Redakce !Argumentu připravila pro všechny čtenáře, kteří chtějí mít informace a orientovat se v problému rychlý průvodce volbami v Británii: od systému, přes hlavní strany, minulé volby až k tématům voleb i odhadům těch nadcházejících. 

Velké Británie, jedna z nejstarších evropských demokracii, se chystá na předčasné parlamentní volby. Ty jsou letos ve stínu Brexitu, tj. vyjednávání o odchodu Velké Británie z Evropské unie, a také nové vlny teroru. V posledním týdnu udeřily dva teroristické útoky. Jednou v Manchesteru a po druhé v Londýně, což zásadně ovlivnilo volební kampaň a její dynamiku.

Britský volební systém v kostce

Parlamentní volby se konají v Británii podle principu relativní většiny. Volí se v jednomandátních okrscích celkem 650 křesel v Dolní komoře (House of Commons) parlamentu. Ten, kdo získá v daném okrsku největší podporu, vyhrává celý mandát.  Volby jsou jednokolové, takže se nejedná o dvoukolový model, která známe z českých senátních voleb. Tento typ většinového systému vede k tomu, že velké polické strany jsou disproporčně zastoupeny, menší naopak v určitém smyslu znevýhodněny.

Dolní sněmovna má v Británií celkem 650 křesel, takže k tomu, aby mohla vzniknou většinová vláda je třeba více než 326 křesel v Dolní komoře. Nejsilnější politická strana v parlamentně se pak stává opozicí a její předseda „Lídrem opozice“. Strana s většinou skládá z pověření královny vládu.

Tento systém umožňuje vznik pohodlných většinových vlád, i když Británii se nevyhnuly ani koaliční vlády. To byl případ vlády Davida Camerona po volbách v roce 2010, kdy Konzervativní strana neměla většinu a vytvořila koaliční vládu s Liberálními demokraty. V britské terminologii se situace, kdy žádná strana neobdrží většinu nazývá „hung parliament“ (něco jako „visící“ parlament). V roce 2010 k této situaci došlo poprvé od roku 1974.

Poslední volby 2015

Poslední řádné volby do sněmovny se konaly 7. května 2015 a vládní většinu v nich získala Konzervativní strana (toryové), která měla celkem 331 křesel a 36,8 % hlasů. Na druhém místě se umístila Labouristické strana s celkem 232 křesly a 30, 5 % hlasů. To znamená, že dvě největší parlamentní strany získaly více než 86 % hlasů. Konzervativci nepotřebovali sestavit koaliční vládu. Měli celkem 331 křesel a tím také pohodlnou většinu.

Británie má ale další, menší politické strany. Ty získaly různě silné umístění podle výsledků voleb v systému relativní většiny: UKIP získala jeden mandát a 12,7 % hlasů, liberální demokraté 8 křesel a 7,9 % hlasů a Skotská národní strana 56 křesel a 4,7  % hlasů, velšská strana Plaid Cymru 3 křesla a 0,6 % hlasů atd. Disproporce mezi zastoupením a proporcemi jsou dány právě typem většinového systému, kde jeden vítěz ve volebním okrsku bere vše, tj. získává křeslo ve sněmovně. Rozdíly jsou také regionální nebo „zemské“ vzhledem k tomu, že Velká Británie představuje unii historických zemí, kde vznikly vlastní politické strany (jiná je tak situace v Severním Irsku, jiná ve Skotsku a jiná ve Walesu).

Předčasné volby v kontextu

Předčasné volby 8. června jsou jedním z politických důsledků Brexitu, ale souvisejí také se změnami v politických stranách Británie. Ve srovnání s volbami v roce 2015 se politické vedení všech hlavních politických stran, Konzervativní i Labouristické strany, ale také Liberálních demokratů i UKIPu změnilo. Nejstabilnější z větších stran zůstala Skotská národní strana, v jejímž čele stojí od roku 2014 Nicola Sturgeonová.

Konzervativní strana změnila nejenom premiéra ale také předsedu strany. Obě funkce nyní „defaultem“ (po rezignaci a bez voleb) Theresa Mayová. Ta se pro předčasné volby rozhodla z potřeby posílit vlastní pozici v domácí politice a také při ne příliš jednoduchém vyjednávání odchodu Velké Británie z EU.

Labouristická strana, která je od roku 2010 v opozici, změnila také svého lídra. Stal se jím, do značné míry proti vůli stranického establishmentu a podporou zdola, Jeremy Corbyn, který se snaží odejít od centristické politiky Labouristů v  posledních dvaceti letech a stočit stranu více doleva.

Stranické vedení se změnilo za poslední rok také v případě Liberálních demokratů, kde v červenci 2015 nahradil Nicka Clegga nový lídr strany Tim Farron. Z vedení UKIPu odešel po referendu o Brexitu také Nigel Farage, a to v listopadu 2016. V pozici lídra ho nahradil Paul Nuttall.

Hlavní volební témata

Volby nyní ovlivnila otázka bezpečnosti vzhledem k dvěma, za sebou jdoucím útokům v Manchesteru a v Londýně, které překreslily celou volební krajinu. Nicméně bezpečnost má se týká přímo i přímo všech hlavních témat voleb: ekonomiky, Brexitu, imigrace a obrany.

Dvě nejsilnější politické strany se přitom v přístupech i návrzích k těmto tématům od sebe značně odlišují:

 

Další menší politické strany mají podobně odlišné názory na celou škálu problémů, od Brexitu (liberální demokraté a Skotská národní strana jsou proti) až k imigračním otázkám.

Volební odhady

Po zkušenostech v případě Brexitu a také prezidentských voleb v USA je přístup k volebním odhadům opatrnější. Podle původních odhadů měla Konzervativní strana premiérky Theresy Mayové vysokou podporu, což byl jeden z faktorů proč se Mayová pro předčasné volby bleskově rozhodla. Volební kampaň ale jasný náskok toryů oslabila. Naopak Corbynovi Labouristé začali získávat větší podporu, i když se odhady shodují na tom, že to Labouristům k vítězství stačit nebude. Nicméně ve hře je parlamentní většina, která je klíčem k vládě, nebo koaliční vláda či menšinová vláda.

V britském systému to znamená, že strana musí získat více než 50 % křesel v dolní sněmovně, nikoliv 50 % hlasů voličů.

Podle řady srovnání agentury Reuters dosahují Konzervativci podpory mezi 43 až 46 % křesel ve sněmovně. To ukazuje na to, že většiny nemusejí dosáhnout (v roce 2015 měli toryové 50,8 % všech křesel, ale volilo je celkem 36,8 % voličů). To by pro tuto stranu znamenalo, že svojí pozici nepotvrdila.

V případě Labouristů se odhady podle výzkumů veřejného mínění pohybují zatím mezi 26 až 39 % křesel, což ukazuje na značné rozdíly. Nicméně neznamená to, že by Labouristé mohli získat většinu v parlamentě. V případě zisku více než 35, 7 % křesel, by strana nicméně posílila. Mohla by ale složit menšinovou vládu.

V případě liberálních demokratů odhady hovoří o asi 7  až 10 % křesel, což by znamenalo výrazné posílení strany, která měla po volbách v roce 2015 jenom 1,2 % křesel.

Skotská národní strana patří k nejsilnějším „nacionalistickým“ stranám Velké Británie, které mají nerovnoměrné zastoupení v rámci Unie (myšleno britské). Výzkumy Skotské národní straně slibují něco mezi 4 až 5 % křesel (řada z výzkumů, ale výsledky k této straně nezveřejnila). To by nicméně znamenalo oslabení strany v britském parlamentě, kde držela po volbách v roce 2015 celkem 8,6 % poslaneckých křesel či mandátů. UKIPu výzkumy slibují mezi 3 až 5 % křesel, což by bylo posílení z 0,2 % podílu křesel na základě volebních výsledků v roce 2015.