Rozvoj výrobních kapacit by mohly zpomalit jak geopolitické, tak ekonomické faktory.
Evropský účetní dvůr: EU hrozí, že nesplní svůj cíl stát se celosvětovou velmocí ve výrobě baterií. Uvádí se to ve zprávě zveřejněné 19. června.
Průmyslová politika EU pro odvětví baterií byla sice v posledních letech účinně prosazována, ale hlavní komplikací zůstává i nadále přístup k surovinám, k čemuž se přidávají i rostoucí náklady a tvrdá globální konkurence. Úsilí EU o zvýšení kapacity výroby baterií by tedy nemuselo stačit na uspokojení zvyšující se poptávky. Znamenalo by to zároveň, že by Unie nemusela splnit svůj cíl nulových emisí do roku 2035, upozorňují auditoři.
V roce 2021 mělo téměř každé páté nově registrované vozidlo v EU elektrickou zástrčku a do roku 2035 má být zakázán prodej nových automobilů na benzín nebo naftu. Baterie jsou proto pro EU strategickou nutností. Evropské odvětví výroby baterií ale zaostává za svými globálními konkurenty, zejména pak Čínou, na kterou připadá 76 % výrobních kapacit na světě. Aby podpořila cíl EU stát se světovou velmocí ve výrobě baterií, zveřejnila Evropská komise v roce 2018 strategický akční plán pro baterie. Komisi se z velké části podařilo zavést klíčové nástroje na podporu odvětví baterií. Patří k nim strategické vedení, příslušné právní předpisy a zajištění financování.
„EU nesmí v oblasti baterií skončit ve stejně závislé pozici, jako se to stalo se zemním plynem; ve hře je její ekonomická svrchovanost,“ uvedla Annemie Turtelboomová, členka EÚD, pod jejímž vedením tento audit probíhal. „Tím, že EU plánuje ukončit do roku 2035 prodej nových automobilů na benzín nebo naftu, spoléhá se ve vysoké míře na baterie. Z hlediska přístupu k surovinám, atraktivnosti pro investory a také z hlediska nákladů nemusí mít ale nejsilnější postavení.“
Mezi lety 2014 a 2020 byly odvětví baterií poskytnuty EU granty a záruky za úvěry ve výši nejméně 1,7 miliardy eur, a to navíc ke státní podpoře výši až 6 miliard eur schválené v období 2019–2021 hlavně v Německu, Francii a Itálii. Auditoři ale zjistili, že Evropská komise postrádá přehled o celkové veřejné podpoře pro toto odvětví, a nemůže tak zajistit odpovídající koordinaci a zaměření podpory.
Kapacita pro výrobu baterií v EU se přitom rychle rozvíjí. Má potenciál zvýšit se ze 44 GWh v roce 2020 až na 1 200 GWh do roku 2030. Reálné naplnění této prognózy však není zaručeno a může být ohroženo jak geopolitickými, tak ekonomickými faktory.
Zaprvé, výrobci baterií mohou EU opustit ve prospěch jiných regionů, jako jsou například Spojené státy, které jim nabízejí masivní pobídky. Spojené státy na rozdíl od EU přímo dotují produkci nerostných surovin a baterií a také nákup elektrických vozidel, která jsou vyrobena v USA s použitím součástí pocházejících z této země.
Zadruhé: EU do velké míry závisí na dovozu surovin, a to hlavně z několika zemí, s nimiž nemá dohody o volném obchodu: 87 % jejího dovozu surového lithia pochází z Austrálie, 80 % dovozu manganu z Jižní Afriky a Gabonu, 68 % dovozu surového kobaltu z Demokratické republiky Kongo a 40 % dovozu surového přírodního grafitu z Číny. Ačkoli v Evropě existují určité rezervy surovin k možné těžbě, doba od nalezení suroviny až po první produkci trvá nejméně 12–16 let, což znemožňuje rychle reagovat na zvýšenou poptávku. Stávající smluvní ujednání však obvykle zajišťují dodávky surovin pouze na dva až tři roky budoucí výroby. V březnu tohoto roku předložila Evropská komise návrh aktu o kritických surovinách, který má tuto situaci řešit, konstatují auditoři.
A zatřetí, konkurenceschopnost výroby baterií v EU mohou ohrozit rostoucí ceny surovin a energií. Ke konci roku 2020 činily náklady na napájecí sadu (200 eur/kWh) více než dvojnásobek částky, s níž se počítalo v plánech. V posledních dvou letech vzrostla cena niklu o více než 70 % a cena lithia o 870 %.
Auditoři rovněž kritizují to, že nejsou stanoveny kvantifikované, časově vymezené cílové hodnoty. Očekává se, že v roce 2030 bude na evropských silnicích přibližně 30 milionů vozidel s nulovými emisemi a potenciálně téměř všechna nová vozidla registrovaná po roce 2035 budou mít pohon na baterie. V současné strategii EU se však neposuzuje, zda je kapacita odvětví baterií v Unii schopna takovouto poptávku uspokojit.
Auditoři varují, že pakliže nebude výrobní kapacita pro baterie v EU růst podle předpokladů, existují i dva scénáře nejhoršího možného vývoje. Prvním je varianta, že by EU byla nucena odložit svůj zákaz vozidel se spalovacím motorem až na dobu po roce 2035, čímž by nesplnila své cíle v oblasti uhlíkové neutrality. Druhým scénářem je to, že aby do roku 2035 přešla na vozový park s nulovými emisemi, mohla být nucena se ve velké míře spoléhat na baterie a elektrická vozidla vyrobené mimo EU, což by poškodilo evropský automobilový průmysl i pracovní sílu.
Celý článek najdete na webu Evropského účetního dvora v češtině.