Milan Daniel míní, že v době, kdy je mír ohrožen a ohrožován, je nutné nemlčet.
Nezaslouženě stranou pozornosti českých médií – včetně těch alternativních – zůstal Mierový pochod (záznam ze shromáždění zde), který se konal na Světový den míru, dne 21. září, na Hodžově náměstí v Bratislavě a navazoval na výzvu Mier na prvom mieste (Mír především!).
Před několika sty lidí zde promluvilo několik řečníků, z jejichž vystoupení vyplynulo především to, že mír není samozřejmá věc a je lidskou povinností každého člověka odpovědného sobě, svým blízkým a potomkům nemlčet, když je ohrožen.
Což je stav, ve kterém se bohužel nacházíme, stav, který je prohlubován prosazováním zájmů těch, jimž živení nenávisti vyhovuje, a kteří z něho těží. To samozřejmě platí i o koloniální české vládě, jež aktuálně dává míru na frak poskytováním masivních dodávek zbraní na Ukrajinu.
Podpora války místo míru: je to snad v zájmu obyvatel České republiky? S podporou války se snad může ztotožnit jistá množina hlupáků, kteří nejsou schopni si představit rozsah hrůz, které jsou s válkami spojeny. Možná i ti, kteří ve své krátkozrakosti kalkulují jen se zisky, jež jim zbrojení a války mohou přinést. Ne však obyčejní lidé, kteří chtějí obyčejně žít.
Žijeme v malé zemi jejíž správa manipuluje vůli většiny lidí k podpoře nepřátelského chování vůči jaderné mocnosti a posilování stupňujícího se konfliktu. Přestože stát filtruje informace, většina občanů, kteří chtějí být informováni, si najde různé zdroje alternativních informací a dokáže se v nich celkem dobře orientovat. Vědí, že válka na Ukrajině a její prodlužování rozhodně není v jejich zájmu a naopak mír je to, čeho si přejí dosáhnout.
Demonstrace svolaná na 28. září na Václavské náměstí má mír jako leitmotiv. Na rozdíl od té ze 3. září by neměla být platformou pro prezentaci různých názorů, ale pro vyslovení toho hlavního: chceme mír. Ne dodávkám zbraní do bratrovražedné války. Ano však jednáním, které by mohla iniciovat i Česká republika, kdyby ji spravovala vláda, jednající v zájmu vlastních občanů.
Nechtějme, aby s angažmá oficiálních činitelů naší země byli mrzačeni a zabíjeni lidé. Nechtějme, aby to bylo důvodem pro hrůzy na druhé straně. Nechtějme to společně a co nejvíce nahlas.
Budeme-li mlčet, staneme se spoluviníky.