Ostatky z pozdní doby ledové odhalily, že zkoumaní jedinci se stravovali různě a měli různé kulturní charakteristiky.
Britští vědci extrahovali a analyzovali nejstarší na ostrovech nalezenou lidskou DNA, pochází z ostatků dvou různých osob žijících v pozdní době ledové v jeskyních Gough v Somersetu a Kendrick v Llandudnu ve Walesu, píše list Guardian. Vědci nyní na základě analýzy zjistili, že jedinci se stravovali různě a měli různé kulturní charakteristiky.
„Vidíme, že v pozdní době ledové žili v Británii dva různí genetičtí předkové, což jsme možná původně nečekali,“ uvedla Dr. Sophie Charltonová z University of York, jedna z autorek nové studie.
V návaznosti na dosavadní výzkum tým vědců zjistil, že oba jedinci se stravovali odlišně. Člověk nalezený v Goughově jeskyni se živil převážně suchozemskými živočichy, zatímco strava obyvatele Kendrickovy jeskyně pocházela z moře. Podrobnější analýza DNA ostatků odhalila, že v Goughově jeskyni byla nalezena žena, která zde žila asi před 14 900 lety. Měla společného předka s mužem objeveným dříve v Belgii, známým jako Goyet Q2, který žil asi před 15 000 lety.
Fosilie z Kendrickovy jeskyně ukázala jinou linii. Asi před 13 500 lety zde žil člověk, který měl společné předky se zástupci nalezenými ve Villabrunu v severní Itálii, kteří žili asi před 14 000 lety. Tento původ je spojen se západními lovci a sběrači, kteří na ostrov přišli z jihovýchodní Evropy nebo Blízkého východu.
Dr. Rhiannon Stevensová, spoluautorka článku o výzkumu pro časopis Nature Ecology & Evolution, však upřesnila, že studie se týkala pouze dvou jedinců. Aby bylo možné získat úplnější obraz, je třeba shromáždit mnohem větší množství údajů.