Expert na Blízký východ Ondřej Krátký se vrací ke katarské krizi a katarskému (nejen) sponzoringu terorismu a vysvětluje, proč nejspíš jde o konkurenční boj.
Článek publikujeme ve rámci mediální spolupráce s webem Rebuildsyria.cz, který se specializuje na Sýrii a Blízký východ.
Na katarské krizi je možná nejzajímavější to, že vůči Dawha sice dští síru víc zainteresovaných stran, žádná ale neřekla naplno, co přesně jim vadí. Zatím se mluví o velmi nesourodé změti „Katarem“ (nebo: z Kataru?) údajně sponzorovaných entit, přesvědčivého společného jmenovatele ale protikatarská iniciativa při bližším pohledu jaksi postrádá. Může jím totiž jednak být Írán a jeho vztah vůči nejbližšímu regionu (státy GCC, případně Irák a Jemen), podobně jako Hizbulláhu (Libanon, Sýrie; se zvláštní důležitostí pak Izrael) či dalším organizacím, jednak i averze vůči Muslimskému bratrstvu (MB), tj. jak Hamásu (zde jde sice politicky o Izrael, ideologicky ovšem o MB), tak – napříč více státy – MB jako takovému (zejména pokud jde o Egypt, latentně ale i další státy). Velmi opatrně, asi jako když císař přišel předvést nové šaty, se sem tam mluví o Nusře, případně al-Qá´idě.
Dobrá, vezmeme-li po jedno po druhém, pak: Írán má v regionu objektivně nejpochopitelnější ambice v Bahrajnu – tam se sice jezdí Formule 1, ale také tam zástupci většinových šíitů v mnoha případech sedí ve vězení, neboť zemi vládně sunnitská menšina, úzce napojená na Saúdskou Arábii. Dál může jít o íránské snahy o podporu „svých“ v Iráku (kde se to v poslední době nějak snaží balancovat prezident Abadí), případně tu máme Húthie v Jemenu.
Pak je zde Hizbulláh, u kterého je ovšem otázka, do jaké míry je jeho sponzoring z Kataru (či, opravdu, „Katarem“?!?) prokázaný či vůbec existující. Jako další máme Hamás – ten je sice „muslimskobratrský“, hlavním problémem je ale dost možná to, že vadí Izraeli. Dále jsou to Muslimští bratři jako takoví – ti nejsou ideologicky zas tak daleko od wahhábismu, resp. jinak (abych zde „Bratrům“ vyloženě nekřivdil): může-li být wahhábismus kompatibilní s moderní dobou a může-li normálně fungovat například ve vztazích s USA či Západem, pak není důvod, aby Muslimské bratrstvo komukoli ideologicky vadilo. A o to právě jde – oni totiž monarchiím Zálivu vůbec nevadí z hlediska „morálky“ či „etiky“, ale především jako potencionální nejpřímější mocenští konkurenti (= viz opět Egypt a patálie bývalého prezidenta Mursího). Právě proto jsou ve většině států, kde buď vládne ještě větší nábožensko-ideologická demagogie, nebo kde by většina lidí proti vládě Muslimského bratrstva přinejmenším nebyla, zakázáni.
Ticho kolem globálních teroristických organizací
Jako poslední (nikoli však významem) tu máme globální teroristické organizace, z nichž většina je zároveň přítomna ve vybraných oblastech Sýrie či Iráku. Tady ovšem zřejmě došlo ke stávce dýdžejů, neboť – správně – jen ticho se valí z repráků; aspoň těch saúdských, emirátských, bahrajnských, malijských a kdoví kterých ještě. Zbývá už se možná jen ptát, kdy se – podobně jako když se hlasuje o rezolucích ve prospěch Izraele – k protikatarské koalici přidá ještě Nauru, Fidži a ta třetí díra kdesi v Mikronésii, která si, podobně jako předchozí dvě, šekely nasypanými za zvednutou ruku v OSN pak vyzáplatuje státní rozpočet.
Ano, vyšel jakýsi seznam, z něhož více méně jasně vyplývá, že sankcionáři jdou vyloženě po Íránu a egyptské opozici vůči Sísímu (přičemž jedna vlaštovka v podobě kontroverzního saúdského kazatele Muhajsiního, toho času údajně ve službách Nusry, určitě jaro nedělá. Tomu zařazení do sankčního seznamu mezi ostatními „dělníky salafismu“ v konečném efektu v zásadě jen pomůže).
Do toho tu máme přístup USA: americký ministr zahraničí Rex Tillerson sice řekl, že by bylo dobré na Katar tolik netlačit, kupodivu ale nebyl opět moc konkrétní v tom, co se dělá špatně (případně kterým teroristickým uskupením, s nimiž měly USA operativní plány, by stop financování mohl uškodit?). Trump pro změnu tweetnul, že vše ohledně „Radikální Ideologie“ (proč to píše s velkými písmeny?) ukazuje na Katar – ale ani on nebyl konkrétní, které z těch ideologií má na mysli jako radikální, přičemž vymlouvat se na to, že Twitter dovoluje jen 140 znaků by bylo pošetilé; on se ten limit zas někdy naopak může hodit – zejména když je potřeba říct věci jen s určitou dávkou (ne)jednoznačnosti.
Každý se svou agendou
Jestli to tedy spíš není tak, že tu je (či dlouhodobě byla) určitá tichá dohoda, kdy vlastně všichni věděli, že a) Katar je jen takový teroristický investiční „hub“ (vždyť nejrůznějších „hubů“ je v Perském zálivu stejně jak hub po dešti), kde b) si na své přišel každý, kdo chtěl (a to možná i za tichého souhlasu všech těch, kteří dnes sankcionují jako o život), přičemž c) když už to bylo neúnosné tak si (přes až smluvně licoměrnou) kritiku Dawhy každý aspoň bude posouvat svou vlastní agendu.
Jedni se tak opřou do Íránu (a tedy i Hizbulláhu, bahrajnské opozice, Húthiů, Lidových mobilizačních jednotek a dalších), další se zaměří na Muslimské bratrstvo, ostatní na Hamás atp. Sankční seznam má tedy zdánlivě univerzálně protiteroristický, jinak ale dost selektivní a pragmatický zásah, přičemž o nějakou spravedlnost tu rozhodně nejde.
Společným jmenovatelem tedy není ani tak snaha eliminovat teror, jako spíš pod záminkou odstřižení extremistů od zdrojů financování zlikvidovat všechny potenciální mocenské či vlivové konkurenty, a to možná dokonce včetně Kataru samotného (!) Vše se zdá skvěle promyšlené, perfektní a spravedlivé – ovšem má to jednu chybu: stranou pozornosti stále zůstává ta Nusra (resp. Džajš fath aš-Šám). I proto si myslím, že teprve to, zda sankce se odrazí i ve stopce právě jejího financování, nebo ne, bude skutečným indikátorem toho, jestli a) tlak na Katar všechny strany myslely opravdu objektivně a neměřily dvojím metrem – stejně jako toho, jestli b) daný proces také dotáhly až do skutečného konce.
Článek publikujeme ve rámci mediální spolupráce s webem Rebuildsyria.cz, který se specializuje na Sýrii a Blízký východ.
Ilustrační obrázek: Autor – Juanedc from Zaragoza, España – Amaneciendo, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=27828352