Stupeň ochrany zaměstnanosti, štědrost dávek v nezaměstnanosti a rozsah aktivních programů na trhu práce, mohou mít významný vliv na hledání práce propuštěných pracovníků.
Představte si italského a dánského pracovníka, kteří mají velmi podobnou kvalifikaci a pracují v podobném odvětví. Nyní si představte, že náhle přijdou o práci v důsledku hromadného propouštění nebo uzavření podniku. Liší se důsledky propuštění pro oba pracovníky?
Na tuto otázku jsme se snažili odpovědět na základě údajů ze sedmi evropských zemí a z období od 80. let 20. století do roku 2019 (pozn. red.: podrobněji ke sledovaným obdobím v jednotlivých zemích viz tabulka na str. 23). Naším hlavním závěrem je, že ztráta zaměstnání má velmi rozdílné důsledky v závislosti na trhu práce v Evropě, napsal kolektiv autorů pro The Conversation.
Nerovnoměrné ztráty příjmů
Nejprve jsme se snažili harmonizovat administrativní záznamy shromážděné institucemi sociálního zabezpečení z našich sedmi případových studií, z nichž každá se vyznačuje odlišnými institucemi trhu práce: Dánsko, Francie, Itálie, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Švédsko. To se ukázalo jako nezbytné pro porovnání výsledků a zajištění konzistentnosti definic a metodik v jednotlivých zemích.
Za druhé jsme použili v ekonomii oblíbenou výzkumnou strategii založenou na studiu událostí za účelem získání příčinných účinků. To znamená, že jsme v každé zemi identifikovali pracovníky postižené hromadným propouštěním a sledovali vývoj jejich hlavních výsledků na trhu práce – tj. výdělků, hodinové mzdy a zaměstnaneckého statusu – po dobu pěti let před ztrátou zaměstnání a po ní.
Abychom mohli posoudit dopady ztráty zaměstnání, porovnali jsme vyhlídky na zaměstnání propuštěných pracovníků s vyhlídkami na zaměstnání stejných pracovníků, kteří nebyli ve stejném období postiženi hromadným propouštěním. Obě skupiny měly podobné demografické charakteristiky (věk a pohlaví), podobné příjmy před hromadným propouštěním a podobné pracovní podmínky v podnicích stejného odvětví.
Z grafu níže je patrné, že severoevropské země se potýkají se zdaleka nejmenšími ztrátami příjmů: v pěti letech po propuštění jsou příjmy téměř o 10 % nižší než před propouštěním. Naproti tomu výdělky pracovníků postižených hromadným propouštěním v jižní Evropě (Itálie, Portugalsko a Španělsko) jsou přibližně o 30 % nižší. Rakouští pracovníci vykazují ztráty příjmů uprostřed rozmezí mezi skandinávskými a jihoevropskými zeměmi, zatímco ztráty příjmů francouzských pracovníků se podobají spíše pracovníkům v severní Evropě.
Dopad ztráty zaměstnání na příjmy pracovníků v několika evropských zemích. Zdroj: The Unequal Cost of Job Loss across Countries, str. 9 (IZA Institute of Labor Economics, 2022)
Jižní Evropa je nejvíce zasažena
Velkou část těchto rozdílů ve ztrátě příjmů v jednotlivých zemích lze vysvětlit rozdílnými vyhlídkami na zaměstnání. Přibližně 20 % propuštěných pracovníků ve Španělsku, Portugalsku a Itálii nenajde pět let po propuštění práci. Ve Švédsku a Dánsku je to jen asi 5 % a ve Francii a Rakousku asi 10 %. Ztráta denní mzdy je v jednotlivých zemích méně rozptýlená a většina z nich se pět let po ztrátě zaměstnání koncentruje v rozmezí 5 až 10 %.
Zjišťovali jsme, zda je možné, že propuštění zaměstnanci v jižní Evropě mají určité charakteristiky, které snižují pravděpodobnost, že si najdou práci (např. pokud pracují v jiných odvětvích nebo jsou jiného věku). Náš závěr byl negativní. Místo toho jsme zjistili, že mzdy po ztrátě zaměstnání klesají převážně proto, že pracovníci přecházejí do firem a na méně placená místa: údaje se pohybují od přibližně 40 % zaměstnanců ve Španělsku po více než 95 % v Portugalsku.
Nakonec jsme zjistili, že klíčové institucionální charakteristiky, jako je stupeň ochrany zaměstnanosti, štědrost dávek v nezaměstnanosti a rozsah aktivních programů na trhu práce, mohou mít významný vliv na hledání práce propuštěných pracovníků.
Aktivní politika zaměstnanosti je klíčová
Naše výsledky naznačují, že aktivní politiky zaměstnanosti, jako jsou vzdělávací programy, mají vliv na ztrátu příjmů. Tři roky po ztrátě zaměstnání byly příjmy pracovníků mnohem méně zasaženy v zemích, které zavedly více vzdělávacích politik.
K podobným výsledkům jsme dospěli i v případě, že jsme vzali v úvahu další demografické charakteristiky (velikost zaměstnavatele, věk, délku zaměstnání, pohlaví), vlastnosti zaměstnavatele a další faktory specifické pro každou zemi nebo pro daný rok studie (např. HDP na obyvatele nebo míru nezaměstnanosti).
Naše výsledky potvrzují, že některé trhy práce zřejmě fungují v některých evropských zemích lépe než v jiných a že silné instituce trhu práce mohou pracovníky uchránit před nejhoršími dopady hromadného propouštění.
Zdroj: Edoardo Acabbi, Andreas Gulyas, Antoine Bertheau, Cristina Barceló, Raffaele Saggio, Stefano Lombardi: „Southern European workers lose more than their jobs when they are laid off“, The Conversation (30.09.2022)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.