V roce 2019 bylo podle odhadů v Praze 768 stálých úkrytů s celkovou kapacitou asi 150 000 osob.
Nedávno jsem se vrátil z výměnného pobytu v České republice, kde jsem zkoumal dostupnost protiatomových krytů v Praze, napsal Jack L. Rozdilsky pro The Conversation.
Současné události ukazují, že Rusko hledá záminku pro nasazení jaderných zbraní. Ředitel CIA se 14. listopadu setkal se svým ruským protějškem, aby ho varoval před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. V Evropě se místo obav z lockdownů v rámci covid-19 objevují obavy z uzavření v krytech pro případ jaderného útoku.
V České republice jsem na základě případové studie připravenosti v hlavním městě Praze zjistil, že bunkry z dob studené války jsou v současnosti udržovány ve stavu připravenosti chránit obyvatelstvo před jadernou válkou.
Česká infrastruktura
Dnešní Česká republika, která se zrodila po sametové revoluci v roce 1989, byla po většinu 20. století Československem v sovětské sféře vlivu.
V kontextu studené války vedla víra v povinnost obrany proti vnějším nepřátelům a ideologie militarismu k masivním projektům civilních staveb na výstavbu podzemních bunkrů.
Rozvoj československé civilní obrany zahrnoval nejen budování bunkrů, ale také školní výuku zaměřenou na témata morálního uvědomění, tělesné zdatnosti a výcviku civilní obrany.
Po pádu železné opony občané České republiky odmítli komunismus ve prospěch parlamentní demokracie. Fyzická infrastruktura civilní obrany z dob komunismu však zůstala většinou nedotčena.
Pražské atomové bunkry
V roce 2019 bylo podle odhadů v Praze 768 stálých úkrytů s celkovou kapacitou asi 150 000 osob.
Obecní úřady mají ze zákona povinnost zajistit úkryty a pražské jaderné bunkry mají mnoho podob. Kryty proti výbuchu a spadu jsou zabudovány do svahů, nacházejí se v různých tunelech, jsou umístěny v hlubokých úsecích metra a instalovány ve zpevněných suterénech budov.
Navštívil jsem kryt Bezovka na pražském Žižkově. Abych do něj mohl vstoupit, musel jsem projít ocelovými zpevněnými dveřmi v parku Parukářka, které byly pokryty graffiti.
Kryt Bezovka byl postaven v polovině 50. let a pojme více než 2000 lidí. V současné době je místem komerčního cestovního ruchu a nočního života. Část krytu je přístupná veřejnosti pro prohlídky jaderného bunkru, které zdůrazňují aspekty života během studené války – mezi památky patří dioramata v životní velikosti zobrazující stereotypní život v bunkru během jaderného Armagedonu, doplněná figurínami dětí v gumových plynových maskách.
Navštívil jsem také bunkr Folimanka, který se nachází na Praze 2. Tento podzemní komplex byl příkladem veřejného krytu určeného pro čtvrť. Chodby měřící 125 metrů propojovaly labyrint podzemních místností o celkové rozloze 1 332 metrů čtverečních.
Tento bunkr, dokončený v roce 1962, s vlastním generátorem energie, tekoucí vodou a ventilačním systémem, je dodnes funkční a slouží k ukrytí 1 300 osob po dobu 72 hodin. Městská agentura Správa služeb hlavního města Prahy kryt provozuje a o příležitostných víkendech jej otevírá veřejnosti k prohlídce s vlastním výkladem.
Zastaralé vybavení
Podzemní bunkry byly materiálním ztělesněním postkomunistické estetiky. Obklopen zastaralým vybavením v rozpadajících se labyrintech tunelů jsem si připadal jako v dystopické podzemní pustině.
Navzdory svému vzhledu však bunkry nejsou jen pozůstatkem minulé éry.
V průběhu let byly některé pražské jaderné bunkry upraveny pro nové a kreativní využití. Namísto opuštění převládlo nové využití, jako jsou muzejní prostory, turistické atrakce, místa pro únikové hry, místa pro noční život a hudbu, kreativní umělecké prostory nebo sklady.
Netvrdím, že by dostupnost krytů snížila celkovou hrůzu jaderné války. Pokud by Putin riskoval použití jaderných zbraní, žádný stát ani mezinárodní organizace by nedokázaly adekvátně řešit okamžitou humanitární nouzi.
V Praze mohou mít v tuto chvíli desetitisíce obyvatel přístup k možnostem úkrytu pro případ jaderné války. Pokud však budou atomové zbraně použity, teprve tehdy si lidé na celém světě plně uvědomí, že nemáme žádný rozumný způsob, jak se chránit.
Celý článek je dostupný zde v angličtině.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.