Ukrajinský sociální systém čelí obrovským výzvám v důsledku ruské války proti Ukrajině

VSa Trendy

V současné době je velmi obtížné předpovědět, jak se bude vyvíjet demografická, ekonomická a finanční situace země a jak bude vypadat po skončení války.

Rozsáhlá ruská agresivní válka od února 2022 má pro ukrajinské obyvatelstvo vážné důsledky: podle údajů OCHApotřebuje 17,7 milionu lidí vnější pomoc na ochranu, přístřeší a potraviny. Asi 11,1 milionu lidí v rámci země trpí nedostatkem potravin. Podle OECD žije přibližně 80 % osamělých starších Ukrajinců, většinou žen, pod oficiální hranicí chudoby. 90 % důchodců není schopno zaplatit ani základní zdravotní potřeby, přestože často trpí několika chronickými chorobami. Válka navíc zhoršuje situaci žen v oblasti zaměstnanosti, vytlačuje je do neformálního sektoru a zvyšuje riziko chudoby, napsala Oksana Chorna pro německou platformu Bundeszentrale für politische Bildung.

Dramaticky zvýšená potřeba sociální podpory, prudce zvýšené výdaje na obranu a vysoká inflace ohrožují schopnost ukrajinského státu dostát svým závazkům v oblasti sociální ochrany vlastního obyvatelstva.

Potřeba reformy

Systém sociální ochrany na Ukrajině zahrnuje širokou škálu sociální pomoci, pojištění, dávek, dotací a nároků. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) využívá 73 % obyvatel, zejména starší lidé, zdravotně postižení, početné rodiny, oběti války a veteráni, přímo nebo nepřímo alespoň jeden program sociální ochrany.

O reformě sociálního systému na Ukrajině se diskutuje v podstatě od získání nezávislosti v roce 1991, protože široká síť sociálních dávek zděděná po Sovětském svazu byla vždy neúměrně velká ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). I před ruskou invazí tak Ukrajina vynakládala na sociální dávky mnohem vyšší podíl HDP než ostatní země v regionu. Například v roce 2021 se jen na důchody vydávalo 9,5 % HDP. Pro srovnání: v Litvě, Lotyšsku a Estonsku to bylo 6,4 až 6,8 procenta.

Vzhledem ke zvýšenému tlaku na sociální systém v důsledku ruské invaze se v zemi zintenzivnily diskuse o reformě systému. Dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou však zemi také zavazuje k tomu, aby sladila legislativu v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky a rovných příležitostí s pokyny EU.

Demografická krize představuje další rizika

Další reformou, o které se na Ukrajině již dlouho diskutuje, je reorganizace důchodového systému. Demografická krize na Ukrajině začala již na konci 20. století a prohloubila ji válka. Podle Státní statistické služby Ukrajiny činil v roce 2021 podíl obyvatel v produktivním věku (16-59 let) 59,5 %, zatímco podíl starších osob (60+) byl 24,4 %. To znamená, že poměr starších lidí k lidem v produktivním věku je více než 40 %, což je více než ve většině zemí OECD.

Vzhledem ke stárnutí populace se zvyšuje počet osob v důchodovém věku. Zároveň již několik let klesá porodnost. Situaci zhoršuje válka, protože lidé v konfliktních situacích se rozhodují odkládat narození dětí kvůli nejistotě ohledně budoucnosti a obtížným životním podmínkám ve válce. Válečné akce mají navíc za následek vysoké vojenské a civilní ztráty, což dále snižuje počet lidí v produktivním věku.

Miliony lidí, zejména matek s dětmi, byly nuceny opustit Ukrajinu a hledat útočiště v jiných zemích. V případě otevření hranic pro muže se mnozí z nich mohou připojit ke svým rodinám v zahraničí – návrat je nejistý. Na druhou stranu mnoho starších lidí nemůže nebo nechce opustit své domovy, a proto často zůstávají na Ukrajině.

Tento demografický vývoj znamená, že počet plátců do sociálních fondů se snižuje a zároveň je na Ukrajině stále více lidí závislých na důchodech.

Celou analýzu najdete zde v němčině.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.