Evropa získá samostatný přístup do vesmíru v roce 2024, kdy se uskuteční první let těžké nosné rakety Ariane 6 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Také se chystá mise, která se týká planetární obrany.
Mohl by na Zemi dopadnout nějaký asteroid a způsobit škody? Touto otázkou se zabývaly dvě vzájemně propojené mise NASA a Evropské kosmické agentury (ESA). Již v září 2022 nechali vědci NASA zkušebně narazit do asteroidu Dimorphos vzdáleného jedenáct milionů kilometrů sondu o velikosti ledničky, aby změnili jeho trajektorii.
Mise byla úspěšná, a proto ESA v letošním roce zahájí následnou misi. K Dimorphosu poletí také kosmická sonda HERA, aby planetku prozkoumala zblízka. Jak velký je impaktní kráter? Kolik materiálu bylo při dopadu vyvrženo? Tyto otázky je třeba zodpovědět, aby bylo možné v budoucnu vyvinout přenosné modely pro planetární obranu. Sonda HERA poletí vesmírem více než dva roky, než koncem roku 2026 dorazí k asteroidu a zahájí svou práci.
Další zprávou je na letošní rok ohlášený start evropské nosné rakety Ariane 6, ta prošla v listopadu 2023 zásadním testem v rámci přípravy na první let, tímto chce ESA opět zajistit nezávislý přístup do vesmíru.
Důležitým faktorem je také schopnost dopravovat náklad k vesmírným stanicím, proto se na nedávném summitu o vesmíru členské státy dohodly, že vyhlásí novou soutěž pro evropské společnosti, které navrhnou první krok k nákladní dopravě na vesmírné stanice na nízké oběžné dráze a z nich. Dnes se Evropa spoléhá na své mezinárodní partnery, kteří dopravují její náklad a posádky do vesmíru prostřednictvím výměnného systému.
Situace v oblasti výzkumu vesmíru se však mění a komerční využití nízké oběžné dráhy se zvyšuje. V příštím desetiletí se očekává rozvoj soukromých vesmírných stanic namísto institucionálních, jako je Mezinárodní vesmírná stanice. Bez smysluplného prvku směnného obchodu by si ESA musela koupit letenku do vesmíru v hotovosti, aby mohla pokračovat ve své přítomnosti na nízké oběžné dráze, místo aby za tímto účelem rozvíjela průmyslové odborné znalosti v Evropě.
Zájem o Měsíc
Na podzim se chystá milník v pilotovaných letech do vesmíru a Evropa se na něm podílí servisním modulem. NASA plánuje start své mise „Artemis 2“, která se týká Měsíce. Posádka čtyř astronautů by se měla dostat na oběžnou dráhu Měsíce, aby prozkoumala možnosti dlouhodobé přítomnosti na přirozeném satelitu Země.
Program Artemis byl poprvé oznámen v roce 2019 za Trumpovy vlády. Tehdejší viceprezident Mike Pence uvedl, že Spojené státy jsou v novém „vesmírném závodě“ s Čínou a Ruskem, a proto „pravidla a hodnoty vesmíru“ určí „ti, kteří budou mít odvahu dostat se tam [na Měsíc] jako první a odhodlání tam zůstat“.