Navzdory nedostatku dodávek zemního plynu v Evropské unii se nizozemská vláda rozhodla přistoupit k uzavření významných vrtů této nyní vzácné suroviny.
Pole v regionu Groningen je jedním z největších na světě, má hodnotu až 1000 miliard eur. Těžit se zde začalo v 60. letech, ovšem zhruba po 20 letech s těžbou začaly být velké potíže. Místním obyvatelům, kterých je v regionu kolem půl milionu, začaly praskat domy a země začala podivně dunět. Stresovaní obyvatelé se pustili do masivních protestů, těžařská společnost si však hájila své. Spory byly letité a ještě donedávna se kalkulovalo i s variantou v těžbě pokračovat do větší hloubky. Nyní je jasno. Nizozemská vláda rozhodla, že nizozemský poklad zůstane v dohledné době nevyužit, tj. omezen na minimum. Vytěžena byla jen 4 % z celkového množství a zdá se, že veškeré zbylé bohatství zůstane ukryto v zemi.
Lidé v oblasti Groningenměli po dlouhá léta vážné obav o svůj majetek i své zdraví a životy. V regionu bylo dosud zaznamenáno asi 1200 zemětřesení, přičemž kolem 27 000 domů bylo vážně poškozeno a život v nich není bezpečný. Tak to alespoň tvrdí to Jan Wigboldus, prezident Groningen Gas Council, zastřešující skupiny zastupující organizace občanské společnosti v postiženém regionu. Postupně bylo podáno 160 000 žádostí o odškodnění a občanům se podařilo dosáhnout stavu, kdy do roku 2030 se počítá s utlumením těžby. Hlasy, které se naopak ozývaly pro zvýšení těžby již od počátku současné energetické krize, byly utlumeny vyjádřením Hanse Vijlbriefa, nizozemského státního tajemníka pro těžbu, již v červnu. „Pouze v případě, že nastane natolik vážná bezpečnostní situace, že ji bude možné zvážit oproti bezpečnosti obyvatel Groningenu – například pokud již nebudeme moci vytápět naše nemocnice nebo domácnosti nebudou moci vařit – bude další těžba plynu v Groningenu přicházet v úvahu,“ řekl tajemník. Rostoucí počet expertů však zároveň naléhá na vládu, aby své rozhodnutí přepracovala – a prodloužila těžbu plynu alespoň o několik dalších let. To by podle nich mohlo pomoci zajistit budoucí dodávky plynu a pomoci snížit ceny energie.
Alternativou k těžbě plynu v tuzemsku je pro Nizozemce dovoz plynu ze zahraničí. Nizozemsko nyní uvedlo do provozu doplňkový terminál LNG. Plyn je pro zemi alfou omegou i z hlediska sociální situace obyvatel v oblasti zaměstnanosti. Asi 81 000 pracovních míst je spojeno s nizozemským skleníkovým průmyslem, přičemž polovina těchto zemědělských společností čelí finančním problémům kvůli rostoucím cenám plynu. Rozšíření těžby plynového pole v Groningenu by mohlo jejich situaci ulehčit. Manažerka skleníku Juliska van der Breggen k problému poznamenala: „Museli jsme zavřít jednu lokalitu a s 30 procenty zaměstnanců jsme se museli rozloučit. Problémem jsou vysoké ceny energií a my musíme snížit její spotřebu. Celá naše pobočka dokáže snížit spotřebu o 900 milionů metrů krychlových plynu. Abychom to uvedli do perspektivy, 900 milionů metrů krychlových plynu odpovídá napájení tří nizozemských měst. Ale budou takové akce stačit?“ Vše má své pro a proti, a tak i situace v Groningenu. Nizozemsko totiž bylo nuceno znovu spustit své uhelné elektrárny. Používání plynu z Groningenu by bylo mnohem ekologičtější, ale prozatím se nezdá pravděpodobné, že by vláda své rozhodnutí změnila.