Nová vláda na sílící protesty odpověděla násilím a represemi, které připomínají časy diktatury.
Sedm týdnů od nástupu vlády současné prezidentky země Diny Boluarteové pokračují v této jihoamerické zemi protesty proti chaotickému odvolání bývalého prezidenta Pedra Castilla z úřadu. Desítky občanů byly zastřeleny zdejšími ozbrojenými složkami. Naposledy ozbrojené síly zaútočily na veřejnou univerzitu s pomocí obrněnce. Celá řada policejních okrsků se ocitla v plamenech.
Protestující, mezi kterými jsou podporovatelé bývalého prezidenta, požadují rezignaci vlády, vyhlášení voleb a ústavní reformu.
Na tiskové konferenci, které se konala 24. ledna, Boluarteová vyzvala k „národnímu příměří“ a k zahájení dialogu a stanovení programu pro celou zemi. Prezidentka ale také odsoudila protestující a kritizovala, že nedokázali definovat „sociální program“ a dopouští se násilí za použití doma vyrobených zbraní.
Analytici televize Al-Džazíra upozornili, že prezidentství Boluarteové je ústavně legitimní, post převzala po impeachmentu Castilla jako jeho viceprezidentka. Problémem ale je, že nová prezidentka se spolehla při řešení politické krize na násilí: nasazení vojenských sil proti demonstrantům spolu s odmítnutím uznat legitimitu jejich požadavků a vylíčení demonstrantů jako krajně levicových agitátorů však omezilo její schopnost dosáhnout konsensu. Násilí a represe vůči protestujícím zpochybňují legitimitu současné vlády. Prezidentka vyhlásila v uplynulém týdnu v sedmi regionech včetně hlavního města výjimečný stav, který omezil základní občanské svobody včetně práva na shromažďování.
„Vláda opustila možnost politického řešení a místo toho hledá autoritářské řešení, které se opírá o to, čemu říkáme mano dura (politika železné ruky),“ komentoval situaci Paolo Sosa Villagarcia, politolog z Institutu peruánských studií. Sosa Villagarcia dále řekl, že vláda má dnes jedinou politickou protiváhu v ulici: “Obávám se, že v určitém okamžiku se vládě podaří protestující zadržet. Poté si bude moci dělat, co chce.“
V sobotu, 21. ledna, použil protiteroristický oddíl obrněné vozidlo k vniknutí do brány univerzity San Marcos, aby vystěhoval téměř 200 venkovských demonstrantů, kteří se zde nacházeli. Byla to demonstrace síly, která vyvolala analogie s represivní taktikou exprezidenta Alberta Fujimoriho, který v roce 1991 nařídil podobný zásah na univerzitě.
Pod tlakem veřejnosti se značně rozdělený peruánský Kongres (parlament) chystá v únoru uspořádat referendum o schválení voleb v roce 2024. Tento krok by vyžadoval změnu ústavy. Krajně pravicové frakce v Kongresu již stanovily podmínky pro své hlasování a doufají, že si zajistí záruky, že vláda odstraní nezávislé volební orgány.
Psali jsme:
- V Peru se obnovily protesty a blokády silnic
- V Peru zatkli šest lidí v souvislosti s korupčními obviněními
- Peru – ďalší parlamentný prevrat v Latinskej Amerike
- Peru má po impeachmentu a zatčení Castilla v čele prezidentku bez spojenců a podpory
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.