Nový nástroj obchodní politiky má odrazovat od hospodářského nátlaku. Umožní Unii také proti tomuto nátlaku bojovat a reagovat na něj vlastními prostředky.
Evropský parlament v úterý schválil nový obchodní nástroj, který Unii umožní – v krajním případě a v souladu s mezinárodním právem – reagovat, pokud se ona nebo její členské státy stanou terčem ekonomického vydírání ze strany cizího státu snažícího se ovlivnit její konkrétní politiku či postoj. Byl přijat 578 hlasy (24 poslanců hlasovalo proti a 19 se zdrželo hlasování).
Cílem nástroje proti hospodářskému nátlaku je chránit suverenitu EU a členských států v geopolitickém prostředí, ve kterém jsou obchod a investice cizími mocnosti stále častěji používány jako zbraně.
V čem spočívá hospodářský nátlak?
Podle nových pravidel k hospodářskému nátlaku dochází v okamžiku, kdy se stát, který není členem EU, pokouší vyvinout na EU či její členský stát tlak ve snaze přimět je k určitému kroku. Využívá k tomu obchodní či investiční opatření nebo jimi vyhrožuje. Takové jednání podrývá strategickou autonomii EU. Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) je však neupravuje a mechanismus WTO pro řešení sporů se na hospodářský nátlak přímo nevztahuje. Aby bylo možné jej na hospodářský nátlak použít, muselo by dané jednání přímo porušovat některé z pravidel WTO.
Podle nového předpisu bude mít Komise čtyři měsíce na to, aby možný nátlak prošetřila. O tom, zda se o nátlak skutečně jedná, rozhodne na základě zjištění Komise Rada, a sice kvalifikovanou většinou a ve lhůtě osmi až deseti týdnů. V zásadě se bude Unie nejdříve snažit navázat s orgány daného státu dialog a přimět je, aby od nátlaku upustily. Jestliže neuspěje, bude moci přistoupit k celé škále protiopatření. Po konstatování nátlaku a se souhlasem členských států bude mít Komise šest měsíců na přípravu odpovídající reakce, o níž bude Parlament a Radu průběžně informovat.
Možná protiopatření
Poslanci zdůraznili odrazující charakter nástroje a zahrnuli do něj obsáhlý seznam opatření, jež může Unie v daném případě použít. Je mezi nimi omezení obchodu s výrobky a službami, práv duševního vlastnictví a přímých zahraničních investic, omezení přístupu na trh EU s veřejnými zakázkami či kapitálový trh a restrikce týkající se výrobků, na něž se vztahují chemické a hygienické předpisy.
Náprava škod
Podle nového předpisu může Unie od státu, který na ni vyvíjel nátlak, žádat „nápravu újmy“. Komise může navíc uplatnit další opatření, aby nápravu vymohla.
Prohlášení zpravodaje
Bernd Lange (S&D, DE), zpravodaj a předseda Výboru pro mezinárodní obchod, uvedl: „Tento nástroj umožňuje rychlou reakci proti donucovacím opatřením a proti tlaku jiných zemí. Zavedli jsme jasné lhůty a definice, co je donucovací opatření a jak na ně reagovat. Nyní máme k dispozici širokou škálu protiopatření a naplnili jsme náš soubor nástrojů obrannými nástroji. Tento nástroj proti nátlaku by měl působit jako odstrašující prostředek, zároveň však budeme schopni v případě potřeby přijmout opatření na obranu svrchovanosti Evropské unie.“
Další postup
Jakmile bude nařízení formálně přijato Radou – což se očekává v říjnu –, nabude účinku dvacet dní po vyhlášení v Úředním věstníku.
Souvislosti
Komise navrhla tento mechanismus v prosinci 2021 na základě požadavku Evropského parlamentu a v reakci na ekonomický tlak ze strany USA během Trumpovy vlády a četné konfrontace mezi EU a Čínou. Doplňuje sérii nástrojů na ochranu obchodu přijatých v posledních letech. Po iniciativě EU následovala letos v květnu obdobná iniciativa lídrů skupiny G7, kteří oznámili spuštění koordinační platformy pro boj proti hospodářskému nátlaku.
Zdroj: Evropský parlament.