Zpřísnění nabídky peněz a zdražení úvěrů má za cíl revalvovat měnu, a tím tlumit inflaci.
Další zvýšení základních úrokových sazeb se blíží, informuje web Statista. Šéfka ECB Christine Lagardeová 16. 3. 2023 na tiskové konferenci nastínila další postup Evropské centrální banky v oblasti měnové politiky (česky zde) pro nadcházející měsíce. Mimo jiné dojde ke zvýšení klíčové úrokové sazby pro hlavní refinanční operace o dalších 50 bazických bodů. Zvýšená úroková sazba má vstoupit v platnost 22. března 2023, kdy se očekávají také další kroky FEDu a Bank of England v oblasti úrokových sazeb. Jejich hlavní úrokové sazby byly v poslední době vždy alespoň o jeden procentní bod vyšší než sazby ECB.
O stejnou částku se zvýší i úrokové sazby pro mezní zápůjční facilitu a vkladovou facilitu. Inflace v eurozóně dosáhla v lednu 8,6 %. Hlavním důvodem vysoké úrovně inflace jsou rostoucí ceny potravin a energií.
Americký Federální rezervní systém (FED) v únoru zvýšil základní úrokovou sazbu na 4,50 až 4,75 %. Od června základní úroková sazba amerického věřitele prudce roste, jak ukazuje graf Statista. Kromě FEDu pokračovala ve zvyšování své úrokové sazby také Bank of England (BoE), která v současnosti dosahuje 4,00 %.
Na jaře 2020 americký Federální rezervní systém i Bank of England drasticky snížily hlavní úrokovou sazbu, aby zmírnily ekonomické důsledky pandemie. Ruský útok na Ukrajinu nyní posouvá centrální finanční orgány těchto zemí zpět k restriktivní měnové politice.
Graf ukazuje vývoj úrokových sazeb Evropské centrální banky (EZB), Federálního rezervního systému (FED) a Bank of England (BoE). Zdroj: Statista.