Financial Times. Francouzský prezident Emmanuel Macron se připravuje na střet s členskými státy, které jsou zaměřené více na volný obchod. Střet se očekává na jeho prvním summitu EU, protože bude hovořit o posunu k „ochranářské Evropě“, která by Bruselu dala možnost omezit zahraniční převzetí klíčových sektorů.
Macron má zde podporu Německa a Itálie. Evropský mechanismus by měl fungovat proti nechtěným zahraničním převzetím ve strategicky důležitých sektorech.
Zdá se, že jde o reakci na převzetí od čínských skupin, které jsou spojeny se státem, a mají zájem o technologické firmy, zatímco evropské firmy takovou možnost v Číně nemají.
I když má Macron v této otázce mocné spojence, Německo a Itálii, jakákoliv evropská intervence ůmže být politicky citlivá a právně obtížná.
Prozatím se hovoří o „zmírnění rizika vůči národní bezpečnosti.“ Proti ovšem budou jiné země: Nizozemí, severské země a baltské země. Tyto země se obávají, že takováto opatření by podpořila protekcionismus a ubrala EU na důvěryhodnosti vzhledem k politice Donalda Trumpa.
Shoda bude ovšem možná na nutnosti vyrovnat volný obchod s tím „férovým.“
Podle úředníků je zde jasný pohyb směrem ke spravedlivému obchodu. EU by tak mohla přeci jen získat kompetence jako jsou v USA, kdy jsou zahraniční investice posuzovány také z hlediska národního zájmu a bezpečnostních dopadů.
V Bruselu ovšem panují obavy, že by nová pravidla mohla povzbudit situaci, kdy se budou země vzájemně mstít a nedovolí pro změnu akvizici státních evropských firem. Jiní se obávají, že by tento krok mohl zpomalit příliv přímých zahraničních investic do Evropy.
Zaznívá také upozornění, že navrhovatelé si musejí uvědomit, že obavy o národní bezpečnost nepatří do rámce EU. Je patrné, že někteří členové se obávají čínských investic. A v Německu nejde o obavy národní bezpečnosti. Jde o to, že když se německé úřady rozhodnout nedělat s Čínou obchody, pak by v Evropě nikdo takové obchody dělat neměl.