státy ŠOS a o rozšíření bezpečnostní spolupráce s cílem zajistit mír, stabilitu a udržitelný rozvoj v regionu. V této souvislosti se vyslovili pro zintenzivnění praktické spolupráce ŠOS s dalšími regionálními partnerskými organizacemi. Dále vyjádřili odhodlání rozšířit vzájemnou vojenskou spolupráci a uvítali iniciativu Ruska pozvat členské státy ŠOS k účasti na strategickém velitelském cvičení „Vostok 2022“, které pořádají ozbrojené síly Ruské federace.
Saúdská Arábie, Katar a Egypt jako další partneři pro dialog
ŠOS se neopírá jen o členy, ale tato organizace má širší záběr. Status pozorovatele mají Mongolsko, Afghánistán a Bělorusko, zatímco Srí Lanka, Turecko, Kambodža, Ázerbájdžán, Nepál a Arménie jsou partnery pro dialog, k nimž se na nadcházejícím zasedání připojí Saúdská Arábie, Katar a Egypt.
Summit v roce 2022 je aktuální připomínkou toho, jak důležitou se tato zóna stala, jak významné je její členství. „Vzhledem ke geopolitickému významu středoasijského prostoru pro dynamiku světové politiky, rozsahu členství v ŠOS a jejím rozhodně neliberálním ambicím je třeba brát tento orgán vážně, a ne jen jako kulisu pro setkání Putina a Si Ťin-pchinga,“ míní Nick Bisley, děkan humanitních a společenských věd a profesor mezinárodních vztahů na La Trobe University.
Psali jsme:
- Firmy ve střední Asii pociťují dopady války na Ukrajině
- Keď stredoázijskí prezidenti rozumejú svojim krajinám a chápu svet
- Západ zažívá pokles své moci, nikoliv nutně úpadek
- Kazachstán chce přilákat zahraniční firmy, které opustily Rusko
- Rusko jako „beranidlo“? Čína zatím pečlivě odděluje politickou a ekonomickou stránku války na Ukrajině
- Čína aneb Chceš-li mír…
- Biškek a Nur-Sultan – akcent na spoluprácu regiónov
- Asia Times: USA se snaží prolomit ruskou kontrolu ve střední Asii
- Hospodářské problémy Ruska se přenášejí do střední Asie, kde vidí řešení v dalším exportu pracovníků
- Mohla by Asie zachránit Putina před zákazem dodávek energie z EU?
- India v Strednej Ázii – návrat, alebo nová doba?
- Spojencům Ruska ve Střední Asii se tato válka nevyplácí
- Tridsať zastavení nezávislého Kazachstanu
- Stredná Ázia – Peking nanovo rozdáva karty
- Moskva: Stálá vojenská přítomnost USA ve střední Asii je „nepřijatelná“
- Nová forma regionálneho dialógu: Stredná Ázia – Čína
- Místo Afghánistánu Střední Asie? USA zvažují vojenské základny v Tádžikistánu nebo Uzbekistánu