Na konci března došlo k první dohodě o dovozu LNG vypořádané v čínských jüanech. Dohoda otevírá cestu k petrojüanu.
Šanghajská burza ropy a zemního plynu (SHPGX) se 28. března zapsala do historie oznámením vůbec první dohody o dovozu 65 000 tun zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených arabských emirátů vypořádané v čínské měně jüan. Společnost China National Offshore Oil Company a francouzská TotalEnergies transakci dokončily a TotalEnergies potvrdila, že dovezený LNG pochází ze státu v Perském zálivu.
Vypořádání mezinárodního obchodu s LNG v jüanech je „významnou událostí v čínské tržně orientované reformě v oblasti ropy a zemního plynu, která pomůže podpořit propojení mezinárodních a domácích trhů,“ cituje zpráva The Cradle odborníky.
Došlo k tomu po přelomové návštěvě čínského lídra Si Ťin-pchinga v Saúdské Arábii, která se konala v prosinci 2022. Čínský prezident v Rijádu oznámil, že by Čína měla „plně využít“ Šanghajské burzy ropy a zemního plynu jako platformy pro provádění jüanového vypořádání obchodu s ropou a zemním plynem.
Dohoda představuje odklon od desetiletí trvající praxe, kdy se celosvětový prodej ropy uskutečňoval výhradně v amerických dolarech. Francouzský prezident Emmanuel Macron obvykle takové kroky nepodniká bez souhlasu USA, takže tato dohoda byla překvapením. V případě Spojených arabských emirátů je tento krok součástí širšího trendu otevírání se zemí Perského zálivu Číně v důsledku stažení USA z Afghánistánu a změny regionální politiky Bidenovy administrativy.
Platby v jüanech mají rovněž vztah ke globální polarizaci, k níž dochází v souvislosti s válkou na Ukrajině. Je ale také dokladem neochoty států Perského zálivu připojit se k nepřátelství Západu vůči Rusku a Číně či dalším protivníkům USA. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty vycítily globální nerovnováhu a rozhodly rozšířit hranice svých mezinárodních vztahů, cituje The Cradle experty.
V současnosti se jüan stal pátou největší platební měnou na světě, třetí největší měnou při vypořádání obchodů a pátou největší rezervní měnou.
Od roku 2009 provádí Peking politiku snižování závislosti na americkém dolaru v obchodních transakcích. Tato politika zahrnuje vypořádání většiny zboží na zahraničních trzích v místní měně, zřízení vzájemných úvěrových linek s několika centrálními bankami po celém světě a jednání se zeměmi západní Asie a severní Afriky o obchodování s použitím jüanu. Tyto snahy začaly v poslední době přinášet výsledky a řada asijských vlád částečně přijala čínskou měnu, uvádí dále článek. Jednou ze zemí, která přijala jüan jako měnu pro obchodní transakce, je Irák.
Významnou roli při změně kurzu jüanu sehrálo Rusko podpisem dohody o východním plynovodu z Ruska do Číny a převodem měn plateb za plyn z amerického dolaru na čínský jüan a ruský rubl.
Si v prosinci při své cestě do Rijádu vyzval členské země Rady pro spolupráci v Perském zálivu k tomu, aby pro energetické obchody využívaly šanghajskou burzu. Čína a Saúdská Arábie se dohodly na obchodních dohodách v hodnotě 30 miliard dolarů. Někteří analytici v této souvislosti mluví o vzestupu petrojüanu.
Spojenci Číny – Rusko, Írán a Venezuela tvoří podle amerického analytika Zoltána Pozsara z Credit Suisse 40 % prokázaných zásob ropy OPEC+, dalších 40 % tvoří země Rady pro spolupráci v Perském zálivu. Pokud jen tyto tři státy vypořádají svůj energetický export v jüanech, petrojüan tu zůstane v budoucnosti. Další analytici mluví o oslabování dosavadní výsadní pozice petrodolaru.
Článek dále uvádí, že noviny Asia Financial popisují čínskou dohodu s TotalEnergies jako „krok vpřed v dlouhodobém čínském boji za omezení moci a dosahu hegemonie amerického dolaru“ a dodává, že „další podobné kroky jsou zřejmě ve hře“. Podle Viktora Katony, hlavního analytika společnosti Kpler, je důležité, že: „Zatímco dolar pravděpodobně zůstane v blízké budoucnosti dominantní globální měnou, vzestup takzvaného petrojüanu bude nabírat na síle, protože Čína využije svého postavení největšího světového dovozce ropy.“
Není ale pravděpodobné, že by jüan v nejbližší budoucnosti vytlačil dolar. Nelze sice vyloučit, že jüan získá v celosvětovém obchodu s ropou větší význam, ale nahradit dolar jako hlavní měnu pro stanovení cen v ropném a plynárenském průmyslu v krátkodobém horizontu nedovede. Většina zemí v západní Asii má totiž i nadále zájem na zachování síly dolaru.
Nicméně v příštích několika letech bude důležité sledovat pomalý, ale trvalý vzestup Číny ke globální ekonomické dominanci a rostoucí využívání jüanu v mezinárodním obchodě, uvedl článek.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.