Vojenský převrat opět změnil poměry v násilnostmi zmítané západoafrické zemi. Prezident, který sliboval zajištění bezpečnosti pro obyvatele, podle nich selhal.
Stát s vice než dvaceti miliony obyvatel, africká republika Burkina Faso, zvaná též Země spravedlivých, je bývalou francouzskou kolonií, jež získala nezávislost v roce 1960. Země hraničí se šesti státy: Mali, Nigerem, Beninem, Togem, Ghanou a Pobřežím slonoviny. Hlavním městem je Ouagadougou. Politická situace v Burkině Faso je konstantně napjatá a lidé jsou dlouhodobě nespokojeni se současnou situací v oblasti ekonomiky a bezpečnosti. Chudá africká země léta trpí útoky a násilnostmi islamistických radikálů, kdy neřešení situace ze strany vedení země vyústilo letos v lednu ve svržení prezidenta Rocha Kaborého. Ani nový prezident Paul-Henri Sandaogo Damiba však v zajištění lepšího života obyvatel Burkiny Faso neuspěl a také on byl před několika dny svržen.
Moci v zemi se chopili pučisté v čele se samozvaným vůdcem Ibrahimem Traorém, bývalým velitelem sboru dělostřeleckého pluku, a vymezili se proti francouzským institucím, které obvinili z poskytování podpory svrženému vůdci Damibovi. Před francouzskou ambasádou v Ouagadougou se proto shromáždilo několik desítek demonstrantů podporujících Ibrahima Traorého, kteří zde zapálili ochranné bariéry a házeli kameny dovnitř budovy. Další požár propukl před Francouzským institutem v Bobo-Dioulasso, druhém největším městě země. V neděli 1.10. pak byli demonstranti rozehnáni slzným plynem. Ještě v tento den se Traoré objevil v celostátní televizi po boku dalšího vůdce vojenského převratu, kapitána Farouka Azarii Sorgha, jenž přečetl prohlášení: „Věci se postupně vracejí do pořádku, proto vás vyzýváme, abyste se svobodně věnovali svým věcem a upustili od jakýchkoliv násilných a vandalských činů, zejména těch, které by mohly být spáchány na francouzské ambasádě nebo francouzské vojenské základně v Ouagadougou. “
Francouzské ministerstvo zahraničí v Paříži poskytlo vyjádření, kde odsoudilo „násilí proti našemu velvyslanectví s maximální rozhodností“ a dodalo, že „bezpečnost francouzských krajanů je jeho prioritou. „Tyto útoky jsou dílem nepřátelských demonstrantů, zmanipulovaných dezinformační kampaní proti nám,“ řekla mluvčí ministerstva Anne-Claire Legendreová a vyzvala všechny zainteresované strany, aby zajistily bezpečnost diplomatických budov. Zprávy na sociálních sítích, že Francie poskytla ochranu podplukovníku Paulu-Henri Sandaogo Damibovi, šéfovi junty, který byl pučisty sesazen v pátek, byly formálně popřeny jak Paříží, tak i samotným Damibou.
Protestující obyvatelé se ovšem nevyjadřovali jen k bývalému prezidentovi. Neváhali vyzvat také k ukončení veškeré vojenské přítomnosti Francie v Sahelu a místo toho k vojenské spolupráci s Ruskem, někteří účastníci akce přímo mávali ruskými vlajkami. „Chceme spolupracovat s Ruskem. Chceme, aby Damiba a Francie odešli,“ prohlásil jeden z demonstrantů pro tisk. Pučisté se cítí být nespokojeni s tím, že Francie nepomáhá v řešení problémů s násilím v zemi. Vliv Moskvy v Burkině Faso pak v poslední době roste, stejně jako v Mali a Středoafrické republice. Bezpečnostní situace v zemi se zatím k lepšímu neposouvá. Původní zákaz vycházení v zemi byl zrušen, hranice země však zůstávají pro případné návštěvníky prozatím uzavřené.